Pouhých šedesát procent nákladů dostávají města a obce na přenesenou působnost. Tedy na služby, které veřejnosti poskytují jako tzv. prodloužená ruka státu. U krajů je situace podobná. Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR se shodují, že ve financování samospráv je třeba udělat systém. Problémy v rozpočtu územních samosprávných celků dělají i „předvolební dárky“ ve formě zvyšování platů či jiná vládní rozhodnutí během roku, která s sebou nesou finanční výdaje. Spolu s úkoly navíc totiž kraje ani města a obce často nedostávají od státu potřebné peníze. Musí tak zpravidla omezovat investice. Situaci je třeba změnit. Ve financování samospráv je třeba udělat systém a pořádek nezávislý na politické moci, zejména na volbách. V nejbližších letech budou jedny každý rok.
„Samozřejmě, že nás těší, když můžeme zvýšit platy (mzdy) lidem, kteří dobře pracují. Moc rádi pracovníkům přidáme, peníze jsou přece jednou z významných motivací. Netěší nás však fakt, že vláda o zvyšování tarifů často rozhoduje ad hoc i v průběhu roku a nedává na to samosprávám zpravidla potřebné finanční prostředky,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a pokračuje: „A to nemluvím o tom, že vláda letos už po několikáté zvýšila platové tarify ve veřejné správě, a to od 1. listopadu. Ve vládním materiálu se uvádí, že si realizace tohoto nařízení do konce roku vyžádá z rozpočtu samospráv 771,5 milionů Kč, v roce příštím pak zhruba 4,6 mld. Kč. S těmito náklady však územní samosprávné celky nepočítaly.“
I když jsou města a obce nejlépe hospodařící subjekty ve veřejné správě, nesystémová rozhodnutí kabinetu týkající se financí je často vedou k tomu, že musí během roku omezovat investice. Nejenže se tím zvyšuje administrativa, hlavně se nemohou opravovat či stavět budovy určené k užitku lidí, jako jsou školy, školky, domovy pro seniory, rekonstruovat chodníky apod. Tématu se proto minulý pátek detailně věnovalo i předsednictvo Svazu měst a obcí ČR. Mimo jiné tam zazněly podněty, že by se magistráty a radnice měly zavřít poté, co vyčerpají prostředky, které od státu dostávají na přenesenou působnost. Tyto finance pokryjí jen 60 % reálných nákladů na služby, které města a obce vykonávají za stát. Před stávkou je však vždy lepší smírné řešení. Proto Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR požádaly o jednání premiéra Bohuslava Sobotku. Ten jim dal termín až 25. října 2017. Tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
„Situace s financováním samospráv se nám nelíbí dlouhodobě a vládu na to opakovaně a hlasitě upozorňujeme. Samozřejmě vítáme a v mnoha případech jsme také velice bojovali za zvýšení platů pracovníků, a to především u dlouhodobě podhodnocených profesí, které si to velmi zaslouží. Ale žádáme vládu, aby tak nečinila nahodile a v průběhu roku. Nesystémovost vládních rozhodnutí se krajů dotkla už v souvislosti se mzdami řidičů autobusů, kdy vláda řekla: zvyšte mzdy, ale neřekla, jak to udělat ani kde na to vzít,“ říká předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodává: „Pokračovalo to zvýšením platů zdravotních sester a pracovníků v sociálních službách od 1. července. A teď tu máme další předvolební rozhodnutí. Bohužel bez vědomí, že rozpočty samospráv nejsou bezedné a bez ochoty jednat o systému.“
Aby se situace v budoucnosti neopakovala, je třeba – jak se shoduje Asociace krajů ČR se Svazem města a obcí ČR – zásadně změnit legislativu. Tak, aby garantovala, že pokud samosprávám přibudou povinnosti, dostanou na to potřebné peníze a k dispozici budou mít i další nástroje. Samosprávy také apelují na vládu, aby úkoly s finančním dopadem zadávala včas a s ohledem na rozpočtový rok.
Pokud se změny dělají neplánovaně v průběhu roku, negativně se to dotýká investic krajů, měst i obcí. Stát by měl vůči samosprávám uplatňovat nikoliv vrchnostenský, ale partnerský přístup.*
/tz/
K foto:
Přeedsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová a předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova František Lukl
Foto: archiv SMO ČR
