Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna podá Středočeský kraj. Nesouhlasí totiž s rozsudkem Krajského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno Opatření obecné povahy - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje v části textového i...
Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna podá Středočeský kraj. Nesouhlasí totiž s rozsudkem Krajského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno Opatření obecné povahy - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje v části textového i grafického vymezení veřejně prospěšné stavby s označením D300 a popisem »Plocha rozvoje Letiště Praha Ruzyně«.
Jako hlavní důvod pro svůj verdikt shledal krajský soud spornou otázku nedostatečného vyhodnocení kumulativních, synergických vlivů a vlivů na zdraví obyvatel, které byly součástí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Tímto rozsudkem krajský soud de facto zastavil výstavbu na rozvojové ploše ruzyňského Letiště Václava Havla Praha, kde měla vzniknout třetí přistávací a startovací dráha.
Plocha rozvoje tohoto letiště je přitom celorepublikového významu, a proto byla zařazena do dokumentu Politika územního rozvoje 2008 ČR v článku 5 - koridory a plochy dopravní infrastruktury. Tento dokument je závazný pro pořizování zásad územního rozvoje krajů a územních plánů obcí. Koncepčně byla plocha rozvoje letiště řešena v územním plánu velkého územního celku Pražského regionu a z něj byla beze změny převzata i do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Vedení Středočeského kraje je přesvědčeno o tom, že Zásady územního rozvoje Středočeského kraje byly zpracovány v souladu se správními předpisy a třetí dráha na Letišti Václava Havla Praha je možná.
Pro starty a přistávání letadel má nyní letiště k dispozici dvě plochy. Hlavní dráha je vedena východozápadním směrem. Letecký provoz nejvíce vnímají obyvatelé obcí Horoměřice a Jeneč, nad jejichž území vede hlavní koridor. Záložní dráha je vedena přibližně v severojižním směru a letecký provoz na ní je veden nad hustě obydlenými pražskými čtvrtěmi Stodůlky, Řepy a Motol. Třetí dráha by měla kopírovat hlavní dráhu a vést v jejím těsném sousedství.
»Stávající kapacita přistávacích drah ruzyňského letiště je nedostatečná. To je patrné zejména teď, kdy se hlavní dráha modernizuje a veškerý provoz je veden na záložní ploše. Pokud má i v budoucnu Praha zůstat důležitým leteckým terminálem, pak máme v zásadě jen dvě možnosti - buď vybudovat třetí startovací plochu na Ruzyni, nebo umožnit převedení letiště ve Vodochodech na civilní veřejný provoz. Středočeský kraj podporuje první variantu. Proto jsme se rozhodli podat proti rozsudku kasační stížnost,« vysvětlil hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.
Proti přebudování Letiště Vodochody (okr. Praha-východ) na mezinárodní veřejné letiště se staví iniciativa Stop Letišti Vodochody sdružující obce s celkem bezmála 30 tisíci obyvateli.
Buď na Ruzyni vznikne třetí startovací plocha, nebo bude třeba převést letiště ve Vodochodech na civilní veřejný provoz.
