"Soutěž Cesty městy, přesněji řečeno soutěžní přehlídku uskutečněných příkladů úprav veřejných prostor, považuji za velice potřebnou a prospěšnou akci Nadace Partnerství," říká doc. Ing. arch. Jan Mužík z Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT, který je také předsedou hodnotitelské komise, jež přihlášené projekty posuzuje.
Proč se člověk s mnohaletými zkušenostmi vysokoškolského pedagoga podílí na hodnocení projektů soutěže Cesty městy?
Moje účast v hodnotitelské komisi je patrně přirozené vyústění mého dlouhodobého zájmu o naše města a vesnice. V životě každého člověka pak přijde období, kdy ho osobní vlastnosti, znalosti a zkušenosti vybavují odvahou zobecňovat, věcně a snad i přesně argumentovat. Nadaci Partnerství se již před osmi lety podařilo svolat skupinu lidí různého zaměření k debatě o stavu prostředí v našich městech a vesnicích a jak se podílet na jeho zlepšování. Tehdy vznikl nápad uspořádat soutěžní přehlídku uskutečněných projektů. Při přípravě pravidel této soutěže přišly vhod mé zkušenosti z účasti v porotách architektonických či urbanistických soutěží. Během šesti ročníků soutěže jsem se vždy setkal se zájmem jak ze strany organizátorů, tak přihlášených účastníků. Mohl jsem se seznámit s pozoruhodnými realizacemi, příjemnými a nadšenými investory, projektanty a realizátory. Soutěžní přehlídka rozhodně plní svůj cíl. Poukazuje na zdařilé příklady úprav veřejných prostor, na kvalitní a často zanícenou práci samospráv a na následnou spokojenost občanů. Taková činnost mě vždy bavila, přináší mi nové znalosti i zkušenosti, inspirativní zážitky ze setkání s lidmi zaujatými pro věc, a tím i radost z práce.
Co by podle vás mělo starostu města, obce či projektanta motivovat k tomu, aby přihlásil do soutěže již realizovaný projekt?
Motivovat musí především zájem přispět k utváření příjemného, bezpečného, pestrého a krásného prostředí ve svém městě nebo vesnici. Tam, kde toto byl rozhodující motiv, se to na realizaci hned pozná. K přihlášení do soutěžní přehlídky pak už není zapotřebí tolik sil. Motivem by měla být i chuť podělit se o radost z výsledku s ostatními a snad jim být tak trochu i příkladem. Nakonec někoho může motivovat možnost získat finanční podporu - některé ceny. Zkušenosti ale ukazují, že morální ocenění, pozitivní hodnocení projektu na celostátní úrovni a jeho publikování přináší realizátorům více radosti a sil do další činnosti.
Soutěž má za sebou šestiletou historii, změnila se během těchto let kritéria hodnocení?
Soutěžní pravidla se - až na váhu jednotlivých kritérií - prakticky nezměnila. Pochopitelně sílí důraz na hledisko bezpečnosti. Do popředí se také dostává požadavek participace obyvatel při přípravě projektů, lépe řečeno při přípravě záměru a zpracování projektu. Také proces hodnocení přihlášených projektů se nezměnil, i při každoročně větším počtu přihlášených se hodnotící komisi daří navštívit všechna místa, setkat se s investory a někdy i projektanty a pro závěrečné jednání celé komise připravit návrh hodnocení. Tato metoda je časově náročná hlavně v první fázi. Určitě ale usnadní rozhodování v závěru a bezesporu přispívá k rychlé shodě členů komise.
V soutěži se posuzují samostatně malé obce a města. Proč existují dvě samostatné kategorie? V čem se liší způsob jejich hodnocení?
