Hartmanice jsou malá šumavská obec nedaleko Sušice. Žije zde 800 obyvatel, z toho většina na sídlišti v panelových "bytovkách". A co je zde zajímavého? Funguje tu jedna z největších výtopen na biomasu u nás. První část výtopny byla postavena už před pěti lety pomocí dotace ze Státního fondu...
Hartmanice jsou malá šumavská obec nedaleko Sušice. Žije zde 800 obyvatel, z toho většina na sídlišti v panelových "bytovkách". A co je zde zajímavého? Funguje tu jedna z největších výtopen na biomasu u nás.
První část výtopny byla postavena už před pěti lety pomocí dotace ze Státního fondu životního prostředí. Osvědčila se, a tak si šikovní místní lidé sehnali z programu Phare 1 mil. eur a ke staré kotelně přistavěli zbrusu novou část, sklad štěpky, nové rozvody tepla, domovní předávací stanice - a také z těchto peněz zčásti poplatili dluhy.
Dnes zde mají dva kotle s výkonem 1750 kW a jeden kotel o výkonu 880 kW. Kotle Volund Danstoker pocházejí z Dánska. "Máme s nimi už z první etapy skvělé zkušenosti," libuje si Vlastislav Kopačka, místní topič. K zajištění provozu je třeba 2,4 pracovního úvazku. Kotle zajišťují nejen vytápění, ale celoročně i přípravu teplé užitkové vody.
Kotelna je moderní a svou nablýskaností a úpravností si v ničem nezadá s podobnými zařízeními v nedalekém Rakousku. Generálním dodavatelem prací byl Stavoplast Stachy a odvedl zde dobrou práci, např. tak pečlivá izolace každého kousku potrubí se vidí jen málokde.
"Kotelna vytápí zhruba 80 % veškeré zástavby v obci včetně rodinných domů. Napojeny nejsou vlastně jen domy rozptýlené po stráních," říká pan Kopačka. Kromě obytných budov se vytápí i mateřská škola, budova radnice, policie, obchody, zdravotnické středisko, různé řemeslnické provozovny apod.
V Hartmanicích měli oproti jiným obcím srovnatelné velikosti jedno plus: soustředěná panelová zástavba je pro dálkové vytápění značnou výhodou a rovněž zde už v minulosti byly vybudované rozvody tepla (při budování výtopny na zelené louce představují náklady na rozvody značnou položku). Provozní náklady dnes činí 150 Kč/GJ tepla, lidem se teplo prodává za 300 Kč/GJ - velkou část nákladů tvoří odpisy a splátky půjček.
Sklad štěpky u kotelny má kapacitu asi 300 m3. Za plného provozu zde spálí přibližně jedno velké nákladní auto naložené štěpkou denně. I když je tedy kotelna přímo uprostřed sídliště, nedá se říci, že by hluk z navážení materiálu obyvatele nějak zatěžoval. Neobtěžuje ani kouř z komína, protože pevné částice se ze spalin odlučují v multicyklonových odlučovačích. Manipulaci s palivem provádí obsluha pomocí drapákového jeřábu na dálkové ovládání.
Spalují se zde výhradně zbytky (tj. štěpka a piliny) z pěti pil v okolí Hartmanic. Výtopna ale stěží stačí zužitkovat zbytky z jedné pily. Zbylá štěpka se z pil vozí do Jihlavy na výrobu dřevotřísky či do Německa. Dříve odebíralo většinu produkce dnes již zavřené Solo v Sušici. V té době platili v Hartmanicích 220 Kč/m3. Od té doby, co stojí Solo, cena štěpky klesla až na 120 Kč/m3. Ještě levnější jsou piliny, které přijdou na 35-45 Kč/m3 a s dopravou na 90 Kč/m3. "Piliny jsou ale horší palivo, plný výkon se z nich nedostane. Lépe míchat je 1:1 se štěpkou," říká pan Kopačka.
Za rok v Hartmanicích spálí 6500 m3 paliva. Vzhledem k tomu, že vytápějí 265 ekvivalentních bytů, vychází průměrná spotřeba paliva asi 24 m3 na jednu domácnost, což odpovídá asi 7 tunám na byt. Z 1 m3 dřeva se totiž udělá 2,5-3 m3 štěpky, přičemž 1 m3 štěpky váží 300 kg. V Hartmanicích si dřevo pochvalují: uhelná kotelna by vyšla zhruba nastejno, ale navíc by měli značné problémy s popelem, jehož skládkování je dosti drahé.
V červnu měli v Hartmanicích (přesněji ve vesničce Hořejší Krušec) velkou slávu: otvíral se tu totiž nový velký sklad štěpky s kapacitou 2000 m3 - bývalá stodola, rekonstruovaná rovněž z prostředků Phare. Hlavním smyslem tohoto meziskladu je vykrýt výpadky na pilách například v období vánočních prázdnin. Zároveň uskladnění povede ke snížení vlkosti paliva, a tím i ke snížení výhřevnosti.
JANA PLAMÍNKOVÁ
FOTO AUTORKA
