Česká komora architektů v lednu 2017 vyhlásila 2. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Architekti do ní přihlásili téměř 250 realizací. Sedmičlenná mezinárodní odborná porota (Marianne Loof – předsedkyně poroty, Matija Bevk, Eelco Hooftman, Jiří Oplatek, Doris Wälchli, Jakub Szczęsny a Ľubomír Závodný) do užšího výběru nominovala 42 děl, ze kterých na konci listopadu 2017 vzejde zhruba deset finalistů a držitel historicky druhé České ceny za architekturu. Nominační večer ČCA se konal 12. června 2017 v kulturní zóně Pragovka v pražských Vysočanech.
V nominacích poroty je zastoupeno 9 regionů České republiky a hlavní město Praha. Středočeský kraj v soutěži reprezentuje 7 architektonických děl: Komunitní centrum obce Líbeznice - Dřevák (Atelier M1 architekti), Mateřská školka Klecany (Ateliér 25, s. r. o.), Rekonstrukce severního křídla Jezuitské koleje v Kutné Hoře (Atelier M1 architekti), Základní škola v Dobřichovicích (Šafer Hájek architekti, s. r. o.), Rodinný dům ve Všenorech (Stempel & Tesař architekti), Vodní dům (AND, spol. s r. o.) a Tribuna fotbalového hřiště TJ Sokol Záryby (caraa.cz, s. r. o.).
Do soutěžní přehlídky bylo možné přihlásit díla realizovaná v letech 2012–2016, z nominovaných staveb jich však byla převážná většina dokončena v období posledních dvou let (22 nominací bylo dokončeno v roce 2016 a pět v roce 2015). ČKA si současně váží velké aktivity Akademie České ceny za architekturu složené z tří stovek odborníků, která České komoře architektů pomáhá vytipovávat zajímavá díla, jejichž autory ČKA následně oslovuje s žádostí o přihlášení do soutěžní přehlídky. V letošním roce postoupilo 16 z těchto doporučení akademiků mezi nominované.
Zda některá z realizací nacházející se ve Středočeském kraji osloví porotce natolik, že se zařadí mezi finalisty, bude jasné 27. listopadu 2017 na slavnostním galavečeru v Místě pro nové umění – Jatka 78 v Praze. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky Ceny za výjimečný počin a Mimořádné ceny partnerů soutěžních přehlídky Úkol to bude jistě nelehký, s řadou děl se však porota seznámí přímo v terénu na začátku září. Den po galavečeru se v Galerii Jaroslava Fragnera uskuteční vernisáž výstavy Česká cena za architekturu. Výstava bude v Praze k vidění až do 10. ledna 2018, poté se přesune do brněnské Galerie architektury.
Realizace ve Středočeském kraji
Adresa: Líbeznice
Autoři: Jakub Havlas, Jan Hájek, Pavel Joba / Atelier M1 architekti
Líbeznická novodobá sokolovna je výslednicí zápasu přirozené touhy lidí po sdružování s nedostatkem peněz. V Dřeváku najdeme školní tělocvičnu, klubovnu skauta a fotbalistů, posilovny, šatny, prostor pro mateřské centrum, kavárnu, pingpongový klub, hudební, taneční, kongresový sál, přednáškový sál i kinosál.
Architektonické pojetí představuje dřevěnou archu, oproštěnou od technologických složitostí, postavenou do volného prostoru v centru obce. „Líbeznický dřevák vplul do tříště vesnických domků jako Moby Dick, a zároveň jako tmel, svorník a společný jmenovatel komunity, konkurent závislosti na povrchních médiích, připravený svést zápas s neviditelnými chapadly chytrých telefonů o návrat generace dětí počítačů k míči,“ říkají autoři.
Adresa: Klecany
Autoři: Martin Kožnar, Jiří Bíza, Lukáš Ballek /ASLB, spol. s. r. o., Ateliér 25, s. r. o.
Přetvoření zástavby školky z 80. let, která byla tvořena „klasickými“, uniformními pavilóny propojenými spojovacími krčky. Prostor pro novou přístavbu byl omezen z východní a jižní strany hranicí pozemku, ze západní strany stávajícím pavilonem. Navržená stopa nových pavilónů a společného sálu tvoří uzavřený herní dvůr ve tvaru „U“ obrácený na jih ke slunci a propojený se zahradou areálu. Kromě úsporného prostorového plánu byla hlavní ideou návrhu proměnlivá výška prostorů, která umožnila vytvořit siluetu stavby. Dalším identifikačním znakem novostavby, jež se stal výtvarným prvkem interiéru, jsou kruhová barevná okna rozdílných velikostí. Severní páteřní chodba, která je zároveň vstupem do školky, se tak stala jemným, barevně se proměňujícím „entrée“, jež vítá každé ráno děti a příchozí.
