Územní plán Strakonicko

Pro okres Strakonice nebyl dosud zpracován územně plánovací dokument na stupni velkého územního celku (VÚC). Hlavním podkladem pro zpracování územního plánu (ÚP) Strakonicka bylo zadání schválené Ministerstvem pro místní rozvoj ze dne 27. dubna 2000, které stanovilo návrhové období orientačně do roku 2010 a definovalo hlavní cíle a požadavky kladené na územní plán.

Jeho hlavním cílem je stanovit uspořádání a limity řešeného území, vymezit významné rozvojové plochy, hlavní dopravní koridory a technickou infrastrukturu, územní systémy ekologické stability, území ochrany přírody a dalších specifických zájmů. Je nutné koordinovat jej s územními plány dalších VÚC, především s VÚC Orlické nádrže, Plzeňské aglomerace, Příbramska, Prachaticka, Klatovska, Českobudějovicka a Táborska.

Zpracovatel při tvorbě zadání vycházel z již schválených ÚP sídelních útvarů, urbanistických studií a z rozpracované územně plánovací dokumentace. V okrese Strakonice však bylo zpracováno pouze 14 % územních plánů a 86 % urbanistických studií. Přitom řada z nich, zejména před novelou stavebního zákona, byla zpracována více méně formálně a jsou prakticky nepoužitelné.

Koncept a jeho závazná část

V březnu 2001 bylo zahájeno projednávání konceptu ÚP. Návrhové období bylo prodlouženo do roku 2005 a rozloženo do dvou etap. První se vztahuje k časovému horizontu roku 2015, druhá, označovaná jako výhled, až do roku 2025. V konceptu byly prověřeny všechny možné varianty a alternativy tak, jak to bylo uloženo zpracovateli v zadání, s cílem vybrat nejoptimálnější řešení. Koncept stanovil mj. limity využití území nadmístního významu, které podmiňují předem umisťování staveb.

Jedná se o ekologické limity, neboť v okrese Strakonice se připravuje vyhlášení přírodních parků Pálenec, Svobodné hory a Černoháj. Další omezení výstavby v intravilánu sídel představují krajinné památkové zóny Libějovicko - Lomecko a Štěkeňsko. Respektovat bude nutno rovněž vyhlášená zátopová území Blanice, Volyňky a dalších menších vodních toků a chráněné území výhledové vodní nádrže Krejčovice na Blanici. Koncept také stanovil hierarchizaci obcí podle jejich působnosti v regionu. Funkci silného regionálního centra plní okresní město, střední Blatná a Vodňany a slabou regionální funkci mají Protivín a Volyně. Jako silná lokální centra byly vybrány Bavorov, Bělčice, Čestice, Katovice, Lnáře a Radomyšl, jako střední lokální centra Sedlice, Štěkeň , Střelské Hoštice a slabou lokální funkci mají ostatní obce okresu.

Důležitou kapitolu konceptu tvoří seznam veřejně prospěšných staveb. Nejvíce se jich navrhuje v silniční dopravě. Jde například o vybudování obchvatu na páteřní komunikaci I/4 ve Volyni, úpravy silnice I/20 mezi Hněvkovem a Sedlicemi, v Blatné a ve Lnářích, rekonstrukce silnice I/22 v Drahonicích, Katovicích, Střelských Hošticích a Cehnici.

V železniční dopravě se plánuje zdvukolejnění tratí Protivín - Strakonice a Strakonice - Horažďovice-předměstí. V elektroenergetice se jako veřejně prospěšná označuje výstavba rozvoden ve Strakonicích, Vodňanech a v Blatné. Ekologický přínos bude mít modernizace a doplnění technologie čističek odpadních vod v Bělčicích, Blatné, Česticích, Chelčicích, Katovicích, Lnářích, Malenicích, Sedlicích, Štěkni a výstavba nových čističek v Blatence, Drážově, Dobrši, Chrášťovicích, Kraselově, Lidmovicích, Novém Dražejově, Pracejovicích, Skočicích, Strunkovicích nad Volyňkou a Zálesí. Mezi veřejně prospěšné stavby se počítá i technická a dopravní infrastruktura v rámci průmyslové a podnikatelské zóny Sedlice.

