Úskalí zákona o rozpočtových pravidlech První fáze reformy veřejné správy znamená nejen přijetí "organizačních" zákonů (o obcích, o krajích, o okresních úřadech a o hlavním městě Praze), ale také zákonů souvisejících s finančním hospodařením státu a územních samosprávných celků. Jedním z těchto...
Úskalí zákona o rozpočtových pravidlech
První fáze reformy veřejné správy znamená nejen přijetí "organizačních" zákonů (o obcích, o krajích, o okresních úřadech a o hlavním městě Praze), ale také zákonů souvisejících s finančním hospodařením státu a územních samosprávných celků.
Jedním z těchto zákonů je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který nabyl účinnosti 1. 1. 2001 a který v případě obcí nahrazuje dosavadní zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).
Přispěvkové organizace
Nový zákon předpokládá poměrně zásadní změny v činnosti příspěvkových organizací zřizovaných obcemi a také zánik jimi dosud zřízených organizací rozpočtových, a to podle rozhodnutí obce buď transformací na organizační složky obcí jako zařízení bez právní subjektivity, nebo na příspěvkové organizace. Znění zákona nicméně není v některých směrech zcela jednoznačné a v praxi mohou při jeho výkladu a aplikaci nastat určité problémy.
V případě příspěvkových organizací jde především o § 27 odst. 2 zákona, který vymezuje náležitosti zřizovací listiny příspěvkové organizace a § 27 odst. 6 zákona, podle něhož se příspěvková organizace zapisuje do obchodního rejstříku, přičemž návrh podává zřizovatel, tedy obec.
Zákon totiž neobsahuje v tomto případě žádná přechodná ustanovení, která by upravovala postavení příspěvkových organizací zřízených před 1. 1. 2001 (tedy přede dnem účinnosti nového zákona) a k tomuto dni existujícím.
Nestanoví tedy, zda jsou obce povinny uvést zřizovací listiny těchto stávajících příspěvkových organizací, tedy těch, které byly zřízeny podle zákona č. 576/1990 Sb. před 1. 1. 2001, a jejichž zřizovací listiny vycházely z § 31 odst. 2 tohoto zákona, do souladu se zákonem novým. A pokud ano, v jaké lhůtě po dni účinnosti tohoto nového zákona tak musí učinit (náležitosti zřizovací listiny podle § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. jsou v některých bodech odlišné od požadavků vyplývajících z § 31 odst. 2 zákona č. 576/1990 Sb.).
Nový zákon ani nestanoví, zda se musí do obchodního rejstříku zapisovat kromě příspěvkových organizací, jež vzniknou po 1. 1. 2001, i příspěvkové organizace stávající a pokud ano, v jaké lhůtě po účinnosti zákona musí být podán návrh na zápis.
Povaze věci by odpovídalo, aby se do obchodního rejstříku zapsaly i příspěvkové organizace zřízené před účinností zákona č. 250/2000 Sb. a aby byly jejich zřizovací listiny uvedeny do souladu s požadavky tohoto nového zákona, on sám nicméně v tomto směru žádná takováto pravidla neobsahuje.
Rozpočtové organizace
Zákon č. 250/2000 Sb. obsahuje v § 41 jen přechodná ustanovení vztahující se k rozpočtovým organizacím, kde v odst. 1 předpokládá, že dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před účinností zákona obec, se s účinností zákona stávají organizační složkou obce (co je organizační složka obce a jaké je její právní postavení, definuje zákon v § 24 a násl.), přičemž obec k tomu účelu vydá rozhodnutím zastupitelstva nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona zřizovací listinu organizační složky. Při této organizační změně přecházejí veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obec (to plyne ze skutečnosti, že organizační složka je zařízením bez právní subjektivity - § 23 odst. 1 písm. a) zákona).
Výše uvedený postup, jak vyplývá z odst. 2, se nepoužije jen v případě, že obec přemění dosavadní rozpočtovou organizaci do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona na organizaci příspěvkovou, když přitom postupuje podle § 27 zákona. V takovém případě přecházejí všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na organizaci příspěvkovou jako jejího právního nástupce.
Vztah odst. 1 a odst. 2 obsažených v § 41 nicméně není příliš jasný. Zatímco odst. 1 předpokládá, že se existující rozpočtové organizace stávají přímo ze zákona organizačními složkami obce ("se s účinností tohoto zákona stávají"), podle odst. 2 platí, že, v případě, kdy obec přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona rozpočtovou organizaci na organizaci příspěvkovou, se odst. 1 nepoužije. K takovému "nepoužití odst. 1" ale, zdá se, zákon nedává příliš prostoru, předpokládá-li, že hned s okamžikem účinnosti zákona se rozpočtové organizace stávají organizačními složkami.
Obec tedy podle všeho nemá vůbec čas na to, aby "zabránila" přeměně dosavadní rozpočtové organizace na organizaci příspěvkovou, které ze zákona tak jako tak nastalo k 1. 1. 2001. Jediným řešením bylo rozhodnout o přeměně rozpočtové organizace na organizaci příspěvkovou do 31. 12. 2000, a to s účinností od 1. 1. 2001, aby se tak obec vyhnula situaci, kdy bude organizace několik měsíců fungovat jako organizace rozpočtová a pak (po rozhodnutí zastupitelstva o transformaci) začne fungovat jako organizace příspěvková.
Zápis do obchodního rejstříku
Další otazníky vyvstávají v souvislosti se zápisy, resp. s podáváním návrhů na zápis příspěvkových organizací do obchodního rejstříku, jak to nově předpokládá § 27 odst. 6 zákona. Právní úprava záležitostí spojených se zápisy do obchodního rejstříku je obsažena v hlavě třetí (§ 27 až 34) obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů - naposledy změněn zákonem č. 370/2000 Sb., který nabývá účinnosti k 1. 1. 2001).
Jde především o to, že výčet údajů, které se zapisují do obchodního rejstříku podle § 28 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku, se z pochopitelných důvodů (do obchodního rejstříku se zapisují údaje týkající se podnikatelů) odlišuje od výčtu náležitostí zřizovací listiny příspěvkové organizace podle § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., protože ne všechny skutečnosti, které jsou podle tohoto ustanovení její obligatorní součástí, jsou uvedeny v citovaném ustanovení obchodního zákoníku.
Obchodní zákoník vůbec nepředpokládá takové záležitosti, jako je vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, vymezení majetkových práv, jež organizaci umožní, aby svěřený majetek včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena. Dále pomíjí okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců nebo vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.
Není rovněž jasné, co je v případě příspěvkové organizace sbírkou listin podle § 27a odst. 2 obchodního zákoníku (ve znění zákona č. 370/2000 Sb.), která je součástí obchodního rejstříku.
Obcím asi nezbude nic jiného, než do návrhů na zápis příspěvkových organizací do obchodního rejstříku zařadit veškeré údaje předpokládané v § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. a teprve praxe ukáže, jakým způsobem se s tím rejstříkové soudy vypořádají. Nejspíše ale bude třeba novely obchodního zákoníku, která by do něj doplnila speciální ustanovení vymezující údaje, které se do obchodního rejstříku zapisují o příspěvkových organizacích.
Josef Vedral,
člen Místního zastupitelstva
Městské části Praha - Zbraslav
