Již druhá konference o kvalitě veřejné správy členských zemí Evropské unie, která se konala na podzim 2002 v Kodani, patřila mezi události poskytující inspiraci a posilu všem, kdo se snaží o zvyšování jakosti výkonu veřejné správy v České republice. Zatímco u nás se dosud v mnoha organizacích...
| Již druhá konference o kvalitě veřejné správy členských zemí Evropské unie, která se konala na podzim 2002 v Kodani, patřila mezi události poskytující inspiraci a posilu všem, kdo se snaží o zvyšování jakosti výkonu veřejné správy v České republice. Zatímco u nás se dosud v mnoha organizacích veřejné správy snaha o kvalitu stále ještě považuje za "luxus", který musí počkat až na něj bude čas, lidé a peníze, v Kodani se sešlo více než půl třetího tisíce odborníků, pro něž je zvyšování jakosti každodenní realitou.
O významu, který se v Evropské unii této problematice přikládá, svědčí mj. i výčet čestných hostů konference. Čas pro vystoupení si našli jak dánský premiér Anders Rasmussen, tak generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Donald Johnson, stejně jako místopředseda Evropské komise Neil Kinnock. Pod heslem "Inovace, změna, partnerství" se na konferenci v Kodani uskutečnilo 56 přednášek, panelů a workshopů, na nichž si účastníci vyměňovali zkušenosti z různých způsobů zvyšování jakosti ve veřejném sektoru. Spektrum příkladů sahalo od popisů zlepšování práce orgánů ústřední správy (italské ministerstvo financí) a orgánů státní správy (věznice, policie, armáda, statistický úřad) přes orgány samosprávy (Soerum, Aarhus, Feldkirch) až po organizace, poskytující konkrétní služby (školy), resp. projekty (zvýšení zaměstnanosti). ČTYŘI HLAVNÍ PRINCIPY Z jednotlivých vystoupení i z diskuse s účastníky konference je možné odvodit čtyři hlavní principy společné úspěšným příkladům zvyšování jakosti ve veřejné správě: - Je nezbytné poznávat a dokumentovat názory, potřeby a zájmy občanů, právnických osob i neformálních uskupení, kterých se činnost veřejné správy jakkoli dotýká. - Je velmi důležité zapojit do procesu zlepšování jakosti zaměstnance vlastní organizace. Otázkou diskuse přitom zůstává poměr míry nátlaku a motivování k jejich většímu zapojení do procesu zvyšování jakosti organizace. - Je nutné poznávat, mapovat a zlepšovat hlavní procesy jednotlivých organizací a zaměřovat se přitom především na procesy řídící spolupráci jednotlivých útvarů. - Velký význam má srovnávání konkrétních výkonů dané organizace s ideálními (žádoucími) výsledky - ať už má podobu benchmarkingu, standardizace nebo jinou. Pokud dokáže koordinátor projektu zajistit dodržení uvedených principů, pak není ani příliš významné, jaký konkrétní nástroj či metodu zvyšování jakosti v dané organizaci zvolí. K dispozici je celá řada modelů - počínaje aplikací jenom některých dílčích nástrojů jakosti - např. standardizace nebo projektové řízení, přes již klasickou certifikaci podle normy ISO 9000/2000, až po nejrůznější modely úspěšnosti, jejichž vrcholem je aplikace modelu EFQM. Zde platí jasné pravidlo - každá dobře aplikovaná metoda přinese organizaci prospěch. Záleží jenom na organizaci, co považuje za nejdůležitější a jak je její vedení schopné zajistit, aby se zavádění systému jakosti nestalo formálním aktem, který zbytečně odčerpává energii managementu a pracovníků a organizaci a jejím zákazníkům nepřináší pozitivní změnu. Zkazit je totiž možné každou metodu a ani veřejná správa není imunní proti vytváření "Potěmkinových vesnic". CAF JE JEDNODUCHÝ A LEVNÝ Na