Třebaže společné jednotky požární ochrany (PO) obcí představují až náhradní řešení situace, kdy některé obce z řady důvodů nedokážou ustavit nebo udržet vlastní jednotky, neznamená to, že společné jednotky jsou snad méně hodnotné. V Olomouckém kraji jich působí hned 16 - nejvíce (9) v okrese...
Třebaže společné jednotky požární ochrany (PO) obcí představují až náhradní řešení situace, kdy některé obce z řady důvodů nedokážou ustavit nebo udržet vlastní jednotky, neznamená to, že společné jednotky jsou snad méně hodnotné. V Olomouckém kraji jich působí hned 16 - nejvíce (9) v okrese Olomouc.
Tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Olomouckého kraje Mgr. Vladimíra Hacsiková však odmítá, že by zřizování společných jednotek souviselo s napjatými obecními rozpočty. Zároveň naznačuje, že poměrně hodně společných jednotek v kraji je spíše důsledkem kontroly připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany v rámci výkonu státního požárního dozoru ze strany HZS kraje, a to podle § 31 odst. 1 písm. g zákona číslo 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů (zákon o PO).
»VELKÝ TŘESK« V ROCE 2008
Podle mluvčí impulsem pro »velký úklid« v dokumentaci o zřízení jednotek SDH obcí se stala v roce 2008 státní účelová dotace obcím pro jejich jednotky PO kategorie JPO V (tedy pro naprostou většinu jednotek SDH obcí), a to na základě nařízení vlády číslo 172/2001 Sb. k provedení zákona o požární ochraně ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb. Předání ochranných oděvů a zásahové obuvi však bylo podmíněno předložením zřizovací listiny či smlouvy o sdružení prostředků na společnou jednotku ze strany obce.
»Díky této masové akci se sdružování prostředků na společné jednotky PO obcí dostalo do povědomí veřejnosti,« poznamenává Mgr. Vladimíra Hacsiková.
OBCE PLNÍ ZÁVAZKY VŮČI HASIČŮM
HZS Olomouckého kraje nemá informace o tom, že by některé obce nedokázaly hradit sjednaný finanční příspěvek na společnou jednotku nebo že by usilovaly o jeho snížení. Ostatně vždy, jak připomíná mluvčí, přece existuje možnost od smlouvy odstoupit a zřídit jednotku vlastní či se souhlasem HZS kraje sdružit prostředky s obcí jinou, jejíž jednotka je určena k prvnímu zásahu podle požárního poplachového plánu.
Obce sice chápou význam jednotek, váží si práce jejich členů, avšak často podceňují vedení dokumentace požární ochrany obce a dokumentace o akceschopnosti jednotky. Přitom už dvě desetiletí vycházejí metodiky ke zřizování dobrovolných obecních jednotek i se vzory zřizovacích listin jednotek a jmenovacích dekretů jejich velitelů, včetně vymezení odpovědnosti. Poslední je Metodika pro zřizování jednotek SDH obcí z roku 2009, vydaná MV - GŘ HZS ČR pod č. j. MV - 52763-6/PO-2008. Řeší i společné jednotky a lze se s ní seznámit na webu krajského HZS (http://www.hzsol.cz/informace/informace-pro-jednotky-po/).
Typickým nedostatkem či spíše opomenutím bývá neprojednání s místně příslušným HZS kraje v dostatečném předstihu, neboť ten zřizování společných jednotek schvaluje a řídí se při tom dodržením zákonných podmínek, především s ohledem na časy dojezdů jednotek PO.
SNAŽTE SE MÍT VLASTNÍ JEDNOTKU
Tiskové mluvčí jsme se zeptali: Pokud některé obce uvažují o zřízení společné jednotky, co byste jim poradila?
Odpověděla: »Udržte pokud možno jednotku vlastní. Váže na sebe činnost občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany (např. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska) s jeho nezastupitelnou společenskou funkcí. Není-li to možné, ještě v přípravné fázi oslovte HZS kraje, aby vám sdělil, které jednotky ve vašem okolí splňují podmínky pro případnou dohodu. HZS kraje může poskytnout i vzor dohody a žádosti o zřízení společné jednotky.«
