Menu
e-shop
Jak územní plán ovlivňuje rozhodování v území a jak vzniká? Je při jeho pořizování zohledněna ochrana veřejného zájmu? ODPOVĚĎ: Územní plán je závazným dokumentem pro rozhodování v území, který vzniká procesem podle stavebního zákona. Celý proces je záměrně koncipován tak, aby zainteresoval všechny...
Jak územní plán ovlivňuje rozhodování v území a jak vzniká? Je při jeho pořizování zohledněna ochrana veřejného zájmu?
ODPOVĚĎ: Územní plán je závazným dokumentem pro rozhodování v území, který vzniká procesem podle stavebního zákona. Celý proces je záměrně koncipován tak, aby zainteresoval všechny dotčené orgány státní správy.
Dále pak vlastníky staveb a nemovitostí v území, veřejnost, osoby v území podnikající, volené zástupce obce a rovněž zástupce sousedících obcí, aby se jako účastníci projednání mohli seznámit s projednávaným návrhem zadání, s konceptem řešení a s návrhem územního plánu a aby měli dostatečnou dobu pro vyjádření svého názoru k jednotlivým stadiím vznikajícího územního plánu.
V územním plánu schválená koncepce rozvoje území je zpracovaná osobami oprávněnými k projektové činnosti zpracování územněplánovací dokumentace a je projednaná v souladu se stavebním zákonem.
Dodržením obou těchto zákonem stanovených požadavků je zaručena ochrana veřejných zájmů. Účelem územních plánů je poskytnout dlouhodobě platná pravidla a zásady pro rozhodování o využití území.
Při pořizování územního plánu je kromě stanovení koncepce využití území nesmírně důležité nalézt optimální míru regulace, kterou je přijatá koncepce prosazována při rozhodování o území.
Schválená regulace by neměla být zbytečně strnulá, přísná a pro stavební úřady svazující. Územní plán by v případech, kdy nedochází k rozporu se schválenou koncepcí, neměl předjímat rozhodnutí stavebních úřadů. Podrobnější regulace je na místě až v regulačních plánech.
Územní plán by měl ponechat stavebnímu úřadu prostor pro vlastní správní úvahu, provedenou na základě věcných detailních informací, které stavební úřad získává dílem z návrhu žadatele a dílem vlastní dlouhodobou a kontinuální činností v území.
Zásadně by se územní plán neměl zabývat podrobnostmi přesahujícími jeho obsah a účel. V důsledku snahy vytvořit v územním plánu nepatřičně podrobnou a zcela neflexibilní regulaci by mohlo dojít k tomu, že důvodem pořízení změny územního plánu je situace, která by při lépe koncipované regulaci mohla být úspěšně řešena přímo při územním řízení.
Budoucí investoři, zastupitelé měst či sdružení prosazující v území své zájmy často namítají, že územní plán lze měnit jen těžko. Někteří z nich dávají do přímé souvislosti náročné pořizování změn územního plánu s novelou stavebního zákona platnou od 1. července 1998. Jaké jsou důvody změn územních plánů a může být jejich pořizování snadné?
ODPOVĚĎ: Pro pořízení změny územního plánu je zákonem stanoven jediný důvod, totiž změna podmínek, na základě kterých byl územní plán schválen. Pokud by bylo nutné příliš často měnit územní plán, potom by bylo na místě znepokojení, zda územní plán, byť obsahuje přijatelnou koncepci rozvoje, je kvalitním nástrojem územního plánování, který má usnadnit rozhodování o území.
Na potřebu zjednodušení a zrychlení procesů územního plánování reagovala novela stavebního zákona provedená v roce 1998 úpravou pravidel procesu pořizování územněplánovací dokumentace a také v územním řízení. Je důležité si uvědomit, že dosažená úprava stavebního zákona odráží stav, který vyplývá z nutnosti respektovat stávající rozsáhlou, roztříštěnou a nejednotnou právní úpravu ochrany veřejných zájmů.
Kritizovanou zdlouhavost procesů územního plánování by bylo možné podstatněji snížit až v rámci principiálně a komplexně pojaté reformy stavebního práva obsahujícího dvě desítky základních předpisů k ochraně veřejných zájmů.
Proces pořizování změn územních plánů nemůže nijak snížit zákonem stanovenou ochranu veřejných zájmů při pořizování územněplánovací dokumentace a nemůže ani omezit práva a právem chráněné zájmy fyzických a právnických osob. Ochrana uvedených veřejných zájmů nemůže být při pořizování změn územních plánů odlišná, a proto bude proces pořízení změn vždy náročný.
Pravděpodobně největší tlak na rychlé pořizování změn územního plánu pociťují velká a územně členěná statutární města.
Zde mají orgány města při pořizování územních plánů nebo jejich změn zpravidla zájem vypořádat se nejenom s názory zákonem stanoveného okruhu účastníků projednávání územních plánů včetně výrazně většího okruhu vlastníků pozemků a staveb dotčených řešením územního plánu, ale také s názory jednotlivých městských částí. Tím logicky dochází k dalšímu zvětšení rozsahu projednání a ke zpomalení procesu pořízení územněplánovací dokumentace, respektive její změny.
Podmínky projednávání územních plánů nebo jejich změn s městskými částmi územně členěných statutárních městech nejsou zákonem jednotně upraveny.
Obecně však platí, že novelou stavebního zákona je pořizovatelům umožněno vypořádat se s procesy územního plánování v době kratší, než tomu bylo podle stavebního zákona v době před účinností novely.
Ing. arch. JANA FISCHEROVÁ,
odbor územního plánování
Ministerstva pro místní rozvoj
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Možná mám triviální otázku, je obec povinna projednat změnu územního plánu před vypsáním veřejné zakázky? Je někde zakotvena povinnost návrhu změny územního plánu prokazatelně zveřejnit, nebo je dostačující zveřejnění na portálu obce? Jak je to s projednáním veřejného slyšení a seznámení konkrétní změny územního plánu s veřejností?
Nejsem právník, ale stačily by mi odkazy na § znění odkazů.
Děkuji za odpověď.
Jiřina skrbková