Po roce a půl od účinnosti stavebního zákona č. 183/2006 Sb. již mnozí zjistili, jak se tento předpis aplikuje v praxi. Náš úřad územního plánování nečekal, až se ostatní úředníci a projektanti "prokoušou" paragrafy nové právní normy, aby pak věděli, jak na to. Ale tak jako mnoho věcí, měla i naše...
Po roce a půl od účinnosti stavebního zákona č. 183/2006 Sb. již mnozí zjistili, jak se tento předpis aplikuje v praxi. Náš úřad územního plánování nečekal, až se ostatní úředníci a projektanti "prokoušou" paragrafy nové právní normy, aby pak věděli, jak na to. Ale tak jako mnoho věcí, měla i naše "průzkumnická činnost" své výhody i nevýhody. První zkušenosti včetně upozornění na některé problémy s novým stavebním zákonem na úseku územního plánování v praxi města Bruntál přinášíme v tomto našem příspěvku.
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA BRUNTÁL
Stávající územní plán schválilo zastupitelstvo města Bruntál v roce 1996. I když byly projednány jeho změny, dnešním potřebám už nevyhovuje. Podle nového stavebního zákona byl proto připraven a projednán koncept, který zpracoval Ing. arch. Jaroslav Haluza. Ještě před zahájením prací na konceptu projektant seznámil zastupitelstvo se základními změnami ve stavebním zákoně i se zcela jiným pojetím zpracování územního plánu, než jaký byl schválený a platný. Rovněž se změnily metody postupu zpracování územního plánu. Pozitivním přínosem jsou:
větší adresnost a konkrétnost ve vymezení území (plochy a koridory), ve kterém se stanovují jeho podmínky využití; to generuje vyšší nároky na zpracovatele a pořizovatele, ale umožní to vlastníkům lépe se orien- tovat v rozsahu možného ovlivnění nemovitosti navrhovaným řešením,
větší pozornost ochraně krajiny jako cenné součásti prostředí obcí,
větší jednoznačnost v tom, co se schvaluje (vydává opatřením obecné povahy) v návrhu územního plánu města; vše, co je stanovené ve výrokové části, je závazné, opouští se předchozí praxe složitých popisů,
upřesnění kompetencí v procesu pořízení územního plánu,
ujasnění řady dosud sporných pojmů, přesto ale stále ještě zůstává dost pojmů, u kterých by bylo žádoucí přesně definovat jejich význam v procesu zpracování územních plánů.
Zákon však přináší i některá negativa:
větší složitost zpracování územního plánu ovlivněná mnohdy zbytečnými posouzeními, která jsou způsobena nevyváženými požadavky orgánů ochrany přírody,
nevyvážená přechodná ustanovení, která mají zajišťovat kontinuitu mezi starým stavebním zákonem a novým,
nedostatečná provázanost s ostatními zákony, byť zákon o změně zákonů již řadu nesrovnalostí odstranil,
nejednoznačnost některých ustanovení, která umožňují více výkladů, což způsobuje mnohá nedorozumění.
Koncept bylo nutno doplnit o vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, a to v době, kdy nejsou dokončeny územně analytické podklady. Ve stavebním zákoně podle našeho názoru chybí přechodné ustanovení, které by upustilo od zpracování tohoto vyhodnocení v případě, že nejsou dokončeny územně analytické podklady. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území je bez zohlednění širších souvislostí zavádějící a neobjektivní. Splnění tohoto požadavku bez rozboru udržitelného rozvoje území širšího regionu se stává pouhou formalitou, která je zpracována pouze kvůli splnění litery zákona.
Pokud bude územní plán schválen, nebude již nutno vést územní řízení pro stavby, pro které by jinak stačil územní souhlas, jelikož ve stávajícím územním plánu není vymezeno zastavěné území. To však nevyloučí další případy, kdy jsme nuceni vést územní řízení veřejnou vyhláškou s veřejným ústním jednáním pro stavby, jako jsou například studny a čistírny odpadních vod. Považujeme to za v praxi nesmyslný požadavek stavebního zákona. Setkali se již někteří úředníci s tím, že by vystupoval v těchto řízeních zástupce veřejnosti, případně měl někdo veřejnost přítomnou na ústním jednání v územním řízení o umístění studny k rodinnému domu? Řízení vedené veřejnou vyhláškou je časově náročné, a co mnohdy vyslechnou úředníci od stavebníků, nelze ani publikovat.
REGULAČNÍ PLÁN MPZ
Památková zóna v Bruntále je stále živým centrem, kde se soustřeďuje běžný život místních občanů. Autorka regulačního plánu Ing. arch. Naděžda Valíčková kladla důraz na zachování cenných historických hodnot a zároveň na vytvoření prostoru pro ekonomický rozvoj centra města a na zlepšení prostředí pro obyvatele.
Výhodou regulačního plánu podle nového stavebního zákona je stručnost a přehlednost pro schvalovací proces i občany města. Jasně vymezuje území navržená ke změně a s názorně vyjádřenými regulačními prvky; ukazuje, na co je nutno soustředit pozornost. Vyznačené plochy jsou závazné, ale zároveň mají vnitřní volnost pro upřesnění v dalších stupních projektových prací. Veřejně prospěšné stavby jsou v samostatném výkrese vyznačeny jako koridory, ve kterých tyto stavby bude možno vybudovat. Více se zdůrazňují majetkové vztahy, jejich ochrana a zároveň zajištění realizovatelnosti obecně prospěšných záměrů. Při tvorbě regulačního plánu bylo pro zpracovatele velmi pracné a časově náročné vymezit veřejně prospěšné stavby a opatření, s rozdělením na ty, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, a na ty, pro které lze uplatnit předkupní právo.
