Okres Příbram s celkovou rozlohou 1628 km2 je plošně největší v rámci Středočeského kraje. K 1. 1. 2000 v něm žilo 107 615 obyvatel, v průměrném věku 38,3 let, z toho 52 939 mužů a 54 676 žen. Je až s podivem, že pro tak významný region nebyla dosud vypracována dokumentace na úrovni velkého...
Okres Příbram s celkovou rozlohou 1628 km2 je plošně největší v rámci Středočeského kraje. K 1. 1. 2000 v něm žilo 107 615 obyvatel, v průměrném věku 38,3 let, z toho 52 939 mužů a 54 676 žen.
Je až s podivem, že pro tak významný region nebyla dosud vypracována dokumentace na úrovni velkého územního celku (VÚC). Pouze pro část okresu, přiléhající k vodní nádrži Slapy, byl v minulosti zhotoven dokument zabývající se jejím rekreačním využitím. Pro řešení obdobné problematiky je rozpracován územní plán (ÚPN) VÚC Orlík, který byl sladěn s ÚPN celého okresu Příbram.
HLAVNÍ CÍLE
První průzkumy a rozbory ÚPN VÚC okresu Příbram probíhaly v únoru 1998. Na základě výsledků a tzv. problémové mapy byl vyhotoven návrh územních a hospodářských zásad (ÚHZ) jako zadání pro koncept ÚPN VÚC a dále projednán ve smyslu stavebního zákona s orgány samosprávy, státní správy a dalšími orgány. Zásady, které 6. října 1998 schválilo Ministerstvo pro místní rozvoj, již předurčily hlavní cíle ÚPN VÚC okresu Příbram:
- vyhodnotit územní a technické podmínky okresu a navrhnout způsob jejich využití pro harmonický hospodářský vývoj okresu při respektování jeho specifik,
- stanovit podmínky pro optimální vývoj všech funkčních složek,
- posoudit podmínky rozvoje osídlení a navrhnout diferencovaný rozvoj sídelní struktury,
- vycházet z potřeb ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů a ložisek nerostných surovin,
- stanovit limity využití území včetně únosných limitů rekreace, zejména podél údolních vodních nádrží,
- stanovit limity ubytovacích a obslužných zařízení rekreace a cestovního ruchu a zhodnotit specifika územních podmínek pro zavedení nových sportovněrekreačních aktivit s ekonomickým přínosem pro region,
- vyhodnotit evidované kulturní, přírodní a technické památky a navrhnout případnou ochranu dosud neregistrovaných hodnotných architektonických a krajinářských prvků,
- navrhnout rámcové zásady ochrany lesního a zemědělského půdního fondu s cílem zachovat kvalitu a kvantitu vody, funkci lesa zemědělských ekosystémů,
- dořešit alternativní silniční spojení Praha-České Budějovice v koridoru R4,
- navrhnout rozvoj dopravních cest v území s cílem dopravní obslužnosti všech částí okresu včetně vazeb na celostátní dopravní síť,
- navrhnout využívání energetických zdrojů včetně netradičních forem s ohledem na ekologickou zátěž území a řešit otázku likvidace odpadních vod.
Zásady v plném rozsahu respektoval následující koncept, na jehož základě byl vypracován v listopadu 1999 konečný návrh ÚPN VÚC okresu Příbram na období do roku 2015.
Textová část návrhu obsahuje průvodní zprávu, návrh regulativů územního rozvoje a vyhodnocení záborů zemědělského a lesního půdního fondu. Grafickou část tvoří hlavní urbanistický výkres a odvětvové mapy týkající se dopravy, přírodního prostředí, veřejně prospěšných staveb a vyhodnocení záborů půdního fondu (vše v měřítku 1:50 000).
