V třetí části našeho seriálu se budeme zabývat vyhodnocením analytických závěrů a formulací stěžejní - návrhové části programu rozvoje obce (PRO).
Poté, co zpracovatel PRO shromáždí všechny relevantní informace v rámci definovaných problémových okruhů, analyzuje je, tzn. zjistí vývojové trendy v jednotlivých oblastech a zejména jejich příčiny. Pouhý popis trendů a aktuálního stavu nestačí, zároveň neumožní optimální závěrečné analytické vyhodnocení.
METODICKÁ ÚPRAVA SWOT ANALÝZY
Standardní metodou používanou ke shrnutí a prezentaci závěrů sociálně-ekonomické analýzy je SWOT analýza. Ve svých počátcích se využívala zejména v marketingových analýzách soukromé sféry. Postupně se stala součástí metodik pro zpracování analýz i v oblasti veřejné správy. V této sféře se však, proti soukromému sektoru, vyskytuje řada odlišností, které v konečném důsledku způsobují metodické nepřesnosti. Proto lze doporučit určitou formulační modifikaci původní SWOT analýzy v následujícím pojetí:
S - Strenghts (silné stránky) - rozvojově jednoznačně pozitivní a současně aktivní jevy a trendy vývoje v dané věcně a územně vymezené oblasti.
W - Weakness (slabé stránky) - rozvojově negativní a současně aktivně působící jevy a trendy vývoje v dané věcně a územně vymezené oblasti.
O - Modifikace Options (možnosti) - vnitřní rezervy a nevyužitý rozvojový potenciál dané věcně a územně vymezené oblasti, vnější příležitosti rozvoje území (v klasickém pojetí představují příležitosti - opportunities - pouze vnější rozvojové možnosti, rezervy, pozitivní okolnosti, které nelze působením analyzovaného subjektu ovlivnit ani aktivizovat).
T - Threats (hrozby) - dosud neaktivní vnitřní věcná a územní rizika, která potenciálně mohou ohrozit rozvoj území, vnější možné hrozby (v původní verzi SWOT analýzy představují hrozby pouze vnější ohrožení, které není analyzovaný subjekt schopen odvrátit či ovlivnit vlastními silami a prostředky).
V posloupnosti zpracování analytické části programu rozvoje územního obvodu obce se na základě socioekonomické analýzy nejprve zpracují tzv. dílčí SWOT analýzy, tj. ke každému problémovému okruhu zvlášť. Následně vytvoří zpracovatel programu tzv. globální SWOT analýzu, tj. shrnutí všech stěžejních silných, slabých stránek, možností a hrozeb za celou oblast rozvoje obce. Cílem zpracování SWOT analýz je specifikovat stěžejní analytické závěry, tedy definovat, které silné stránky a možnosti, příležitosti, rezervy je možno využít pro nastartování hospodářské a sociální konjunktury v obci a naopak jaké problémy a ohrožení mohou zamýšlený růst oslabit, případně znemožnit. Forma SWOT není pro vyhodnocení analytických závěrů nutnou podmínkou, lze použít i jiné metodické a formální uspořádání - důležitý je výše specifikovaný obsah.
CÍLE OPONENTURY
Zpracování datové, informační a analytické části včetně jejího vyhodnocení je plně v rukou pověřeného zpracovatele. Po formulaci analytických závěrů je však vhodné, pro určitou objektivizaci této části, zapojit do tvůrčího procesu širší skupinu lidí (speciální pracovní skupinu, komise, výbory, členy zastupitelstva, pracovníky obecního úřadu, zástupce spolků, případně širokou veřejnost). Cílem této oponentury je zhodnotit provedenou sociálně-ekonomickou analýzu; zhodnotit zpracovatelem předložené analytické závěry a stanovit priority důležitosti jednotlivých složek analytických závěrů (analytických výroků).
Takto pojatá oponentura je z hlediska posuzujícího jednotlivce vždy subjektivní. Přesto významný vzorek subjektivních názorů může být následně statisticky vyhodnocen. Při řešení problematiky rozvoje obce existují kromě zájmu a nutnosti realizovat exaktně měřitelné či hodnotitelné aktivity i potřeby uskutečnit akce, jejichž dopad není takto přesně vyčíslitelný (například parametr spokojenosti obyvatel). I tyto subjektivní potřeby, požadavky či přání je však nutno do koncepce rozvoje začlenit. K tomu významným způsobem přispěje uvedená metoda "objektivizace", a to nejen analytických závěrů.
STAVEBNÍ KAMENY NÁVRHOVÉ ČÁSTI
Po analytickém zhodnocení situace v rozvoji dané obce následuje formulace návrhové části, tj. vymezení dlouhodobých, střednědobých a krátkodobých cílů, úkolů a aktivit. V první části je nutno definovat cílový stav rozvoje obce v horizontu 15-20 let. Cíle by měly být formulovány reálně, s úzkou vazbou na analytické závěry. Musejí být hodnotitelné a vystihovat důležitá rozvojová témata. Nedoporučuje se příliš velký počet strategických cílů, a to i za cenu větší míry obecnosti.
Po precizní formulaci a popisu strategických cílů rozvoje obce přichází na řadu zpracování návrhu konkrétnějších a realizačně uchopitelnějších opatření vedoucích k dosažení vytipovaných strategických cílů. Jsou to tzv. programové úkoly, tj. střednědobé cíle s horizontem uskutečnění 4 roky (volební období zastupitelstva obce), případně 7 let (zajištění kompatibility s plánovacím obdobím EU, což je vhodné zejména v programovém období 2007-2013, kdy v návaznosti na PRO může obec čerpat prostředky ze strukturálních fondů). Základní vlastnosti - pozorovatelnost, měřitelnost, případně hodnotitelnost - musejí zůstat zachovány..
Posledním stavebním kamenem návrhové části je návrh a specifikace aktivit. Aktivita je konkrétní činnost, která vede k naplnění programového úkolu. Vlastní aktivita se ve většině případů plánuje na období jednoho roku (rozpočtové období). Rozbor každé jednotlivé aktivity by měl obsahovat:
podrobný popis,
zhodnocení přínosů realizace aktivity (ekonomických, společenských, environmentálních),
finanční náročnost (výpočet, stanovení, odhad realizačních a případných dalších návazných nákladů),
určení nositele aktivity včetně konkrétních odpovědností (osoby, organizace či instituce, která bude garantovat, že se aktivita opravdu uskuteční - nositelem může být obec, podnikatel, nezisková organizace apod.),
vytipování možných zdrojů potřebných k uskutečnění aktivity (lidské, technické, administrativní, finanční).
Zpracování návrhové části a tím i celého PRO je završeno určením priorit jednotlivých vytipovaných aktivit. Při tom je třeba respektovat klíčová hlediska: efekt (ekonomický, společenský, krátkodobý, dlouhodobý, udržitelný apod.), realizační a jiná související náklady a reálnost realizace. V první fázi stanoví priority aktivit zpracovatel PRO. Tento návrh je vhodné podrobit stejnému procesu "objektivizace" jako v případě zhodnocení analytických závěrů. Postup je analogický.
(Je popsaný způsob zpracování PRO skutečně reálný? Jak je časově náročný? Jakým způsobem a kdy se do procesu tvorby zapojí veřejnost? Na tyto otázky dá odpověď další díl našeho seriálu.)
PETR PONIKELSKÝ
ASAGRAPH, s. r. o.
