01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Uspěli jen připravení

Koncem června rozhodla Národní výběrová komise, komu budou poskytnuty finanční prostředky z programu Sapard, určeného na rozvoj zemědělství a venkova. Program Sapard má za cíl připravit kandidátské země na to, aby se v praxi naučily zavádět směrnice, normy i legislativu Evropského společenství a...

Koncem června rozhodla Národní výběrová komise, komu budou poskytnuty finanční prostředky z programu Sapard, určeného na rozvoj zemědělství a venkova.

Program Sapard má za cíl připravit kandidátské země na to, aby se v praxi naučily zavádět směrnice, normy i legislativu Evropského společenství a orientovaly se ve složitých pravidlech strukturálních fondů tak, aby jejich vstup do EU byl pro ně co možná nejméně bolestný. Odpovědnost za naplnění programu Sapard nese Agentura Sapard, která je součástí Ministerstva zemědělství.

Přes tři miliardy korun

Program Sapard byl vyhlášen 15. dubna t. r. Od tohoto data bylo zahájeno přijímání projektů. Skončilo 15. května v poledne. "Zemědělci a starostové obcí byli o jeho vyhlášení včas informováni, zareagovali rychle a zaslali velké množství dobře připravených projektů se žádostmi o finanční příspěvek. V prvním kole jich došlo 881. Byly na místě zkontrolovány a 830 z nich mohlo postoupit k dalšímu hodnocení. Potom komise hodnotila úplnost projektů a také to, zda nechybí nějaký doklad nebo příloha. Celkem 721 projektů bylo přijatelných a postoupilo do dalšího kola," řekla nám ředitelka odboru Řídící orgán Agentury Sapard MVDr. Milena Vicenová.

Všechny předložené projekty, formálně úplné, byly zkontrolovány na místě. To znamená, že pracovníci Agentury Sapard museli během jednoho měsíce všechny žadatele navštívit, vše zkontrolovat a přesvědčit se, že žadatel existuje, připravuje projekt a údaje, které uvedl, jsou pravdivé. Nakonec 20. a 21. června zasedala národní výběrová komise a doporučila generálnímu řediteli k financování 465 projektů. Všichni žadatelé dostali do konce července vyrozumění a těch 465 kladnou odpověď a návrh smlouvy. Po jejím podepsání mohou okamžitě začít pracovat. Bude mezi ně rozděleno celkem 3,055 miliardy korun.

Nejúspěšnější jižní Morava

"Nejsilnějším regionem byla jižní Morava - Brno. Velice úspěšný byl i východočeský region, kde máme regionální pracoviště Hradec Králové. Je to tím, že jižní Morava je klasický zemědělský kraj stejně tak jako Polabí. Naopak severní Čechy a Opavsko jsou regiony, kde je zemědělců méně, a navíc jde o oblasti strukturálně postižené změnami průmyslu a útlumem těžby. Praha a Střední Čechy zaslaly 139 projektů, České Budějovice 161, Ústí nad Labem 61, Hradec Králové 138, Brno 171, Olomouc 126, Opava 84," řekla nám MVDr. Milena Vicenová.

"Jihočechům se podařilo uspět v 43 případech, čímž nedosáhli v počtu schválených žádostí ani na průměr pro jednotlivý kraj. Například Plzeňský kraj byl v porovnání s Jihočeským dvojnásobně úspěšnější," tvrdí člen národní výběrové komise a radní Jihočeského kraje Josef Novák.

A kolik bylo úspěšných v ostatních regionech? "Pokud jde o opatření zaměřené na investice do zemědělských podniků, nejvíce projektů k financování komise vybrala v regionu Jihovýchod (RP AS Brno), na investice do zpracovatelského průmyslu v regionu Severovýchod (RP AS Hradec Králové) a Jihovýchod, na pozemkové úpravy v regionu Jihozápad (RP AS České Budějovice) a Jihovýchod.

Co se týče opatření k rozvoji venkova, největší počet projektů byl vybrán v regionech Severovýchod a Jihovýchod. Co do objemu finančních prostředků si úspěšně vedl zejména region Střední Čechy (RP AS Praha)," řekla nám ředitelka odboru.

Zaměření projektů

Nejvíce projektů bylo předloženo na infrastrukturu na venkově a na posílení zachování dědictví venkova. Velký zájem byl i o zemědělské projekty. Zájemci také předložili dostatečné množství projektů v potravinářství. Slabší zájem však byl o zvyšování kvality v potravinářském průmyslu. Jde o opatření, které je zaměřeno na tzv. systém SEUROP nebo HACCP. Potravináři však ještě mají možnost je v budoucnu využít.

