Desátého června se v Praze uskutečnilo III. Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanů, které uspořádala společnost Regionservis. Stejný den skončila také lhůta pro podepisování petice Stop dotacím z ústředí, zelenou samosprávám. Od 12. 4. 2007 do 10. 6. 2008 se k ní připojilo 1012 starostů a místostarostů, kteří žádají převedení státních dotací do daňových příjmů měst a obcí, a to zákonem. Nyní je petice v Parlamentu ČR.
Nosným tématem setkání byly možnosti posílení obecních rozpočtů a financování projektů z evropských fondů a dalších zdrojů včetně komerčních.
AŤ ROZHODUJÍ ZASTUPITELÉ
Podle ekonoma a iniciátora petice Ing. Luďka Tesaře je pro starosty mnohdy trestem získat dotaci. Například když obec zkolauduje o tři dny později stavbu, na kterou dostala dotaci, musí vrátit peníze a ještě zaplatit penále. Rovněž jim vadí, že o dotacích rozhodují státní úředníci bez znalostí potřeb občanů měst a obcí. "V podmínkách nepřehledného systému a nesmyslně složitých pravidel bují korupce a nezdravá byrokracie. Výsledkem je pomalý rozvoj měst a obcí. Starostové jsou přesvědčeni, že o penězích plynoucích do měst a obcích by měla rozhodovat volená zastupitelstva," uvedl ve svém vystoupení inženýr Tesař.
V roce 2007 obce obdržely z daňových příjmů 130 miliard korun. Podle zákona o rozpočtovém určení daní zhruba polovinu dostaly Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, druhou polovinu zbývajících více než 6 tisíc obcí. "Přitom na 55 % katastrálního území ČR hospodaří malá sídla do 1000 obyvatel. I když z celkového počtu obcí tvoří 80 %, z rozpočtového určení daní získají jen 12 % prostředků. Nejvíce na tento systém doplácejí městečka od 1000 do 5 až 10 tisíc obyvatel. Nejsem proti způsobu rozdělování příjmů z daní, ačkoli není a nikdy nebude spravedlivý. Důležité je zrušit většinu dotací a dotačních 150 miliard korun rozpustit v obecních rozpočtech, které by tak proti současnosti posílily zhruba o dvojnásobek, v některých případech o trojnásobek. Stále by ještě zůstalo 100 miliard ve Státním fondu dopravní infrastruktury na výstavbu dálnic apod.," domnívá se Ing. Luděk Tesař.
Za nové Sdružení místních samospráv ČR podpořil petici jeho předseda Jan Pijáček. "Velmi nás obtěžuje již zmíněné korupční prostředí při rozdělování dotací, které také potvrdil Nejvyšší kontrolní úřad. I kvůli tomu usilujme o to, aby se veřejných prostředků na jejich cestě ze státní pokladny k obcím už nedotýkaly žádné ruce," obracel se s výzvou na starosty Jan Pijáček.
PŘIŠLI TAKÉ MINISTŘI
Za průhlednost, transparentnost a jasnou odpovědnost při financování měst a obcí, ale ruku v ruce se snižováním výdajů státu a daňové zátěže, se přimlouval ministr vnitra Ivan Langer: "Státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků, to nejsou dvoje peníze, jak se to leckdy vnímá. Jsou to pořád jen jedny prostředky. Jako liberál ale vaši snahu chápu a umím si ji představit jako filozofický princip."
Ivan Langer si však za hlavní téma svého příspěvku zvolil budování a financování moderní veřejné správy. Cílem ministerstva vnitra je mj. uskutečnit audit jednotlivých agend vykonávaných jak na úrovni ústřední státní správy, tak na úrovni územních a místních samospráv. "Na základě kvalifikovaných údajů pak můžeme přesně vyčíslit náklady na výkon té které agendy a tím také určit výši příspěvků nutných na výkon státní správy ve městech a obcích.
Na zefektivnění, zjednodušení a zpříjemnění služeb pro občany mohou obce využít dotace z Integrovaného operačního programu, zejména z jeho části Smart Administration (přátelské služby). K dispozici je celkem 600 milionů eur - 400 milionů pro státní správu a 200 milionů pro samosprávu. "Tyto prostředky můžeme získat za předpokladu, že stát a obce potáhnou za jeden provaz, začnou vnímat věci v souvislostech, nebudou řešit své projekty bez ohledu na propojenost s ostatními," doplnil ministr.
Spravedlivější zákonnou normu, která umožní přerozdělit obcím více peněz, si přeje ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková: "Nezbytným krokem k tomu, aby obce mohly plnit své zákonné povinnosti vůči státu i svým občanům, je posílení jejich rozpočtů. Pouze sebevědomé a aktivní obce budou konkurenceschopné nejen v ČR, ale i v celoevropském prostoru."
NIZOZEMSKÝ FOND OBCÍ
V Nizozemsku jsou municipality financovány z fondu obcí, který je propojený s národním rozpočtem. "Z fondu dostávají 32 % prostředků formou všeobecných grantů (podle počtu obyvatel, domů, rozlohy území atd.) a 23 % formou specifikovaných grantů na konkrétní účely. Dále k svému financování využívají daň z nemovitostí a různé druhy poplatků, pokut apod.," uvedl ve svém vystoupení velvyslanec Nizozemského království Jan Lucas Inayat Van Hoorn. "Zatímco ještě v polovině 20. století bylo v Nizozemsku 1500 obcí, nyní pouze 443. Tento počet se má postupně snížit až na 250. Obce se spojují především kvůli efektivnějšímu fungování některých služeb, zejména v oblastech, kde je nízká osídlenost apod.," konstatoval velvyslanec.
Mezi dalšími hosty národního setkání, nad kterým převzal záštitu premiér Mirek Topolánek, byli senátorky Václava Domšová, Jana Juřenčáková, poslanci Michal Doktor a Tomáš Úlehla, dále 2. tajemník velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Alex Pykett, náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a další zástupci velvyslanectví, státní správy i komerční sféry. Mediálním partnerem byla Moderní obec.
/sk/