ROZVOJOVÉ FAKTORY
Nejvýznamnější rozvojový faktor Příbramska představuje bezpochyby geografická poloha okresu v širším systému osídlení, a to ve dvojím smyslu. Prvořadá je malá vzdálenost od hlavního města a Dobříšsko lze již zahrnout do širšího metropolitního regionu Prahy. Druhým pozitivním faktorem je poloha na významné silniční komunikaci I/4 spojující Prahu se Strakonicemi, Pískem a s celým jihočeským prostorem, jenž změnou geopolitických poměrů a sousedstvím s Bavorskem a Rakouskem získal na atraktivitě. Navíc stále existuje relativně vysoká ekologická kvalita většiny Příbramska spojená s rekreačními funkcemi, druhým bydlením a pokračující suburbanizací.
Na druhé straně Příbramsko charakterizuje nízká intenzita osídlení (66 obyvatel/ km2) a tomu odpovídající slabá vybavenost infrastrukturou ve většině území. S tím souvisí vysoké zastoupení zemědělské výroby, která z hlediska zaměstnanosti bude v útlumu. Specifickým negativním faktorem jsou také doznívající důsledky někdejšího maximalistického rozvoje a pozdější likvidace uranového průmyslu včetně organizačních složek.
Relativně příznivá věková struktura a značná koncentrace pracovních zdrojů není přitom dostatečně saturována ekonomickou základnou. To má za následek míru nezaměstnanosti, která k 31. květnu 2000 činila za okres 8 % a za Středočeský kraj 6,8 %.
Návrh ÚPN VÚC předpokládá, že dojde k výraznému poklesu rozsahu zemědělství (podíl pracovních míst v primární sféře se má v roce 2015 snížit na 5 %) spojenému s hlubší specializací na příměstské zemědělství a místní potravinářský průmysl. V sekundárním sektoru územní plán počítá s preferencí drobných a středních průmyslových podniků, přičemž není vyloučen vstup většího zahraničního investora.
VYMEZENÍ ZÓN
Územní plán vymezuje rozvojové osy, respektive zóny. Primární sleduje ekonomickou osu okresu tvořenou komunikací I/4 ("strakonická"), avšak pouze do prostoru Příbram-Milín, a sekundární osu (zónu) v severní části okresu s vysokou polohovou atraktivitou danou blízkostí Prahy. Průnik obou těchto zón pak určuje nejatraktivnější prostor, tj. severozápadní část dobříšského mikroregionu.
Jako relativně stabilizované z hlediska dalšího vývoje charakterizuje územní plán rekreační oblast Povltaví a také poměrně autonomní a polohově zvýhodněné okolí sídel Jince a Čeňkov, kterým prochází páteřní železniční trať okresu Zdice-Příbram-Březnice(-Protivín).
Ostatní území okresu, zejména z polohových důvodů, klasifikuje ÚPN jako problémové, přičemž u zbývajících částí mikroregionů Dobříše a Příbrami lze ještě hovořit o omezené či mírné problémovosti, zatímco u většiny Sedlčanska a v případě mikroregionů Rožmitálu pod Třemšínem a Březnice se jedná o vyšší až silnou problémovost bezprostředně spjatou s úrovní nezaměstnanosti.
Charakteristiky výše uvedených zón se týkají především nestřediskových sídel a jejich zázemí. Samotná střediska návrh ÚPN z hlediska jejich velikosti, významnosti ve struktuře osídlení a dalšího vývoje hodnotí odděleně. Jako vyšší regionální centrum označuje pouze Příbram, středně významná, s komplexně vyvinutými střediskovými funkcemi mikroregionální úrovně, jsou města Dobříš a Sedlčany, nižší střediska subregionálního typu představují zbývající dvě města Březnice a Rožmitál pod Třemšínem a jako nejnižší, doplňující, střediska lze hodnotit Jince, Milín a Nový Knín, jejichž středisková funkce je velmi omezená.
