Letošní podzim zanechal v Bohumíně hluboké jizvy. Ničivé povodně zasáhly tisíce obyvatel a způsobily škody za téměř 1,4 miliardy korun. Záchranné a obnovovací práce koordinoval krizový štáb města, sešel se včetně pondělního (2. 12.) posledního jednání 31krát. Záplavy znovu ukázaly zranitelnost města ležícího na soutoku Odry a Olše. K dostavění protipovodňových hrází přitom chyběly necelé dva roky.
Velká voda se v polovině září rozlila na celé území Pudlova, Šunychlu, Starého Bohumína a do části Vrbice, Skřečoně a Nového Bohumína. Úplně zničila rozestavěné protipovodňové zdi u dálnice, protrhla břeh mezi stružkou a Vrbickým jezerem a poškodila nedávno dokončenou protipovodňovou hráz. Na několik dnů vyřadila z provozu elektrorozvodnu, zaplavila na 1 500 domácností, 150 z nich se stalo neobyvatelnými. Na majetku města napáchala škody za 125 milionů, občané vyčíslili škody na 866 milionů, podniky na 315 milionů, živnostníci, spolky a další instituce na 42 milionů.
Podle původních plánů na kompletní protipovodňovou ochranu města, na jejíž nutnost naléhavě upozornily záplavy v letech 1997 a 2010, přitom měly být hráze v Pudlově dostavěny v roce 2020. Město dokonce už před dvanácti lety přispělo částkou dva miliony korun na tvorbu projektu, aby stavbu urychlilo. Záměr však narážel na odpor některých majitelů pozemků. V době, kdy už měl být Bohumín ochráněn, zbývalo zajistit ještě dvanáct parcel od sedmi vlastníků. Stavba tak začala až v říjnu 2022, aby se o rok později kvůli neochotě vlády ji dále financovat zase na několik měsíců zastavila. Díky tlaku vedení města se sice opět rozběhla, třetí ničivá povodeň v novodobé historii města ale přišla před jejím dokončením. Odhalila slabiny, které dopady přírodní katastrofy zhoršily.
„Povodně znovu ukázaly nenahraditelnost elektrorozvodny v Pudlově. Internetové služby selhávaly kvůli umístění technologií poskytovatele v suterénu, do kterého vnikla voda. Mobilní sítě byly přetížené, což komplikovalo komunikaci mezi krizovými složkami, problematická se ukázala i informovanost lidí pomocí sirén. Potvrdilo se, že bez elektřiny, signálu a internetu jsou naše možnosti výrazně omezené,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha. Jak podotkl, krizový štáb pracoval v prvních čtrnácti dnech od začátku povodně prakticky nepřetržitě.
„V danou chvíli jsme dělali, co bylo v našich silách. Díky úsilí členů krizového štábu se podařilo zkoordinovat záchranné práce, zajistit náhradní ubytování postiženým rodinám, dodávky jídla a pití, materiální pomoc. Následně jsme museli řešit zajištění vysoušečů, opravy a rekonstrukce poškozeného majetku, obnovení dodávek tepla, úklid pěti tisíc tun povodňového odpadu a stovky dalších problémů. Všichni členové zaslouží poděkování,“ řekl dále Petr Vícha. Dodal, že po tříměsíční práci činnost krizového štábu 13. prosince oficiálně skončí, jeho členové však budou koordinovat odstraňování škod ještě několik následujících měsíců.
Aktuální prioritou je dokončit rozdělení mimořádné vládní pomoci vyplaveným bohumínským domácnostem. Z přibližně 1 500 rodin, které mají na peníze nárok, jich do konce listopadu požádalo 1 276. „Rozhodli jsme se proto termín podání žádosti prodloužit do 13. prosince. Domácnosti se zaplavenými sklepy, ve kterých měli lidé technologické zázemí, mají nárok na 20 tisíc korun. Obyvatelé města, kterým velká voda vytopila obytné prostory, mohou získat podporu až 85 tisíc korun, výsledná částka se bude odvíjet od konečného počtu žadatelů,“ připomněla tajemnice Městského úřadu Bohumín Eva Giecková.*
/tz/
Foto: Petr Wojnar
O letošní zářijové povodni v Bohumíně a o řešení jejích následků jsme informovali například zde: https://moderniobec.cz/v-bohumine-se-do-vyplavene-bosporky-po-dvou-a-pul-mesicich-vraci-sportovni-zivot/ , zde: https://moderniobec.cz/bohumin-rozdeli-mezi-zaplavene-domacnosti-pres-60-milionu-korun-vladni-pomoci/ nebo zde: https://moderniobec.cz/humanitarni-pomoc-miri-do-bohumina-z-cele-republiky/.
