Na tři tisíce nemovitých památek nejrůznějšího charakteru můžeme napočítat v Královéhradeckém kraji. Žádná z nich se sice nenalézá na prestižním seznamu UNESCO, zato jsou ve významné míře zaneseny do Státního seznamu kulturních památek. Jak upozorňuje předseda neziskové Společnosti ochránců památek...
Na tři tisíce nemovitých památek nejrůznějšího charakteru můžeme napočítat v Královéhradeckém kraji. Žádná z nich se sice nenalézá na prestižním seznamu UNESCO, zato jsou ve významné míře zaneseny do Státního seznamu kulturních památek.
Jak upozorňuje předseda neziskové Společnosti ochránců památek ve východních Čechách (dále jen Společnost) dr. Jiří Němeček, nestačí pouze toto v podstatě administrativní opatření. Je zapotřebí vyvolat dialog mezi vlastníky památek, veřejnou správou i veřejností. Jeho smyslem by mělo být hledání odpovědi na otázku, jak vůbec k památkám přistupovat. "Všem nám je asi jasné, že zachránit památku je jedna věc, ale najít pro ni vhodné využití bývá mnohem obtížnější. Stavebně přestavět historický objekt také není problém, ale zachovat památkovou hodnotu s novým využitím je daleko horší."
Proč tomu tak je, vyplývá již ze samotného přístupu mnoha majitelů k renovaci chráněných objektů. Nezřídka si stěžují na požadavky památkářů, které jsou podle nich neoprávněné a zvyšují ekonomickou i časovou náročnost oprav. Nepřevládá u nich vědomí, že naopak uchování památkové hodnoty objektu perspektivně zvyšuje jeho hodnotu. Mnohdy je to dáno tím, že je někdy skutečně obtížné respektovat původní určení objektu, neboť se změnilo společenské i ekonomické vnější prostředí.
Přesto jsou případy, kdy se podařilo jít žádoucí cestou. Nejčastěji k tomu přispěla spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Na to upozorňuje i Společnost, jejíž členové se proto v současnosti zaměřují na osvětovou činnost a propagaci památek, aby spolupráce s obcemi i orgány Královéhradeckého kraje byla co nejúčinnější. Můžeme si již také připomenout, co se podařilo. S městem Hradec Králové Společnost opravila staré náhrobky Na Zámečku, pomníky Jana Husa, Jana Žižky a Boženy Němcové, zajistila konzervaci a nátěr dřevěného kostela, opravu městských hradeb a další. S obcí Předhradí například opravila empírovou glorietu v Panské zahradě, s obcí Benecko sanovala zříceninu hradu Štěpnice, s Jičínem se podařilo upravit amfiteátr na Čeřovce atd.
Bylo by však zapotřebí, aby se kladný vztah k památkám podařilo vnést mezi nejširší veřejnost, neboť zatím zůstává podle dr. Němečka spíše záležitostí střední a starší generace.