RADA OBCÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce radu obcí pro udržitelný rozvoj území, říká § 9 odst. 1 stavebního zákona. Starosta města se rozhodl tuto možnost využít s tím, že pokud se podaří tuto radu ustavit, praxe ukáže její potřebnost či nepotřebnost.
Všechny obce v našem obvodu (obvodu obce s rozšířenou působností), které byly loni osloveny, schválily zřízení rady a delegovaly své zástupce - nejsou to vždy starostky, starostové. Ustavující jednání se konalo letos 21. května. Všichni zástupci obdrželi spolu s pozvánkou na 1. jednání písemné materiály obsahující vysvětlení, co je rada obcí, na základě čeho vzniká, jaké má kompetence atd. Připravili jsme i návrh jednacího řádu, který se po diskusi se členy měnil, dosud se stále hledá optimální organizace jednání.
Mnohým členům není příliš jasné, jaký je účel rady obcí. Zda její názor ovlivní názor krajských zastupitelů při tvorbě zásad územního rozvoje apod.? Zatím se k předloženým vyhodnocením vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, k nimž rada obcí má vydávat stanovisko, nediskutovalo. Pojmy posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, posouzení vlivů na životní prostředí, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, rozbor udržitelného rozvoje území mnohým nic neříkají či splývají. Vznikly pracovní skupiny, v nichž jsou zástupci všech sousedních obcí té obce, jejíž vyhodnocení vlivů územního plánu je potřeba v radě obcí projednat. Stanovisko se vydává formou usnesení. Na jednání pracovníci připravují prezentace vyhodnocení vlivů i řešení územních plánů a na závěr se hlasuje o návrzích usnesení. Rada obcí se schází podle potřeby.
Zpracovali jsme rovněž územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Bruntál. Smlouvu o dílo - Územně analytické podklady (ÚAP) jsme uzavřeli s vítězkou výběrového řízení Ing. arch. Ludmilou Konečnou. (Těžkosti, které provázejí pořízení a tvorbu těchto ÚAP, vysvětluje Ing. Dita Jalůvková - viz box)
KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ ODBORU VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ,
ALENA SKÁCELOVÁ
tajemnice Městský úřad Bruntál
Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Bruntál z pohledu Ing. Dity Jalůvkové, která se na zpracování ÚAP podílí:
Stavební zákon č. 183/2006 Sb. a vyhláška č. 500/2006 Sb. ukládají pořídit ÚAP. Pro jeho tvorbu využívá Bruntál podpory Moravskoslezského kraje v oblasti jednotného datového modelu (JDM) včetně seminářů a školení. Protože jsme neměli k dispozici žádná doporučení na způsob a formu zpracování dat, museli jsme si stanovit vlastní pravidla na základě koordinace názorů pracovního týmu složeného z pracovníků úřadu územního plánování, projektanta, zástupce specializované firmy na zapracování dat do JDT. Na některé problémy bylo potřeba znát i názor Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Na počátku přípravy územně analytických podkladů bylo nejsložitější zapracovávání dat nad rastrovými mapami, neboť ty jsou na většině území našeho správního obvodu. Rastrové mapy a jejich kvalita do velké míry ovlivňují výslednou kvalitu ÚAP. Musela se proto jasně stanovit pravidla způsobu zpracování dat nad těmito mapovými podklady - zkoordinovat požadavky na práci s GIS softwarem, JDM, správou, výměnou a sdílením dat. Pro nás jasně vyplynulo, že pro skutečnou identifikaci sledovaného jevu je nutné rastrové mapy plně respektovat i s jejich nedostatky. Sledovaný jev nelze vydat pro další práci bez souvisejícího mapového podkladu. Tím se data rozdělují na dvě skupiny - první souřadnicově jsou jednoznačně identifikovatelné, druhé se vážou na mapový podklad. Toto jsou zejména jevy, vektorizované z platných územně plánovacích dokumentací a jejich změn. Závěr je jasný: potřeba sjednocení mapových podkladů, což umožní až digitální katastrální mapy. Do té doby se bude muset při každé změně mapového podkladu provádět transformace dat, vázaných na mapový podklad.
Tento problém odstartoval další - jak tuto situaci vyřešit v rámci JDM? Aby se systém jednotného datového modelu nenarušil, bylo nutno vytvořit novou pomocnou vrstvu mimo tento model, která slouží pro identifikaci sledovaného jevu na hranicích nenavazujících listů jednotlivých rastrových map.
Podle našich zkušeností je další bariérou pro tvorbu kvalitních ÚAP různorodost formátů a kvality poskytnutých dat od jednotlivých poskytovatelů údajů o území (pokud se nám vůbec podaří některé informace získat), nedostatečné rozlišování dat popisnými atributy, neodpovídající názvosloví příslušných vrstev v JDM vůči zákonu a vyhlášce, nesystémovost a zbytečná složitost jednotného datového modelu, a zejména neexistence jednotné metodiky na zpracování ÚAP.
Velkou výhodou ale je znalost daného území, neboť některé souvislosti a dlouhodobé znalosti o území pomohly týmu nalézt údaje, na které někteří poskytovatelé poněkud zapomněli. Pokud se tedy jednoznačně nestanoví pravidla a nedořeší základní nedostatky - nejlépe na úrovni ministerstva nebo alespoň sousedících krajů - nemůžeme prozatím čekat původní plánovaný efekt tvorby ÚAP.
