Stejně jako se to už dlouho uplatňuje v Bavorsku či Rakousku, také v Česku se mezi vlastníky nestátních lesních majetků začíná postupovat od neformální k organizovanější spolupráci sledující například společné obchodní zájmy. Dokládá to i úspěšně fungující společný obchod se surovým dřívím v rámci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL).
Už když toto dobrovolné sdružení v roce 1992 vznikalo, kladlo si především následující cíle:
- obhajovat společné zájmy a prosazovat oprávněné požadavky svých členů;
- metodicky pomáhat svým členům při přejímání lesního majetku a jeho obhospodařování a sloužit k výměně zkušeností;
- zajišťovat tok odborných lesnických informací, poradenskou činnost a školení pro vlastníky a správce lesních majetků;
- navazovat vztahy s obdobnými institucemi u nás i v zahraničí a spolupracovat s nimi;
- podílet se na tvorbě lesnické politiky;
- podle potřeby založit právnickou osobu k zajišťování činnosti sdružení a k podnikání;
- prostřednictvím systému společného obchodu spolupůsobit na vytváření výhodných podmínek pro prodej dříví a ostatních komodit členů jejich smluvním partnerům.
POROVNÁVEJME SE S BAVORSKEM A RAKOUSKEM
Pokud jde o lesní hospodářství, naše republika tvoří přirozený společný ekonomický prostor s Rakouskem a Bavorskem. Srovnání vlastnické struktury v těchto zemích (viz tabulka č. 1) dokládá výrazný rozdíl z hlediska jak podílu státních lesů, tak velikosti nestátních lesních majetků. Pro vlastní hospodaření na venkově je rovněž důležité, je-li lesní hospodaření spojeno u jednoho vlastníka s obhospodařováním zemědělských pozemků.
Tento údaj je k dispozici v Bavorsku, kde takových nestátních majetků je 19 % (v ČR tento údaj není znám). Hospodaření se tam převážně zajišťuje vlastní pracovní silou a technikou a považuje se za stabilizované. Většina bavorských majitelů však v místě svého majetku trvale nebydlí, což komplikuje zvládnutí potřebné odbornosti i péče o les, zvláště v souvislosti s nastupující výkonnou lesní technikou. V Bavorsku na to reagují návrhem doplnit lesní zákon o "lesopolitický cíl zajištění poradenských služeb svépomocnými organizacemi v rámci regionálních sdružení vlastníků lesů za povinnosti spolupráce lesních řadů". Příklad Bavorska dokazuje, že řada problémů v obhospodařování drobných lesů se od české praxe příliš neliší, a to i přes přes rozdílný společenský a politický vývoj, který v naší zemi vedl k dlouholetému přerušení vlastnických vztahů.
ZÁSADA Č. 1: DOBROVOLNOST
Jak odpovídá struktura členské základny SVOL celostátní vlastnické struktuře, dokládá tabulka č. 2. Ve SVOL jsou organizováni vlastníci obhospodařující celkem 35 % výměry nestátních lesů. Z hlediska počtu vlastníků se jich však činnosti sdružení účastní pouze 0,4 %. Většího zapojení drobných vlastníků do své činnosti ovšem SVOL není schopen dosáhnout bez výraznější, a hlavně účinné pomoci státu. Například zrušením daně z nemovitostí z lesních pozemků či platbami za výkon funkce lesního hospodáře pro ty, kteří sdruží své majetky. Hlavně však jednotnou a stabilní dotační podporou sdružování.
Na základě struktury členské základy SVOL a v zájmu lepšího postavení nestátních lesů na trhu vzešel i návrh na vytvoření společného obchodu se surovým dřívím v rámci našeho sdružení. Za účasti vlastníků reprezentujících přibližně 50 % výměry členské základny společný obchod funguje už dva roky a drží se těchto zásad:
zapojení do obchodu je dobrovolné (každý člen si optimalizuje objem pro regionální a nadregionální prodej);
SVOL uzavírá roční rámcovou smlouvu na objem a platební podmínky s odběrateli, kteří o tuto formu spolupráce projeví zájem a jsou finančně stabilní;
požadavek rovnoměrných dodávek během roku (zhruba minimálně čtyři náklady po ose čtvrtletně pro jednoho člena);
vlastní realizace dodávek plně zůstává v režii jednotlivých účastníků společného obchodu (doprava, fakturace, platby, reklamace), SVOL zajišťuje jen koordinaci - nezbytné režijní náklady si hradí účastníci.
PROČ VÁZNE ODBYT
Každý dodavatel tak získává od odběratele protihodnotu ve finančním bonusu za do-dané množství surového dříví. Tato forma odbytu se dosud osvědčila. S obtížemi se pouze řešila situace při velké kalamitě a navazujících problémech s odbytem řeziva. S důsledky takové krize je ovšem vždy obecně obtížné se vyrovnat, i když se SVOL stal významným dodavatelem na trhu s dřívím.
Za hlavní příčinu aktuální odbytové krize polotovarů a výrobků ze dříví se považuje nadnárodní finanční krize. Pominout však jistě nelze ani rozsáhlé rozšíření kapacit pořezu ve střední Evropě v posledních třech letech (až 10 mil. m3) bez časového zajištění odbytu řeziva. V ČR není ani uspokojivě a v patřičném objemu zodpovězena otázka přechodného skladování dříví během kalamit. V zahraničí se kalamitní situace uznává za mimořádnou a k vícenákladům za skladování se tam hlásí stát.
Sdružování vlastníků malých výměr u nás dosud zůstává nevyřešeno. Je na státu, jak zajistí odpovídající úroveň jejich hospodaření. Především by se to však mělo činit pomocí vzdělávání a poradenství a k případným sankcím by se mělo sahat až v případě opravdu jen nezbytném.
JOSEF VOVESNÝ
odborný poradce SVOL
