Zájem o kulatý stůl k paliativní péči, který minulý týden v Litomyšli uspořádalo Centrum sociální pomoci, byl oproti obrovský. Zúčastnili se ho i zástupci Pardubického kraje, kteří se tímto tématem také aktuálně zabývají.
„V našem kraji máme dva pobytové hospice – v Chrudimi a v žambereckém Albertinu. Kromě toho zde působí tři domácí hospice se specializovanou paliativní péč a další domácí hospice s obecnou paliativní péčí, které mohou pomoci rodinám postarat se o jejich blízké v závěru života doma. Těm poskytujeme pravidelnou podporu. Stále však podle statistik umírá přes 60 procent lidí v našem kraji v nemocnicích. Například v okrese Třebíč, kde se paliativě v posledních letech intenzivně věnují, je to opačně. Tam v nemocnicích umírá jen 40 procent lidí a výrazně se zvýšil počet domovů pro seniory s paliativní péčí. Proto vítám, že se zde mohli setkat sociální pracovníci se zdravotníky a předat si zkušenosti,“ uvedl Pavel Štotola, náměstek hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pardubického kraje.
Centrum sociální pomoci v Litomyšli završilo kulatým stolem dvouletý projekt nadace Abakus, který umožnil jeho zaměstnancům získat odborné lektory, projít vzděláváním, změnami procesů i komunikace s klienty. Řadu zkušeností umístili na svůj web pro inspiraci dalším zařízením.
Přiměřená péče
Právě v takovýchto profesích, kde se zaměstnanci často setkávají s odcházením člověka, mají sami blízko k vyhoření. Jejich práce je fyzicky i psychicky vyčerpávající, musí nalézt zdravou míru soucitu. Na druhou stranu mohou propadnout komplexu mučedníka, který koná dobro. Proto mají některá zařízení k dispozici pro zaměstnance i psychologa.
„Musíme si uvědomit, že vstupujeme krátce na návštěvu do života těchto lidí, a tak bychom se měli chovat. Nejsme nad světem nemocného,“ podotkl Ondřej Kopecký, primář kliniky paliativní medicíny VFN v Praze. Zdravotníci hledat buď s pacientem, nebo jeho nejbližšími, co je pro něj nejlepší, kudy se má tato péče ubírat, nejde to měřit podle nějakých tabulek. Smyslem této péče je chovat se k pacientovi jako k člověku, s respektem a předvídavostí dalších kroků.
První zkušenosti má i Orlickoústecká nemocnice
Od května 2023 působí při Orlickoústecké nemocnici Centrum podpůrné a paliativní péče. „Věnujeme se v nemocnici péči o pacienty v pozdních ale i časnějších fázích závažného onemocnění. Za první rok práce nemocničního konziliárního paliativního týmu máme za sebou na 400 intervencí s týmem, který tvoří lékař-paliatr, lékař, paliativní sestra, zdravotně-sociální pracovnice, klinická psycholožka, kaplan a eventuálně další odborníci. Pomáháme v otevřené komunikaci porozumění onemocnění a očekávání, ve formulaci cíle a plánu péče a to v souladu s přáními, preferencemi a hodnotovým světem nemocného. Vnímáme naši službu v nemocnici nejen jako pomoc pacientům a jejich blízkým, ale i jako pomoc pečujícím zdravotníkům," popsala lékařka Eva Kynická.
Kraj chce pomáhat s osvětou i vzděláváním
Pardubický kraj se paliativní péči věnuje také ve střednědobé koncepci zdravotnictví na roky 2022 - 2030. Krajskou koordinátorkou pro tuto oblast je Jitka Kosíková, která založila Domácí hospic sv. Michaela v Poličce, a postupné rozvíjení paliativní péče v kraji by mělo vést k podobným výsledkům, jako na zmiňovaném Třebíčsku a celkově v Kraji Vysočina.
Česká televize začala vysílat dokumentární sérii nazvanou Do konce. Ta mapuje příběhy několika rodin, které se každá po svém starají o své umírající. Je mezi nimi i rodina z Pardubického kraje. „Kraj vznik série podpořil, protože si myslíme, že právě takové příběhy ze života mohou lidem celou problematiku lépe přiblížit. Kromě toho připravujeme na příští rok projekt pro pečující, který by se měl zaměřit nejen na poradenství, ale také na vzdělávání a metodickou podporu odborných pracovníků v péči o umírající,“ dodal Pavel Šotola.*
/tz/