konferenci byl také představen aktualizovaný model pro posilování jakosti, vypracovaný speciálně pro organizace veřejné správy. Jde o tzv. Společný hodnotící rámec - anglicky Common Assessment Framework - zkráceně CAF. Vychází z podobné filozofie jako EFQM či jiné metody, pracující s modelem úspěšnosti. CAF je založen na (sebe)hodnocení organizace a následném zlepšování její výkonnosti. Je však jednodušší a jeho použití není vázáno na placení licenčních poplatků. Jak již bylo řečeno, na konferenci zaznělo množství pozitivních příkladů, dokumentujících prospěšnost zavádění principů jakosti ve veřejné správě. Dokonce by bylo možné říci, že celkové vyznění bylo snad až příliš optimistické. Jako by se v procesu zvyšování kvality nevyskytovaly problémy a prohry, jako by pochopení a podpora principů jakosti byla zcela samozřejmá věc. Tato snaha demonstrovat vlastní úspěšnost, doprovázená mlčením o problémech a neúspěších, v některých případech ztěžovala pochopení, odkud a kam se vlastně posunula organizace, demonstrující svou činnost v rámci konference. Co se v ní vlastně změnilo, za jakou cenu a co se případně nepovedlo. Poměrně málo informací na konferenci zaznělo také o vztazích mezi procesem zlepšování jakosti a stavem správního práva v konkrétní zemi. Role obecných právních norem je přitom v rámci zvyšování jakosti veřejného sektoru klíčová. Na rozdíl od průmyslu či většiny služeb je ve veřejné správě řada činností či standardů popsána v zákonech, vyhláškách či nařízeních a systém jakosti se jim musí přizpůsobit. Veřejná správa je oblastí navýsost politickou. Role politických stran a konkrétních politiků, ať již celostátních či regionálních, je proto pro úspěšnost zvyšování jakosti rozhodující. Dlužno podotknout, že na konferenci zaznělo jen málo příspěvků, které by umožnily nahlédnout, jak vlastně podobná spolupráce v členských zemích Evropské unie funguje. Přitom by se bylo o čem poučit: Vždyť téměř každé opatření v oblasti veřejné správy se dotýká konkrétních občanů či jejich uskupení, a je proto nanejvýš politicky citlivé. NAŠE ZPOŽDĚNÍ NENÍ FATÁLNÍ A jaké poučení bylo možné si z konference o jakosti ve veřejné správě členských zemí Evropské unie odnést? Je třeba si upřímně přiznat, že za většinou těchto států zaostáváme. Zpoždění však není a nemusí být fatální. Jsme pozadu snad o nějakých deset let, rozhodně ne více, protože o zavádění jakosti ve veřejné správě se i v zemích EU začalo seriózně uvažovat teprve počátkem minulého desetiletí Navíc máme všechny předpoklady pro to, abychom hnutí jakosti ve veřejné správě rozvinuli alespoň tak úspěšně, jak se to podařilo v průmyslu a nověji i ve službách. Při Radě jakosti ČR vznikla skupina pro jakost ve veřejném sektoru. V České republice již existují městské úřady, které zavedly systém ISO 9000/2000 (o zkušenostech ze zavádění systému řízení jakosti na Městském úřadu v České Lípě informovala Moderní obec ve svém lednovém čísle - pozn. redakce). Na dvou krajských úřadech se rozhodli vyzkoušet model CAF a řada dalších organizací zkouší jednotlivé nástroje kvality, jako je například procesní řízení nebo standardizace. Záleží tedy jen na odhodlání politiků a managerů, řídících organizace veřejného sektoru, zda půjdeme cestou vyspělých zemí, zda zvyšováním jakosti ve veřejné administrativě budeme zvyšovat nejen efektivitu její práce, ale především sociální soudržnost celé naší společnosti. VLADIMÍR VOTÁPEK, jednatel společnosti TEOS, s. r. o., a konzultant České společnosti pro jakost |