Adresa: Kutná Hora
Autoři: Jakub Havlas, Jan Hájek, Pavel Joba / Atelier M1 architekti
Rekonstruované severní křídlo slouží - stejně jako zbytek budovy bývalé jezuitské koleje - pro potřeby krajské galerie. Jezuitská kolej byla nejdříve sídlem mužského mnišského řádu, po josefínských reformách se stala kasárnami. Budova jezuitské koleje je monumentální nejen řádovostí, ale i rozměry. Stavěla se tak dlouho, že se během výstavby změnil stavební sloh. „Na první pohled budova působila chladně. Pod nánosy krycích výmaleb i v rytmizaci a geometrii jsme však nalezli vřelost, která se stala předmětem práce. V předkládané práci odhalujeme staré a zároveň vytváříme své vlastní obrazy a prostory s vědomím historického konceptu v kontinuální linii,“ vysvětlují autoři.
Adresa: Dobřichovice
Autoři: Oldřich Hájek, Jaroslav Šafer; spoluautoři Olga Kostřížová , Jakub Koníř , Pavel Lesenský , Radek Toman , projektant Aleš Marek / Šafer Hájek architekti, s. r. o.
Nová přístavba dobřichovické základní školy je rozdělena na dvě hmoty. První, třípodlažní část přímo navazuje na stávající budovu a půdorysně přibližně kopíruje bouranou nejstarší část školy. Druhá, dvoupodlažní část je tvořena souborem jednotlivých hmot učeben a kabinetů kolem široké středové chodby s odpočinkovými kouty. Obě části spojuje centrální středový prostor se schodištěm a polootevřeným prostorem multifunkční „knihovny“. Učebny a kabinety jsou zorganizovány do podobných dvojpodlažních bloků, které se několikrát opakují. Mezery mezi jednotlivými bloky přivádějí do vnitřních prostor školy denní světlo. Nová část budovy je se stávající budovou školy spojena v úrovni přízemí i patra. Jednotlivé bloky učeben jsou obloženy dřevěnými latěmi z červeného cedru. Technické řešení tohoto obkladu spolu s návrhem veřejné zeleně v parteru počítá s pokrytím části dřevěné fasády popínavou zelení.
Adresa: Všenory
Autoři: Ján Stempel, Jan Jakub Tesař / Stempel & Tesař architekti
Naprosto unikátní pozemek, příkrý severní svah s bujnou vegetací nad údolím řeky Berounky, ale stížené podmínky pro výstavbu. Původně sloužil pozemek jako zahrada k prvorepublikové vile. Když se zahrada majetkově oddělila zůstala na ni vzpomínka v podobě novobarokního altánu, který je v kontrastu s novostavbou domu. Objem stavby svou výškou umožnuje získání jižního slunce přes schodišťový prostor a přitom zachovává jedinečné výhledy mezi vzrostlými stromy do údolí na sever. V náročných zakládacích podmínkách minimalizuje zastavěnou plochu a snižuje náklady na výstavbu. Vertikální členění domu umožňuje vizuální propojení vstupní galerie s pracovnou a obývacím pokojem. Pod střechou je ložnicové patro dětí, v přízemí mají rodiče ložnici s výstupem na zahradu a koupelnu se saunou. Interiér i exteriér domu je v bílé barvě, do které se propisují černé rámy oken.
Adresa: Hulice
Autoři: Vratislav Danda, Ondřej Smolík, Jaromír Kosnar, Radovan Kupka, Pavel Ullmann / AND, spol. s r. o.
Určujícím faktorem celkového architektonického pojetí je kontext volné krajiny v okolí vodní nádrže Švihov – objekt je navržen tak, aby přirozeně splynul s okolím. Jednoduchý přízemní objekt je částečně zapuštěn do terénu, z vnějšku tvoří archetypální kamennou stavbu ve volné krajině, tak jak ji známe již po staletí. Inspirací a přirozeným východiskem pro návrh je zmíněný archetyp solitérní stavby ve volné krajině jako jsou hřbitovy obehnané kamennou zdí, kostely, hrady, statky, usedlosti apod. Veškeré prvky a detaily v exteriéru respektují myšlenku maximální jednoduchosti a čistoty, které jsou adekvátní danému prostředí a poslání objektu. Objekt je vymezen kamennými gabionovými stěnami na obdélném půdorysu. Uvnitř stěn je navržen samotný objekt a navazující atrium. Z atria může návštěvník vstoupit do vnitřní expozice domu nebo po subtilním ocelovém schodišti vystoupat na návštěvnickou naučnou stezku kolem expoziční nádrže, mokřadu, suchého poldru a dalších zajímavostí. Atrium domu nabízí návštěvníkům venkovní expozici s vodními hrátkami, fontánami a vodopádem. Ve dřevěné palubě jsou nerezová a betonová korýtka s proudící vodou, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet jak funguje Archimédův šroub, nebo třeba pustit lodičku.
Adresa: Záryby
Autor: Štěpán Kubíček / caraa.cz, s. r. o.
Tribuna je opakovatelná, modulová, ocelová konstrukce s dřevěnými lavicemi pro 73 diváků. Postaveno je 7 modulů o šířce 2,4 m, v budoucnu lze tribunu libovolně rozšiřovat o další moduly. Ortogonální rámy jsou podepřené příhradovou skloněnou konstrukcí z ocelových trubek, tribuna levituje nad trávníkem. Záda a střecha tribuny jsou opláštěné vlnitým průsvitným polykarbonátem. Jednotlivé stupně tvoří ocelové nosné pororošty, na nich jsou pro sedící diváky osazena dřevěná masivní prkna.