Blatensko

Tento region tvoří severní část okresu ohraničená pásem Brd. Krajinný charakter je mírně zvlněný, se zachovalými chlumy, větrolamy, četnými rybničními plochami a se zalesněnými vrcholy přesahující nadmořskou výšku 500 m. Hlavní centra osídlení představují Blatná, Bělčice a Sedlice. Urbanistický rozvoj Blatné se koncentruje podél jihovýchodní osy již zastavěného území. Na severovýchodě jsou určeny rozsáhlé plochy pro bytovou výstavbu (až 220 bytů), naopak v severozápadním a jihozápadním kvadrantu se uvažuje s rozvojem podnikání a průmyslu. Počet trvale bydlícího obyvatelstva bude do roku 2015 stagnovat na úrovni 7000, poté výhledově vzroste na 7500.

Ve Lnářích je rozvoj bydlení formou rodinných domů situován do severní části obce. Nárůst bytového fondu předpokládá výstavbu 61 rodinných domů a případně dalších 18 bytů v bytových domech. Veřejná vybavenost bude rozšířena především o zařízení cestovního ruchu a turistiky. Zvláště krajina severně od Kadova s remízky a větrolamy má parkový charakter a přímo se zde nabízí vybudování například golfového hřiště. Pro podnikatelské aktivity jsou určeny stávající, značně naddimenzované, areály. Populační přírůstek nebude nijak výrazný a celkový počet bydlících nepřekročí hranici 1 tisíce osob.

Strakonicko

Z krajinářského hlediska jde o lužní terén na soutoku Otavy a Volyňky na severu ohraničený hřebenem Horažďovické pahorkatiny, na jihu Bavorovické pahorkatiny a Šumavským podhůřím. Nadmořská výška osciluje kolem 400 - 450 metrů, nejnižší kóta 380 metrů nad mořem se nachází na řece Otavě u obce Štěkeň. Hlavní urbanistickou osu podél Otavy tvoří Střelské Hoštice, Strakonice a Štěkeň. Rozvoj obytné výstavby se v okresním městě soustředí zejména na severní a západní obvod, pro výrobní a podnikatelské aktivity je určena naopak severní periferie. Veřejná vybavenost se navrhuje v rámci rozsáhlých ploch určených pro bydlení, a to tak, aby tvořila protihlukovou clonu rušného průtahu silnice I/22.

Strakonice logicky vykáží největší populační nárůst. Celkových počet obyvatel se má postupně zvyšovat z dnešních 25 000 na 29 000 v roce 2015 a v roce 2025 dosáhne 33 000. Tomu odpovídá přírůstek trvale obydlených bytů - výhledově o 3400 jednotek.

Ve Střelských Hošticích včetně místních částí Kozlov, Sedlo a Střelskohošická Lhota žije ve 308 bytech 880 obyvatel, jejichž počet mírně vzroste v návrhovém období na 930 a výhledově na 980 osob. Urbanistický návrh předpokládá nárůst o zhruba 60 bytových jednotek a s 10 areály se smíšenou funkcí bydlení a podnikání.

Obec Štěkeň má spolu s místními částmi Nové Kestřany a Vítkov 916 obyvatel žijících v 262 bytech. Rozvoj obce předpokládá výstavbu 90 bytů. Počet trvale bydlícího obyvatelstva se má výhledově zvýšit o 100, tj. na 980 osob v roce 2025. Na jižním okraji intravilánu je navržena podnikatelská zóna, do které by měly být umístěny i některé provozovny z centra sídla. Na jižní periferii se soustředí také sportovně rekreační funkce; vzrostlé krajinářsky založené aleje a rozlehlé luční plochy jsou pro to předpokladem.

Volyňsko

Tato oblast tvoří jihozápadní část strakonického okresu. Má charakter podhorského kraje s vyšším zastoupením lesních porostů, je cílem rekreantů - turistů i chatařů v údolí řeky Volyňky. Vesnická sídla se vyznačují četnými památkami lidové architektury. Urbanistickou a dopravní osou Volyňska je silnice I/4. Kromě Volyně jsou dalšími většími centry osídlení Čestice, Malenice a Volenice.