"Proti ostatním kandidátským zemím jsme s počtem projektů i s jejich kvalitou velice spokojeni. Program Sapard se sice dost opozdil, dlouho jsme čekali na potvrzení výsledků národní akreditace, ale dobu čekání na bruselské auditory jsme využili rozumně a regionální pracoviště, kterých máme sedm, přijímala projekty ke konzultacím, kontaktovala žadatele a upozorňovala je co je potřeba doplnit. Pomáhala jim, suplovala poradenství. Proto jsou dnes projekty dobře připraveny a administrace probíhala rychle," tvrdí dr. Vicenová.

Další kolo

V prvním kole mohla Agentura Sapard přidělit peníze za alokaci na roky 2000 a 2001. Proto je počet vybraných projektů poměrně velký, i když nebylo možné uspokojit všechny zájemce.

"Doufáme, že co nejdříve se budou moci využít i prostředky za rok 2002. Generální ředitel Agentury Sapard Ing. Petr Buchal vážně uvažuje o vyhlášení druhého kola přijímání projektů od 1. září. Bude upřesněno, která opatření budou vyhlášena. Zcela určitě půjde o opatření 1.2 a 1.3 pro zpracovatelský průmysl, která umožní získat investice pro zpracování mléka, masa a ryb a finanční prostředky zaměřené na kvalitu a hygienu potravin. V Bruselu bychom měli obhájit další, již osmé opatření z devíti plánovaných. Jde o opatření 2.3, které se jmenuje "Metody zemědělské produkce", určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny. Nebude sice na objem peněz příliš velké, ale je důležité. Klade veliký důraz na životní prostředí a povede zemědělce k tomu, aby dobře hospodařili v chráněných krajinných oblastech. Chceme v České republice zkoušet pět pilotních oblastí - Vlašimsko, Bílé Karpaty, Moravský kras, Litovelské Pomoraví a Poodří. Pokud se nám podaří opatření obhájit, pak bychom byli první ze všech 10 kandidátských zemí, která je bude mít připraveno k administraci. Zbývající deváté opatření je zaměřeno na vzdělávání a rádi bychom je akreditovali do konce roku 2002," uvedla dále MVDr. Milena Vicenová.

Příště cíleněji

V dalším období by bylo dobré opatření určená pro venkov trochu přesněji zacílit. Dnešní praxe má tu výhodu, že je dostatek kvalitních projektů. Na druhou stranu příliš široká škála vede k tomu, že může být dost zklamaných zájemců. "Doporučovala bych přesněji se zaměřit na to, co všechno chceme a můžeme z prostředků programu Sapard vyřešit. Nechceme starostům obcí diktovat, jistě vědí nejlépe, co nejvíce potřebují. Je však třeba definovat, co můžeme řešit z evropských prostředků a kde musí pomoci národní zdroje. Také bychom byli neradi zájemce o účast v programu SAPARD odmítali kvůli nedostatku finančních prostředků. Ráda bych upozornila účastníky z prvního kola, kteří neuspěli, aby své projekty přepracovali a podali znovu v dalším kole. Regionální pracoviště Agentury SAPARD jim ochotně poskytnou potřebné informace. Neomezujeme počet projektů, které žadatel předkládá. Jenom si přejeme, aby byly kvalitní a aby žadatelé byli spokojeni," konstatovala ředitelka odboru.

Máme se čím chlubit

Česká republika předložila ve svém programovém dokumentu devět opatření. V prvním kole jich akreditovala sedm. Tím se dostala mezi deset kandidátských zemí na špici. U venkovských opatření se u nás projevila zkušenost Programu obnovy venkova a k úspěchu určitě přispěl i program Test I a Test II, ve kterém si žadatelé mohli ověřit, jak se program Sapard bude administrovat. Zpracování všech žádostí a veškeré překontrolování probíhalo dobře a úspěšně, protože Agentura Sapard má k dispozici elektronický systém administrace. Používá speciální na míru zhotovený software, což se ve všech kandidátských zemích neděje, a má propojeno všech sedm regionálních pracovišť s centrem v Praze.

"Předpokládám, že zkušenost s programem Sapard nám pomůže k tomu, abychom se prostředky ze strukturálních fondů naučili využívat hned po vstupu do Evropské unie a ne tak, jako tomu bylo v případě Portugalska a Španělska. Tam se příprava na plné využívání strukturálních fondů protáhla až na 10 let," zdůraznila MVDr. Milena Vicenová.

- mn -

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down