Vítáme spolupráci s obcemi, jejich představitelé nás mohou kontaktovat buď na jednotlivých odborech odloučených pracovišť, v místech územních pracovišť, nebo se mohou obrátit se svým dotazem či problémem na Ústřední pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v Praze, říká...
Vítáme spolupráci s obcemi, jejich představitelé nás mohou kontaktovat buď na jednotlivých odborech odloučených pracovišť, v místech územních pracovišť, nebo se mohou obrátit se svým dotazem či problémem na Ústřední pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v Praze, říká Ing. Miloslav Vaněk, generální ředitel ÚZSVM, kterému jsme položili následující otázky.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zastupuje v soudních řízeních také obce. Ovšem ty až na několik případů vaši právní pomoc nevyužívají. Za jakých podmínek jim takovou službu nabízíte?
Podmínky této služby obcím nám stanoví zákon (č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových). ÚZSVM může za určitých okolností poskytovat obcím právní pomoc spočívající v zastupování v řízení před soudem. Týká se pouze řízení, v němž je proti obci uplatněn nárok na určení vlastnického práva k nemovitosti nebo jejímu příslušenství, které nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení této nemovitosti.
Dohoda o právní pomoci musí být mezi obcí a ÚZSVM uzavřena písemně a měl by v ní být označen majetek obce, k němuž je v řízení před soudem uplatněn nárok. Pro nová zastupitelstva je jistě zajímavou informací, že táto právní pomoc je bezplatná. Obec tak může ušetřit značné finanční prostředky, které by jinak vynaložila na právní služby ze soukromé sféry. V některých složitějších případech (například případy řešení restitučních nároků) může jít až o stovky tisíc korun.
Rád bych však upozornil na to, že zákon stanoví i opačný případ, kdy ÚZSVM obce zastupovat naopak nemůže. Například když je žalobcem stát, státní organizace nebo Pozemkový fond apod.
A proč tento druh bezplatné právní služby obce dosud nevyužívaly příliš často? Napadá mě pouze jediný důvod - krátká doba platnosti novely zákona, která stanovila pro obce tuto možnost. Informace se možná ještě nedostala na všechna příslušná místa.
Přitom oslovit nás v této věci je velmi jednoduché. Kterákoliv obec se může obrátit buď přímo na Ústředí ÚZSVM na pracoviště útvarů náměstkyně pro Právní služby a stanoviska v Praze, nebo na ředitele příslušného územního pracoviště (v místech krajských soudů) v lokalitě, kde se obec nalézá. Kontakty jsou k dispozici na internetové adrese www.uzsvm.cz.
Pozemky pod komunikacemi nižších tříd se převádějí na kraje a obce většinou bezúplatně. Je však nutný souhlas příslušného zastupitelstva k uzavření smlouvy. Co se stane, když zastupitelé převod zamítnou? Tento majetek obci či kraji totiž žádný zisk nepřináší.
Sjednocení vlastnictví pozemku ve vlastnictví státu a stavby pozemní komunikace na pozemku umístěné považuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových za jednu ze svých priorit. Pozemky pod dálnicemi a silnicemi I. třídy, ke kterým má příslušnost hospodaření, postupně převádí na státní příspěvkovou organizaci Ředitelství silnic a dálnic ČR, pozemky pod komunikacemi nižších tříd pak na kraje a obce, podle vlastnictví komunikací.
V rámci všech našich územních pracovišť jde přibližně o 20 tisíc pozemků, u kterých se musejí mnohdy pracně zjišťovat nabývací tituly pro stát. V případě převodu na územní samosprávu je nutno získat souhlas příslušného zastupitelstva k uzavření smlouvy o převodu, což v případech majetku, který nepřináší žádný zisk, zdaleka není samozřejmost. Až na nepatrné výjimky ŮZSVM převádí takové pozemky na samosprávné celky bezúplatně.
Vzhledem k tomu, že nakládá s majetkem státu, ke kterému má příslušnost hospodaření podle zákona číslo. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění a podle vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 62/2001 Sb.), má možnost nakládat s nemovitým majetkem, jehož nabytí územní samosprávný celek odmítá, podle ustanovení citovaných právních předpisů. Může tedy takové pozemky nabídnout ke koupi ve veřejném výběrovém řízení nebo přímému zájemci.
