V konstruktivní atmosféře Specifikem Karlovarského kraje je mimo jiné hraniční poloha. O problémech regionu, přeshraniční spolupráci i reformě veřejné správy jsme hovořili s hejtmanem JUDr. Josefem Pavlem. [*] Jaké jsou priority v rozvoji kraje? Priorit je celá řada - jsou zpracovány v Programu...
V konstruktivní atmosféře
Specifikem Karlovarského kraje je mimo jiné hraniční poloha. O problémech regionu, přeshraniční spolupráci i reformě veřejné správy jsme hovořili s hejtmanem JUDr. Josefem Pavlem.
[*] Jaké jsou priority v rozvoji kraje?
Priorit je celá řada - jsou zpracovány v Programu rozvoje Karlovarského kraje. Hlavní je rozvoj lázeňství a cestovního ruchu. K tomu je pochopitelně třeba vybudovat odpovídající infrastrukturu a připravit podmínky pro další rozvoj této oblasti. Dále jde o dopravní infrastrukturu. Karlovy Vary mají výhodu v tom, že jsou jedním ze čtyř měst v republice s mezinárodním letištěm.
V rozvoji silniční dopravní infrastruktury se snažíme řešit hlavně páteřní spojení - silnici I/6 z Prahy přes Karlovy Vary do Chebu.
V současnosti přebíráme silnice II. a III. třídy. Okresní správy a údržby silnic budou sloučeny pod jednu krajskou správu. Tato krajská správa bude ovšem sídlit v Sokolově, což je uprostřed regionu.
Do kategorie dostupnosti regionu patří i otevírání hraničních přechodů. Poslední byl otevřen v říjnu, je určen pro osobní vozy a nákladní dopravu do 3,5 tuny a podle mne je velice důležitý především pro část Kraslicka. Německá strana chce jednat i o autobusové dopravě. Pochopitelně půjde o rozhodnutí městského zastupitelstva v Kraslicích, ale myslím si, že projde a že se doprava přes tento hraniční přechod zintenzivní.
Jednáme i s Českými drahami kvůli projektu Egronet, což je vlakové spojení z Německa na Cheb a Kraslice. Egronet chceme nepochybně podporovat.
Začne se zpracovávat studie dopravní obslužnosti v regionu, která by měla koordinovat dopravu autobusovou i železniční, tak aby vznikl integrovaný dopravní systém. V příštím roce je dopravní obslužnost ještě stále financována okresními úřady, na kterých tato kompetence zůstává, i když i my máme k dispozici aparát kvalifikovaných zaměstnanců. Jde o téma odvislé od finančních prostředků.
Ze strany ministerstev se v době našeho rozhovoru setkáváme s tendencemi, že s kompetencemi mnohdy nepřecházejí i rozpočtované peníze. Ministerstva se nám snaží tyto prostředky krátit. Připadá mi to jako nesmyslný boj ve vlastních řadách - jako kdyby v krajích nežili občané republiky, kteří řádně platí daně. Vztah některých ministerstev vůči krajům není seriózní.
Jsme často svědky spíše toho, že ministerstva varují před přesunem kompetencí na kraje, protože kraje budou určitě hospodařit špatně, prodávat nebo zavírat školy, likvidovat nemocnice a nebudou umět s ničím hospodařit. Bohužel - na takové úrovni se někdy komunikace odehrává.
Vedle toho se některá ministerstva snaží brát kraje jako určitou zástěrku - jsme zváni do různých komisí a výborů, ale jenom proto, aby ministerstva měla dostatečné alibi.
Máme zastupitelstvo, které chce svéprávně rozhodovat o prioritách kraje, finančních prostředcích atd. Nemůžeme být v roli pošťáků, kteří nosí informace z ministerstev na krajská zastupitelstva.
Další důležitou oblastí je vzdělávání. Region má totiž nejnižší počet vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců a Karlovy Vary jsou bohužel bez univerzitní historie.
[*] Zmínil jste přeshraniční dopravu, spolupracujete v této oblasti s euroregionem?
Na území kraje působí euroregion Egrensis. V současnosti diskutujeme o tom, jaké poslání a kompetence mají euroregiony a jaké kraje. Jednali jsme s prezidentem euroregionu, abychom si vzájemně vymezili okruh činností.
Euroregiony jsou dobrovolná sdružení a kraje jako nové samosprávní útvary mají okruh svých činností vymezen zákonem.
Je pravdou, že absencí krajů za posledních minimálně pět let se euroregiony staly jakýmsi partnerem pro různá ministerstva. Nyní je třeba, abychom tyto kompetence, protože mnohdy jsou nám vymezeny ze zákona, převzali my. Nepochybně sem patří právě doprava, životní prostředí, hospodářství a místní rozvoj, cestovní ruch a lázeňství. Jde o oblasti, které jsou definovány ze zákona a je pro ně také odpovídající, připravený aparát.
Byli bychom rádi, aby byl euroregion dále aktivní v oblastech spolkových, společenských, studentských, sportovních a kulturních. Zde je podle mne těžiště činnosti euroregionu. Tuto práci vykonával a vykonává velmi dobře a měl by v ní pokračovat.
[*] Jistě jste do funkce nastupoval s určitými osobními prioritami.
Role hejtmanů je podle mne nevděčná v tom, že začínáme s něčím novým, co ještě veřejnosti není dostatečně známo. Část veřejnosti má představu, že kraje znamenají pouze nárůst aparátu. Myslím, že je třeba dostat do povědomí občanů, že dochází k důležité decentralizaci a že je důležité, aby se v regionech rozhodovalo na co nejvyšší úrovni.
