Mezi významné regionální památky Pardubického kraje zcela nepochybně patří zrekonstruované židovské objekty v Heřmanově Městci: synagoga z roku 1870, škola otevřena v roce 1862 a hřbitov, na kterém nejstarší čitelný náhrobní kámen nese...
Mezi významné regionální památky Pardubického kraje zcela nepochybně patří zrekonstruované židovské objekty v Heřmanově Městci: synagoga z roku 1870, škola otevřena v roce 1862 a hřbitov, na kterém nejstarší čitelný náhrobní kámen nese letopočet 1647. Tyto objekty byly společně s židovským dvojdomkem v roce 1991 prohlášeny za kulturní památky, což vedlo k tomu, že rozhodující orgány města začaly během 90. let dotvářet záměr obnovy památek místního židovského osídlení.
K rekonstrukci židovské části Heřmanova Městce se přistoupilo hned v roce 1992 doslova v hodině dvanácté. Synagoga v tom čase měla již zcela oprýskanou vnější omítku, uvnitř holé stěny, rozbitá okna a zničené dveře. Ve velmi špatném stavu byla též bývalá škola. Hřbitov byl zase zarostlý přebujelou vegetací a náhrobky byly zčásti zdevastované. Bylo to způsobeno tím, že celé předchozí období v podstatě směřovalo k postupné likvidaci těchto památek.
Mezi roky 1992 a 1996 byl zrekonstruován příslušný dvojdomek. Poté se v letech 1997 až 2001 pokračovalo kompletní opravou synagogy a židovské školy v mezidobí 1999-2001. Všechny odborné restaurátorské práce přitom prováděli restaurátoři s licencí udělenou Ministerstvem kultury ČR. Navíc byly realizační práce neustále konzultovány s pracovníky Památkového ústavu Pardubice a referátu kultury tehdejšího Okresního úřadu Chrudim. Cílem bylo zachovat co nejvíce originálních částí s tím, aby se konečná podoba objektů příliš nelišila od jejich původního stavu.
Záchrana zmíněných kulturních památek v tak krátkém čase se nemohla vzhledem k velké ekonomické náročnosti uskutečnit bez finančního přispění státu. Jeho podíl na celkových nákladech (27 mil. Kč) činil téměř 60 %. Tak výrazný příspěvek státu byl umožněn tím, že se Heřmanův Městec dokázal úspěšně zapojit do Programu záchrany architektonického dědictví a Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Samostatnou kapitolou se stala záchrana hřbitova započatá v roce 1990. Ten vlastnoručně z nejhoršího stavu vyvedli svou prací a nadšením místní rodáci a ochránci židovské kultury.
V současnosti jsou tak již všechny heřmanoměstské židovské památky opraveny. Jaké je však jejich využití? Především jsou zpřístupněny veřejnosti. Synagoga slouží jako kulturní stánek pro pořádání výstav, koncertů a společenských akcí; ve škole je zřízena galerie Cyrany, v níž se představují malíři a sochaři 20. století, kteří jsou spjati s východními Čechami. Na požádání je zájemcům otevírán k prohlídce také hřbitov.
Je však vážnou otázkou, do jaké míry je vůbec víceúčelové využití opravených památek možné, ale i vhodné. V Heřmanově Městci se diskutuje o tom, jak skloubit úctu k sakrálním objektům s jejich širším zapojením do společenského života města. Samotné sladění připomínky židovského osídlení a vytvoření kulturního centra se může zdát z náboženského pohledu problematické.
Vedení města si však uvědomuje, že využití opravených objektů je nutné zejména z ekonomického hlediska. Například v zimní polovině roku klesá jejich návštěvnost, přičemž náklady na jejich provoz naopak stoupají. Pro další období bude tedy zapotřebí připravit takové dlouhodobé programy i příležitostné akce, které přilákají co nejvíce návštěvníků.
Není to ovšem aktuální úkol jenom pro danou obec Pardubického kraje, ale i další, v nichž se nacházejí cenné kulturní památky. Jedině jejich celkovou popularizací mezi nejširší veřejností se podaří, aby se kraj v celorepublikovém měřítku odpoutal z posledního místa tabulky turistické přitažlivosti.
