V listopadu 2003 byl mezi 124 podniky, které buď jsou přímo ve vlastnictví měst a obcí, nebo municipalitám poskytují služby, proveden průzkum podnikatelského prostředí.
Stalo se tak v rámci dlouhodobého projektu, v němž Fakulta ekonomicko- správní Univerzity Pardubice vyhodnocuje informace o poskytování veřejných služeb. Zkoumaný vzorek byl vybrán náhodně, zahrnuje podniky z téměř 90 měst z celého území ČR zaměstnávající přes 12 500 osob. Cílem průzkumu bylo porovnat situaci dotazovaných podniků s výrobními firmami, jejichž průzkumům se Berman Group věnuje několik let, a současně zjistit, nakolik jsou podniky komunálních služeb významnými aktéry v místních ekonomikách.
Mezi dotazovanými firmami byly nejčastěji zastoupeny technické služby (péče o čistotu města a zeleň, likvidace odpadu, veřejné osvětlení), kultura (knihovny, muzea, galerie), sociální a volnočasové služby (domy dětí a mládeže, ústavy sociální péče), dodávky energií a doprava (dopravní podniky, vodovody a kanalizace, teplárenské společnosti), správa majetku (bytové podniky, správa sportovišť) a lesní společnosti.
CO VADÍ DALŠÍMU ROZVOJI?
Bariéry dalšího rozvoje firem se částečně liší od zjištění z výrobních podniků i podle typu podnikání: Na prvním místě je "současná ekonomická situace v ČR" (38 % dotazovaných, přičemž u výrobních podniků je to obvykle nad 60 %). Legislativní omezení s 37 % odpovědí jsou na druhém místě, různě zastoupena v jednotlivých kategoriích podniků, kde vadí 67 % firem ve správě majetku a více než 50 % "síťařů", ale jen 12 % kulturních institucí. Na třetím místě je dostupnost financí, které uvedlo 34 % podniků, nejčastěji kulturní (53 %) a sociální instituce (56 %), naopak nejméně (11 %) lesní společnosti. Náklady na mzdy (23 %) jsou bariérou zejména v sociálních službách (55 %), zatímco zastaralé stroje (celkem 22 %) brzdí technické služby (55 %). Dostupnost kvalifikované pracovní síly (15 %, zato ve výrobních podnicích přes 25 %) nejčastěji zmiňují kulturní instituce a lesy, nejlepší situace je ve správě majetku a energetice.
Z principu poskytovaných služeb vyplývá i to, že zahraniční konkurence představuje jen zanedbatelný problém (pro 7 % firem) na rozdíl od výrobních podniků, kde je tento faktor zmiňován jednou třetinou dotazovaných. Domácí konkurenci uvádí 18 % podniků. I toto číslo je nižší než u výrobních firem, jistě i proto, že 52 % institucí vůbec konkurenci v místě působiště nemá. Nejvíce monopolní postavení tak mají poskytovatelé energií a dopravy (68 %) a kulturní instituce (65 % bez konkurence v místě), naopak technickým službám konkurují obdobné podniky v 68 % případů.
SNADNO DOSTUPNÉ PŘÍSPĚVKY
Jedním ze záměrů průzkumu bylo zjistit strukturu příjmů dotazovaných podniků a zda si zřizovatelé kladou měřitelné podmínky pro poskytnutí příspěvku. Výsledky se lišily podle typu podniku. Není překvapením, že kultura a sociální služby závisejí z více než 80 % na příspěvku města, ostatní podniky si naopak minimálně 70 % příjmů zajistí vlastními výkony. Varujícím je fakt, že z 83 institucí a zařízení, které dostávají příspěvky, pouze polovina (41) uvedla, že musí splnit určité podmínky, přičemž mnohé byly formulovány velmi vágně ("dodržet rozpočet"). Skutečně měřitelné výkony (přepravené osoby v MHD, rozloha udržované zeleně v TS, počty kulturních představení a akcí apod.) uvedla méně než čtvrtina dotazovaných. Zde vidí zpracovatelé průzkumu největší mezery efektivního poskytování městských služeb.
MÍRNÝ POKLES ZAMĚSTNANOSTI
Celkový počet zaměstnanců ve sledovaných firmách byl loni v prosinci 12 590 ve srovnání s 12 937 ve stejném období roku 2002 a odhadem 12 143 pro závěr letošního roku - vykazuje tedy mírný pokles. Mírný nárůst zaměstnanosti lze pozorovat v sociálních službách, naopak propouštění očekávají lesní společnosti. Změna zaměstnanosti se ve většině podniků pohybuje v rozmezí 2 až 3 %. Ukazuje se, že podniky místních služeb jsou důležitým zaměstnavatelem, nicméně jsou nuceny zvažovat vytváření nových pracovních míst stejně zodpovědně jako klasické podnikatelské subjekty a ve střednědobém výhledu plánují zaměstnat pouze 70 nových pracovníků.
Kvalita pracovní síly byla hodnocena velmi dobře, zejména počet zaměstnanců označených za vynikající (50 %) je extrémně vysoký a nezvyklý vůči výsledkům průzkumů ve výrobních podnicích. Největší nespokojenost vykazují technické služby, naopak spokojenost převažuje v ostatních sektorech. Již dnes skoro třetině podniků chybějí pro rozvoj klíčové kvalifikace v nejrůznějších oborech, ale téměř výhradně jde o řemesla, jako jsou truhláři, elektrikáři, zámečníci, zahradníci, dlaždiči a řidiči.
Plný text závěrečné zprávy lze na vyžádání získat na info@bermangroup.cz.
Co vyplynulo z průzkumu:
Městské podniky hodnotí svou situaci jako relativně stabilizovanou i do budoucna, a to jak podle počtu zaměstnanců, tak pokud jde o očekávání růstu výkonů a tržeb a plánování dalšího rozvoje.
Spokojenost s kvalitou zaměstnanců je na velmi vysoké úrovni, komunální podniky zaměstnávají rostoucí podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.
Třetina firem plánuje investovat do rozšíření provozů a poskytovaných služeb v místě celkem několik set miliónů Kč. Rozšířit svou působnost mimo region plánuje čtvrtina firem. Pětina podniků připravuje nové projekty v souvislosti se vstupem ČR do EU.
Podniky začínají pociťovat nedostatek pracovníků v celé řadě profesí - zejména řemesel. Špatná je situace zejména u technických služeb a v oblasti kultury.
Obce za poskytnutí příspěvku na činnost městských podniků ve většině případů nevyžadují splnění konkrétních měřitelných výstupů.
Podniky požadují větší míru podpory ze strany veřejné správy, v první řadě zájem o spolupráci, poskytování informací o programech rozvoje nebo veřejných zakázkách a zjednodušení administrativy.
Existuje poptávka po specifických nemovitostech pro podnikání, zejména pro služby. Podniky obvykle nevlastní objekty, v nichž působí, a většina z nich nemá prostor pro své rozšíření.