Potrvá několik let, než budeme mít dostatek kompetencí a dostatečný rozpočet k zajištění všech činností, které by kraj měl vykonávat. Pro mě je v tomto volebním období prioritní dosáhnout maxima v oblasti převodu kompetencí a oblasti financování. Tak, aby kraje byly dobrými partnery i pro města a obce.
[*] Na to navazuje další otázka - spolupráce s místními samosprávami.
Samozřejmě velice stojím o spolupráci s obcemi a se starosty. Mám k nim blízko, protože jsem působil více než čtyři roky ve funkci primátora Karlových Varů. Znám tedy spoustu problémů z druhé strany.
Chtěl bych, aby kraj dokázal vytvořit určité servisní prostředí pro obce. Hlavně v oblasti regionálního rozvoje a přístupu ke strukturálním fondům. Mnoho obcí nemá patřičné zkušenosti a má neuvolněné starosty, jejichž role není jednoduchá.
Chceme být skutečnými partnery, pomáhat obcím s jejich problémy. V první řadě se chceme shodnout na základním dokumentu - Programu rozvoje Karlovarského kraje a jeho prioritách. Dokument ještě nebyl přijat zastupitelstvem - bude dopracován a prodiskutován až do úrovně obcí. Bylo by totiž iluzorní chtít po nově zvolených lidech, aby na svém prvním nebo druhém zasedání hlasovali pro materiál, který vlastně nemají zažitý.
[*] Jaký je váš názor na dosavadní průběh reformy veřejné správy?
Myslím, že dnes je všem jasné, že nebyla dobře připravena a má spoustu mezer. Vlastně se nyní dohání minimálně roční deficit, který se prohospodařil. V době našeho rozhovoru nevíme, jak budou kraje financovány. Myslím si, že i dvouleté období přesunu kompetencí z okresních úřadů na obce a na kraj je zbytečně dlouhé. Podle mne toto období mělo být jednoroční, pokud by ovšem byla připravena legislativa.
Vzniká tak dvouletá schizofrenie, kdy se v podstatě tvoří nové úřady a nabírají noví pracovníci. Vedle toho na okresních úřadech budou jiní pracovníci končit a nikdo neví, co s nimi dále bude.
Chtěl bych, aby se reforma urychlila a aby byly kompetence předávány na kraje rychleji. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí teprve před zhruba třemi měsíci vyzvalo k diskuzi v obcích o tom, které ústavy sociální péče si obce chtějí nechat a které ne. Pro schvalovací procesy je to velmi, velmi pozdě, takřka v hodině dvanácté.
Rád bych také, aby reforma nepřinášela nárůst administrativy a aby ministerstva zeštíhlovala ve vztahu ke kompetencím.
[*] Probíhá zatím spolupráce s okresy uspokojivě?
Toto období pro ně není jednoduché a jejich situace není záviděníhodná. Snažíme se maximálně o dobrou komunikaci a spolupráce je na dobré úrovni. Nabídli jsme mnoha zaměstnancům práci a pochopitelně u nás pracuje mnoho bývalých vedoucích odborů okresních úřadů.
[*] Jste spokojen s atmosférou uvnitř vašeho zastupitelstva?
Je velmi konstruktivní a věcná - zatím se daří dívat se na všechny problémy spíš optikou apolitickou. Například jsme byli jedním z prvních krajů, který měl znak, a jsme také jedním z prvních krajů, který má krajskou strukturu správy a údržby silnic.
[*] A uvnitř samotného úřadu?
Prvním krokem bylo pochopitelně personální obsazení. Krajský úřad vybral firmu, která se zabývá personalistikou a myslím si, že to byl velmi šťastný krok. Vybrali jsme velmi kvalitní lidi, pochopitelně jsme na prvním místě oslovili především zaměstnance některých obecních úřadů a magistrátů. To proběhlo první půlrok, protože jsme se do nových prostor stěhovali až v červnu - do té doby jsme pracovali v provizorních prostorách. I výběrová řízení proběhla vlastně s tím, že příslušní pracovníci nastupovali až v polovině letošního roku. Myslím, že se na úřadu zformoval dobrý tým.
Trápí nás informatizace krajů, vybavení výpočetní technikou. Myslím, že přístup Ministerstva vnitra je arogantní a bezprecedentní. S informatizací bojujeme celý rok, byli jsme mnohokrát ubezpečováni, jak rychle bude vyřešena a do dnešní doby vyřešena není. Rozbíháme reformu, rozjíždíme takovéto úřady a zázemí v oblasti informatiky přitom nemáme.
[*] Kraj je součástí regionu soudržnosti - NUTS 2, probíhá spolupráce se ústeckými kolegy uspokojivě?
V rámci NUTS 2 jsme se sešli již na dvou pracovních schůzkách - v Ústí nad Labem a u nás v Karlových Varech. Společný orgán je dvacetičlenný - po deseti zástupcích z každého kraje. Na posledním jednání se diskutovalo o regionálním operačním plánu. Zde jsme v zásadním rozporu s Ministerstvem pro místní rozvoj, které preferuje jeden státní operační plán a všechny kraje naopak regionální operační plán pro každý NUTS.
Ministerstva také chtějí být tím, kdo bude koordinovat přerozdělování finančních prostředků. Domnívám se, že toto je velmi zásadní a vážné téma, protože v rámci vstupních pohovorů s EU bude projednávána i kapitola regionálního rozvoje. Věřím, že i úředníci v Bruselu pochopí, že smyslem regionalizace je také princip subsidiarity - rozhodování na co nejnižší úrovni - tolik proklamovaný v Unii.
Václav Drašnar
FOTO ARCHÍV