Soutěžní přehlídka je takto připravena a vyhlášena. S ohledem na rozdílné podmínky v odborném zázemí malých obcí a charakteristické rysy jejich prostředí bylo od samého počátku rozhodnuto o existenci dvou samostatných kategorií. Pochybnosti vyvolává pouze malá účast přihlášených projektů, zatím v každém ročníku soutěže. Obavy organizátora i hodnotící komise ještě posiluje nový název přehlídky - Cesty městy. Do letošního již sedmého ročníku je nejen možné, ale velmi potřebné přihlásit projekty do kategorie obce (do 3000 obyvatel).
Samotný způsob hodnocení je v obou kategoriích shodný. Součástí soutěžního posuzování je také porovnávání kontextu, kvality, přínosu a charakteru jednotlivých řešení. Podle mého názoru není správné porovnávat úpravy prostor a prostředí ve městech a na vesnicích. Citlivé a jinak velice kvalitní řešení v malé obci se mnohým může zdát v porovnání s řešením městským nevýrazné. Neznamená to ale, že je méně obtížné a hodnotné. Také je správné na kvalitní realizace tohoto venkovského prostoru samostatně upozorňovat, neboť nejsou tak viditelné jako úpravy ve frekventovaných částech našich měst.
Stále častěji se hovoří o komplexním přístupu ke zklidňování dopravy, nakonec je to také nejdůležitější kritérium soutěže Cesty městy. Co si pod tím můžeme konkrétně představit?
Zklidňování dopravy se týká dopravy automobilové - osobní a nákladové. Tento druh dopravy dnes často až přeplňuje veřejné prostory měst a vesnic a svými plošnými nároky a provozem vytlačuje z těchto prostor jejich další důležité funkce. Nedostává se ploch pro pěší a cyklisty, snižuje se pobytová hodnota prostor a mizí místa komunikace mezi lidmi. Cesta jak zlepšit prostředí našich měst a vesnic, spočívá mj. v optimalizaci všech funkcí ve veřejném prostoru. Dosáhnout toho lze pouze systémovým, trvale udržitelným řešením dopravy v organismu celého sídla - města, vesnice. Při hodnocení projektů přihlášených do soutěžní přehlídky sledujeme i polohu realizované úpravy v sídle a její soulad se systémem dopravy města. Dále je součástí komplexního hodnocení harmonizování potřeb dopravy automobilové, pěší, cyklistické, funkčnost prostoru, bezpečnost provozu a pochopitelně i celková urbanistická, architektonická a estetická úroveň řešení. Jednoduše řečeno celková kvalita veřejného prostoru.
Splňují tyto podmínky přihlášené projekty? Jaké jsou vaše zkušenosti z předchozích ročníků soutěže?
Naprostá většina přihlášených projektů splňuje podmínky soutěže. Usuzuji z toho, že jsou srozumitelně formulované, jednoznačné a snad i jednoduché. V každém ročníku se objeví řada komplexně řešených projektů, které vycházejí z nejnovějších poznatků, zahraničních příkladů a přinášejí nová řešení. Zařízení pro automobilovou dopravu se svými parametry vrací do měřítka veřejných prostor a do proporcí s potřebami pěší a cyklistické dopravy. Tyto technické prvky obyčejně nepostrádají osobitý výtvarně prostorový nápad.
Většina uskutečněných úprav, které jsme mohli sledovat v uplynulých ročnících soutěže, pozitivně ovlivnila celkový stav prostředí v obytných souborech, náměstích a ulicích, tj. ve vnitřních částech našich měst a vesnic.
Někdy jsou to velké investiční akce, které je nezbytné uskutečnit postupně na základě dlouhodobé koncepce a výsledné vize. Těchto projektů si sám cením nejvíce. Ty nejzajímavější příklady využívám ve své pedagogické činnosti na ČVUT v Praze.
Podle mého názoru si soutěž postupně získává přirozenou autoritu a přibývá i těch, kteří ji odborně a finančně podporují. Pro tento a příští ročníky soutěže bych uvítal větší počet přihlášených projektů v kategorii obce, tj. sídel s počtem obyvatel do 3000.
Lýdia Stoupová