Bytová výstavba se ve Volyni koncentruje na jihozápadní okraj obce, průmyslové a podnikatelské aktivity se naopak budou vázat na navrhovaný obchvat silnice I/4. Velká pozornost je věnována také centrální části města, která byla vyhlášena městskou památkovou zónou. Počet obyvatel vykáže progresivní vývoj; z dnešních 3300 se zvýší na 3500 v roce 2015 a na 3700 osob v roce 2025. Další obce, Malenice s 559 obyvateli a 189 byty, Čestice s 999 obyvateli a 361 byty, Volenice s 606 obyvateli a 221 byty, představují pro své nejbližší okolí přirozená spádová centra se základní vybaveností, ale s omezenou nabídkou pracovních příležitostí. Perspektivně se počítá s rozvojem turistiky a cestovního ruchu, avšak nikoli s větší bytovou výstavbou a výraznějšími přírůstky trvale bydlících obyvatel.

Vodňansko

Jedná se o rovinatou jihovýchodní část okresu Strakonice, do které zasahuje Českobudějovická pánev a na jihu kotlinu uzavírá vrchovina Vodňanských hor. Územím protéká řeka Blanice a množství vodních ploch rybníků dotváří charakter krajiny. Hlavním centrem osídlení regionu jsou Vodňany ležící na křižovatce hlavního tahu I/22 se silnicí I/20. Další významné centrum oblasti je Bavorov na komunikační spojnici Vodňan a Volyně.

Obytná funkce se bude ve Vodňanech orientovat především na nízkopodlažní zástavbu, tj. rodinné domy a bytové domy maximálně se čtyřmi podlažími. V rámci bytové funkce jednotlivých funkčních zón je respektováno její doplnění základní veřejnou vybaveností obchodem a službami i podnikatelskými aktivitami drobného nevýrobního charakteru v rámci služeb obyvatelstvu. Jeho počet by se měl z dnešních 6300 jen pozvolna zvyšovat na 6400 v roce 2015 a na 6500 osob v roce 2025. Výhledově by mělo ve Vodňanech přibýt 100 bytových jednotek.

Část intravilánu bude mít také funkci smíšenou ve formě integrace bydlení a podnikatelských aktivit nevýrobního charakteru. Výrobní činnost bude možné respektovat jen v případech, kdy nebude kolidovat s bytovou funkcí a bude ekologicky nezávadná. To platí i pro čistě výrobní funkci uvnitř i vně intravilánu, která musí zároveň respektovat ochranná pásma inženýrských sítí a technické vybavenosti, tzn. železnic a čističek odpadních vod.

Podstatnou stránkou řešení vlastního ÚP sídelního útvaru Vodňany je otázka propojení města s okolním a sporovně rekreačním územím v severní části města. Tato klidová oblast začíná sportovním areálem Blanice a pokračuje přes zahrádkářskou kolonii kolem rybníků Okrouhlice, Malá a Velká Podvinice, malá a Velká Outrata k na vrhovanému lesoparku na severním břehu Okrouhlice a k Radčickému vrchu. Celá uvedená lokalita vykazuje mimořádné přírodní kvality a je přímo předurčena pro krátkodobou rekreaci.

V Bavorově a jeho místních částech Blanice, Čichtice, Svinětice, Tourov a Útěšov žije v 572 bytech celkem 1475 obyvatel. Urbanistický návrh předpokládá do roku 2025 výstavbu asi 60 bytů a zvýšení počtu trvale bydlících osob ke stejnému datu na 1600. Rozvoj podnikatelských aktivit je situován k přeložce silnice II/ 141 Vodňany - Prachatice - Volary.

Územní plán velkého územního celku Strakonicko předpokládá, že celkový počet zde žijících obyvatel se bude postupně zvyšovat z dnešních 72 000 na 77 9000 v roce 2015 a v roce 2025 dosáhne 84 300. Naplnění této demografické prognózy je však reálné jen za předpokladu, že se beze zbytku uskuteční záměry v bytové výstavbě. Ty počítají s postupným přírůstkem trvale obyvatelných bytů ze stávajících 25 612 jednotek v 17 666 domech na 28 472 bytů v roce 2015 a výhledově na 31 421 bytů v časovém horizontu roku 2025.

JAN KOKTA