Rovněž je může bezúplatně převést na jiný subjekt, než je například obec, a to při splnění zákonem stanovených podmínek. To je však pouze teorie. Vzhledem k nezbytné veřejné funkci komunikací by výběr jiného vlastníka než obce či kraje byl velice pečlivě zvažován. Navíc je otázkou, zda by se zájemci o ekonomicky nezajímavý majetek vůbec našli. Nezbývá proto, než že si stát, respektive ÚZSVM pozemky prozatím ponechá.
Některé malé obce si stěžují, že stát raději nechá objekty na jejich území zchátrat, než by je převedl zadarmo do jejich vlastnictví. Přitom obce by mohly získat na jejich opravu a využití prostředky například z EU. Brání tomu legislativa, nebo zdlouhavá administrativa?
Jak jsem již uvedl, ÚZSVM hospodaří s majetkem státu výhradně podle zákona č. 219/2000 Sb. a podle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 62/2001 Sb. Rozhodně nemá zájem ponechávat si majetek, který nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, ve svém, respektive ve státním vlastnictví. Takové chování by nebylo plně v souladu s duchem a literou zákona.
Úřad v současné době eviduje více než 220 tisíc nemovitostí, převážně pozemků, z nichž většina přešla do příslušnosti hospodaření ÚZSVM podle zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, v platném znění. Řada nemovitostí je zatížena dosud neukončenými restitučními či jinými soudními spory, nevyjasněností nabývacích titulů státu, věcnými břemeny, nedostatečnou identifikací a dalšími právními i věcnými překážkami. Tyto překážky nemůžeme přímo ovlivnit, můžeme ale postupně, trpělivě pracovat na jejich odstranění. Lze očekávat, že značná část z nich bude vyřešena v nejbližších letech.
Je ale pravda, že před přípravou případného převodu nemovitosti na příslušnou obec musí takovému kroku předcházet zejména dohledání nabývacích titulů státu, lustrace majetku (vyloučení restituce, privatizace apod.), vystavení nepotřebnosti majetku pro ÚZSVM a zjištění a doložení zájmu, respektive nezájmu ostatních organizačních složek státu.
Velmi obtížné, někdy až nereálné je doložit pro bezúplatný převod na obec tzv. veřejný zájem nebo kritérium hospodárnosti. Tato podmínka je zakotvena § 22 zákona číslo 219/2000 Sb.
Zákon totiž předpokládá realizaci majetku státu především ve prospěch nestátních subjektů za podmínek co nejvýhodnějších pro stát. Z výše uvedených důvodů se pak postup ÚZSVM může obcím zdát příliš pomalý, někdy i nehospodárný.
Úřad má za sebou něco přes čtyři roky celkem úspěšné činnosti. Na které priority se letos zaměří?
Od vzniku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových uplynuly 1. července 2006 již 4 roky. Za tuto dobu hospodaří se státním majetkem v účetní hodnotě za více než 23 miliardy korun a jeho úspěšnost při hájení zájmů státu je vyšší než 95 %.
V letošním roce budeme pokračovat v převodech pozemků pod bytovými družstvy podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., kde musíme zpracovat desetitisíce darovacích smluv. Dokončit bychom měli převody pozemků na výrobní a spotřební družstva podle § 60c zákona č. 219/2000 Sb. a převody pozemků na občanská sdružení v oblasti tělovýchovy a sportu podle §14 zákona č. 290/2002 Sb.
Přednostně budeme vyřizovat nemovitosti ve výpůjčce podle § 59 zákona č. 219/2000 Sb., tedy úpravu dalších vztahů k subjektům, které státní majetek měly v užívání v institutu tzv. trvalého užívání podle hospodářského zákoníku a později se jim tento vztah ze zákona změnil na výpůjčku.
Do vedení mnoha obcí nastoupili noví starostové a primátoři. Jaký postup byste jim doporučil v případě, že budou chtít požádat ÚZSVM o pomoc či spolupráci ?
Jsme moderní otevřenou institucí evropského typu, pro kterou je důležitá kooperace s jinými subjekty jak na území České republiky, tak v zahraničí. Preferujeme osobní jednání. Ale není problém se na nás obrátit také telefonicky nebo prostřednictvím elektronické pošty. Doporučoval bych však nejprve zkonzultovat, zda problematika, o kterou se daný subjekt zajímá, skutečně spadá do naší působnosti.
Lýdia Stoupová
