Jak je to se zveřejňováním usnesení rady obce přijatého při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti (o. s.)? Platí pro toto zveřejnění speciální omezení? V souladu s ust. § 102 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je radě...
Jak je to se zveřejňováním usnesení rady obce přijatého při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti (o. s.)? Platí pro toto zveřejnění speciální omezení?
V souladu s ust. § 102 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je radě obce vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. V praxi se lze někdy setkat s postupem, kdy je rada obce svolávána speciálně jako valná hromada obchodní společnosti postupy podle obchodního zákoníku (např. včetně zveřejňování pozvánky) a zasedá pak a přijímá rozhodnutí jako valná hromada. Takový postup je důsledkem nepochopení principů stanovených v platné právní úpravě pro společnosti s jediným společníkem (resp. akcionářem). Valná hromada je ze své podstaty kolektivním orgánem a má tedy své opodstatnění pouze u společností s více společníky (resp. akcionáři). V obchodní společnosti, kde je pouze jediný společník (resp. akcionář), se ten nemá s kým o své rozhodovací pravomoci dělit, a proto se valná hromada nekoná a její působnost vykonává tento její jediný společník (resp. akcionář). Rada obce tak přísně vzato není a ani nemůže být valnou hromadou v pravém slova smyslu, je nadále »jen« orgánem obce, kterému je zákonem o obcích svěřeno rozhodovat jménem obce jako jediného společníka (resp. akcionáře) obchodní společnosti.
Pokud jde o zveřejňování výstupů z jednání rady obce při rozhodování jménem obce jako jediného společníka obchodní společnosti (resp. při výkonu působnosti valné hromady obcí jako jediným společníkem), je nejprve vhodné připomenout, že podle současné právní úpravy obecně není zveřejňování usnesení rady obce povinné. Záleží tedy vždy zcela na rozhodnutí rady města, zda ke zveřejňování svých usnesení přistoupí.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ani obecní zřízení žádným způsobem speciálně neomezují zveřejňování usnesení přijatých radou obce při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti založené obcí. Pokud obec přijala obecný postup, kdy usnesení z jednání rady obce zveřejňuje na svých webových stránkách (úřední desce), je zcela na místě, aby tento standard zveřejňování byl zachováván i v případě usnesení přijímaných radou obce při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti. Takový postup nepochybně také bude svědčit jak o transparentnosti fungování obchodní společnosti, tak o průhlednosti samotných rozhodovacích postupů rady obce při řízení založené společnosti.
Při zveřejňování jakéhokoliv usnesení je nutné zajistit, aby nedošlo k neoprávněnému zveřejnění chráněných údajů. Za chráněné informace je třeba v těchto souvislostech standardně považovat především osobní údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V případě obchodní společnosti založené a 100% vlastněné obcí jako chráněná informace přirozeně může přicházet v úvahu také obchodní tajemství, jak je vymezuje ust. § 17 obchodního zákoníku. Pokud by tedy usnesení přijatá radou obce při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti takové chráněné údaje obsahovala, je třeba příslušné pasáže usnesení před jejich zveřejněním řádně anonymizovat.
K položenému dotazu lze závěrem shrnout: Platná právní úprava nezakotvuje žádná specifická omezení týkající se zveřejňování usnesení přijatých radou obce při rozhodování jménem jediného společníka (resp. akcionáře) obcí založené a 100% vlastněné obchodní společnosti (resp. při výkonu působnosti valné hromady takové obchodní společnosti). Pro zveřejnění těchto usnesení proto platí obecná pravidla, která obec přijala pro zveřejňování výstupů z jednání rady obce. I při zveřejňování těchto usnesení je vždy zapotřebí zajistit, aby nedošlo k neoprávněnému zveřejnění chráněných informací, tzn. především osobních údajů nebo obchodního tajemství.
JUDr. PETR POSPÍŠIL, PH.D., LL.M.
právník