Z hlediska relativního rozvojového potenciálu má nejlepší postavení Dobříš a také Příbram vzhledem ke svému regionálnímu významu, velikosti a nezastupitelné střediskové úloze. Obě města proto návrh ÚPN hodnotí jako silně rozvojová. Střední rozvojový potenciál pak přisuzuje Sedlčanům, s ohledem na jejich významnou regionální působnost, a výhodně položenému Novému Knínu i Milínu. Zbývající tři populačně poměrně malá střediska mají omezenou střediskovou působnost (Jince) nebo spíše nevýhodnou polohu (Březnice, Rožmitál pod Třemšínem) a jsou proto klasifikována jako slabě rozvojová.
DALŠÍ VÝHLEDY
Předpoklady dalšího demografického vývoje ČR, který bude stagnačního až regresního typu, lze aplikovat i na Příbramsko, jehož vývojové tendence přirozenou měnou a migrací odpovídají zhruba republikovému průměru. Návrh ÚPN proto počítá se stabilizací současných populačních velikostí pouze v polohově atraktivním mikroregionu Dobříšska s menším zvýšením stávajícího počtu obyvatel. V případě venkovského osídlení předpokládá mírný nárůst u většiny obcí v zázemí Sedlčan, Březnice a Rožmitálu pod Třemšínem.
V letech 2000-2015 počítá ÚPN s větší koncentrací obyvatel a s oživením výstavby bytových domů ve větších městech. V ostatních obcích bude zachována převaha rodinných domů, jejichž podíl na celookresní výstavbě poklesne na 50-60 %. Výrazněji se posílí bytová výstavba v okresním městě a na Dobříši. Návrh územního plánu předpokládá celkový objem výstavby 3800 bytů, z toho 1530 v Příbrami, 260 v Sedlčanech, 230 v Rožmitále pod Třemšínem a 200 v Březnici. Očekává se další snižování průměrné velikosti bytové domácnosti a snížení podílu cenzových domácností na úroveň tzv. chtěného soužití.
Součástí územního plánu okresu Příbram je i návrh regulativů územního rozvoje, které stanovují limity využití území. V rámci regulativů je navrženo také 50 veřejně prospěšných staveb, týkajících se zejména přeložek silničních komunikací, inženýrských sítí a skládkování odpadů.
Na Příbramsku má výrazný podíl obcí zpracovanou dokumentaci na úrovni územního plánu sídelního útvaru nebo urbanistické studie, která mohla být zapracována do konceptu ÚPN okresu Příbram.
Opět se tu však setkáváme s problémem, jenž se vyskytuje i při zpracování územních plánů jiných VÚC. Ve vztahu k předpokládanému demografickému vývoji Příbramska i celé ČR je u některých ÚPN a urbanistických studií výrazně nadhodnocen výhledový počet obyvatel, a tím i rozsah ploch pro obytné funkce. To podporuje zbytečnou blokaci pozemků a vyvolává naději odprodat tyto pozemky jako stavební. U některých menších sídel není rozlišeno, zda jsou plochy určeny pro naddimenzovanou výstavbu rodinných domů nebo rekreačních domků.
Zvláštní kapitolou je okresní město, pro které existuje strategický plán, avšak nemá dosud schválený svůj územní plán.
JAN KOKTA
FOTO AUTOR
Počty obyvatel za celý okres a středisková sídla (v tis.)
Území/rok k 1. 1. 2000 2015 2025
Okres 107 615 104,0-110,0 100,0-115,0
Příbram 36 776 36,0-40,0 35,0-41,0
Dobříš 7836 8,0-10,0 8,0-12,0
(+St. Huť) (+1137) (9,0-11,5) (9,5-13,5)
Sedlčany 8025 7,5-8,5 7,0-9,0
Rožmitál p. Tř. 4349 4,0-4,5 4,4-4,5
Březnice 3671 3,5-4,0 3,5-4,0
Jince 2257 2,1-2,5 2,1-2,5
Milín 2037 1,8-2,2 1,8-2,2
Nový Knín 1748 1,5-1,9 1,5-2,0
