V průběhu minulého roku se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zúčastnil několika desítek akcí orgánů činných v trestním řízení, při kterých byl zajišťován majetek v hodnotě od deseti tisíců po desítky miliónů v souhrnné výši asi 60 miliónů korun. "Přestože nám přibylo mnoho...
V průběhu minulého roku se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zúčastnil několika desítek akcí orgánů činných v trestním řízení, při kterých byl zajišťován majetek v hodnotě od deseti tisíců po desítky miliónů v souhrnné výši asi 60 miliónů korun.
"Přestože nám přibylo mnoho práce, nový systém správy zajištěného majetku v trestním řízení je určitě dobrým krokem," konstatoval Karel Loucký, ředitel odboru Majetku v účetnictví ÚZSVM.
POČET PŘÍPADŮ SE ZVÝŠIL
Úřad získal od 1. 1. 2004 další působnost. Podle zákona č. 279/2003 Sb. je povinen na základě rozhodnutí soudu nebo státního zástupce spravovat majetek, který tyto orgány zajistily v rámci trestního řízení. Zákonná úprava byla přijata především z toho důvodu, aby pachatelé trestné činnosti nemohli tak snadno jako dosud ještě v průběhu dokazování svůj majetek převádět na jiné osoby nebo se ho jiným způsobem zbavovat. Zajištění přichází v úvahu v těch případech, kdy by majetek obviněných měl posloužit k uspokojení nároku jimi poškozených osob, nebo lze důvodně předpokládat trest propadnutí majetku.
"Do konce roku 2003 se o zajištěný majetek staraly pouze soudy. Protože jsou skladování takového majetku i jeho údržba prostorově náročné a soudy a státní zástupci na to navíc nemají pracovní kapacity, využívala se tato možnost pouze omezeně. Převzetím těchto činností tak ÚZSVM přispěl k tomu, že se počet případů zajištění majetku proti roku 2003 výrazně zvýšil," vysvětluje výhody nového systému ředitel Loucký. Vlastní výkon zajištění je v kompetenci Policie ČR, od níž ÚZSVM na místě majetek přebírá.
O tom, kdo pojede na místo policejního zásahu, rozhoduje soudce. Podle současných předpisů má dvě možnosti: buď zvolí soukromého exekutora, nebo ÚZSVM.
"Záleží to vyloženě na jeho rozhodnutí, ale náš úřad se musí o zajišťování majetku dozvědět pokaždé," vysvětluje praxi ředitel Územního pracoviště ÚZSVM v Plzni Ing. Mgr. Miroslav Kroc.
Zaměstnanci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v systému zajišťování majetku vlastně plní roli toho, kdo se postará o přemístění majetku na bezpečná chráněná místa. Zajištěný majetek je uložen buď ve skladech ÚZSVM, nebo v prostorách pronajímaných, případně zapůjčených. Jde jak o věci denní potřeby, jako jsou videa, televize, nábytek, automobily, tak o předměty umělecké hodnoty, jako například obrazy nebo starožitnosti. Pokud jde o nemovitosti, musí je ÚZSVM stejně jako movitý majetek zajistit proti poškození.
ZVLÁŠTNÍ PŘÍPAD NA TACHOVSKU
"Na Územním pracovišti Plzeň jsme si k ochraně zajištěných nemovitostí nechali instalovat speciální mechanickou a elektronickou ochranu," popisuje ochranu zajištěných věcí ředitel Kroc. Ve výjimečných případech se může stát, že státní zástupce požaduje zajištění majetku celé firmy.
"Na Tachovsku jsme se tak v jednom případě ocitli ve velmi nepříjemné pozici. Dostali jsme totiž k zajištění ubytovací zařízení, ze kterého se následně vyklubal veřejný dům. Kdybychom se měli starat o chod takové firmy s péčí řádného hospodáře, stali by se z nás vlastně kuplíři. Nakonec se problém vyřešil sám, protože jsme z rozhodnutí soudu museli tento majetek vrátit dříve, než se práva a povinnosti ÚZSVM v tomto zvláštním případě vyjasnily," vzpomíná ředitel Loucký.
Pro skladování majetku ÚZSVM používá sklady, které jsou určeny pro majetek v tzv. operativní evidenci. Využívá také sklady Státní správy hmotných rezerv a uvažuje se o možnosti využít některé další státní prostory.
"Ze zákona nesmí být náš úřad pověřen správou zbraní, radioaktivních látek, nekolkovaných cigaret a ještě některých dalších druhů majetku, který se předává specializovaným institucím. Jinak ale může být předmětem zajištění prakticky cokoliv," doplňuje ředitel Loucký. Budoucnost zajištěného majetku, který po celou dobu zajištění zůstává ve vlastnictví obviněného, záleží na pravomocném výroku soudu. Buď soud majetek zabaví a propadne tak státu, nebo se tomu, u koho se důvod k zajištění majetku nepotvrdil, vrátí zpět.
Náklady na zajištění majetku jsou v podstatě součtem nákladů na údržbu a nákladů spojených s výkonem veřejné správy, jako například samotné zajištění, skladování, znalecké posudky. Podle výdajů za rok 2004 odhaduje ÚZSVM částku nezbytnou pro rok 2005 ve výši zhruba 1 milión korun pro každé územní pracoviště. Souhrnně to je kolem 8 miliónů korun.
"V současné době je pro nás nejdůležitější si vyjasnit, do jaké míry se o majetek musíme starat my, a co i u zajištěného majetku zůstává povinností vlastníka," uzavírá ředitel Loucký.
/kl/
