Jednotný systém varování a vyrozumění je velmi dobře propracován v Moravskoslezském kraji. Zejména od ničivých povodní v roce 1997 se tam hledají cesty, jak ho provozovat co nejefektivněji.
Všechny informace o JSVV se koncentrují na dispečerském pracovišti Hasičského záchranného sboru Moravsko-slezského kraje (dále jen HZS kraje). Jak uvedl specialista na tuto problematiku Martin Štrublík, systém zahrnuje vysílací infrastrukturu, zadávací terminály, koncové prvky varování, osobní přijímače (pagery), monitorovací systém koncových prvků a systém Floody.
INFRASTRUKTURA V KRAJI
Vysílací infrastrukturu tvoří síť základnových stanic, které pokrývají kraj radiovým signálem a slouží k aktivaci koncových prvků varování i pagerů. V kraji je zapojeno 17 vysílačů, přičemž pokrytí signálem je dostačující, nepočítá se s výstavbou dalších. Zadávací terminály jsou centra, která umožňují vstup do systému a spuštění sirén na ohroženém území. Jejich obsluhu a správu databází mohou vykonávat pouze pracovníci s platným osvědčením.
Kraj má nyní do systému začleněno 656 koncových prvků, z toho 450 rotačních a179 elektronických sirén a 27 místních rozhlasů. Osobní přijímače slouží k svolávání dobrovolných hasičů prostřednictvím textových zpráv. V kraji se jich využívá celkem 411.
V Moravskslezském kraji byli první, kteří zpracovali a následně od roku 2001 zavedli monitorovací systém koncových prvků, kterým se ověřuje, zda vyslaný příkaz dorazil na příslušné místo a varoval. Zároveň se jím sledují provozní stavy koncových prvků varování.
Tímto způsobem lze také monitorovat fyzikální veličiny v místě instalace prvku. Týká se to téměř 140 koncových prvků, zejména elektronických a několika rotačních sirén.
Jak uvedl Martin Štrublík, příslušná technická zařízení je ještě třeba instalovat v některých místech okresů Opava a Bruntál. Monitoring je nutný pro získání jistoty chodu prvku - může třeba dojít k vybití zálohovacích baterií (vydrží nejvýše 5 až 7 let) a při výpadku elektřiny by žádné varování nezaznělo. Důležitá je také činnost systému Floody, kterým se nezávisle na jiných prostředcích aktivují elektronické sirény Hörmann a kontroluje jejich technický stav.
Jistotu užívání podporují servisní činnosti a průběžné ověřování funkčnosti jednotlivých prvků systému. Každý z nich jednou ročně prochází pravidelnou servisní prohlídkou, kterou zajišťují externí firmy s příslušnou specializací.
NĚKOLIK SUCHÝCH ČÍSEL
V letech 2005 a 2006 bylo instalováno šest elektronických sirén Hörmann z investičních prostředků statutárního města Ostravy (3 mil. Kč). Sirény jsou zejména tam, kde se shromažďuje větší počet lidí či v místech ohrožených povodní. Například v Bohumíně byly umístěny tři elektronické sirény Sircom, které pokryly varovným signálem a verbální informací oblasti ohrožené společností Bochemie, kde se pracuje s chlórem. Náklady ve výši 750 tisíc Kč uhradil HZS kraje. Další dvě sirény byly instalovány v Třinci a jedna ve Studénce - celkem za 1, 08 mil. Kč. Z finančních prostředků měst a obcí byly vybudovány tři místní rozhlasy. Dále bylo šestnáct rotačních sirén přestavěno na dálkové ovládání a další. Kvůli zúžení vysílacího pásma z 25 na 12,5 kHz byla upravena rádiová síť Floody ve městě Ostrava a okrese Opava.
Jednotlivé varovné prvky jsou poměrně drahé. Prostředky od státu, krajů, obcí a EU nestačí. "Peněz je nutné mít stále více, jestliže chceme systém provozovat na špičkové úrovni," konstatoval Martin Štrublík.
Například siréna Sircom s výkonem 500 W, vybavená ovládacím panelem, mikrofonem, přijímačem DSP T 9, akumulátorem, anténou a 4 sadami Al horen s akustickými měniči přijde na 100 tisíc Kč. Stejná siréna, ale s výkonem 1500 W, je za 200 tisíc Kč. Samotná montáž stojí do 30 tisíc Kč.
Současný systém varování je v trvalé pohotovosti, umožňuje varovat obyvatelstvo během několika minut. Má však svoji technickou a morální životnost a vyžaduje proto plynulou obměnu.
JIŘÍ STARÝ