Celkem 29 obcí je zapojeno do systému třídění domácího odpadu, který na Litoměřicku založila obec Vrutice s pouhými 264 obyvateli. Systém je opřen o vrutickou obecní provozovnu na třídění PET lahví, PE fólií, starého papíru, textilu a kůže pro následnou recyklaci u velkých odběratelů.
Za tuto svoji ekologickou aktivitu Vrutice při nedávném slavnostním vyhlášení výsledků Ceny zdraví a bezpečného životního prostředí 2002, kterou uděluje společnost Business Leaders Forum, získala od ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka zvláštní ocenění.Od roku 1999, kdy třídírna ve Vrutici začala fungovat, až do konce letošního března vytřídila, slisovala a předala k recyklaci 99 tun PET lahví, 40 tun PE fólie a 68 tun papíru. Dále zpracovala i 27 tun textilních odpadů a zhruba dvě tuny kůže. V třídírně pracují na jednu směnu tři ženy, což pro obec v oblasti s více než desetiprocentní nezaměstnaností rovněž není nezanedbatelné.
Smlouva s firmou EKO-KOM
"Činnost naší provozovny není postavena na zisku, ale sledujeme jí především ekologické hledisko," říká starostka Vrutice Jana Bauerová a poukazuje na to, že v obci a jejím okolí se již přestaly povalovat prázdné PET lahve a významně se tam omezily černé skládky. Lidé v obci již také nespalují použité plastové obaly či papír.
Obec uzavřela se společností EKO-KOM smlouvu o zajištění zpětného odběru a recyklaci odpadů a obalů a na základě čtvrtletních písemných výkazů získává od ní finanční odměnu, kterou používá na další rozvoj systému třídění odpadu a na provoz své třídírny. Finanční odměnu od společnosti EKO-KOM přitom dostává pouze za vytříděný odpad sebraný na svém katastru. Obci Vrutice však náležejí celé částky, jež dostává od firem, které od ní kupují vytříděný odpad k recyklaci. "Skutečně na tom však jako obec nezbohatneme," připomíná Jana Bauerová, "protože například za každý kilogram PET lahví připravených k recyklaci a námi dodaných společnosti Silon Planá nad Lužnicí nyní dostáváme tři koruny a pouze za kamión s těmito lahvemi vypravený k odběrateli na jih Čech musíme zaplatit zhruba šest tisíc korun." Obec Vrutice také hradí svoz nashromážděného tříděného odpadu ze všech obcí, zapojených do systému, a na nejlepší sběrače z řad dětí pamatuje i drobnými odměnami a zájezdy.
Ovšem ani tyto obce finančně nepřijdou zkrátka. Vrutická třídírna každé z nich posílá přesnou evidenci, jaké množství PET lahví, fólie, papíru i dalšího odpadu od ní převzala, a ta pak na základě těchto podkladů sama komunikuje se společností EKO-KOM, od níž inkasuje příslušnou odměnu. Tu ve smyslu smlouvy se společností EKO-KOM obce mohou použít jak pro informování a vzdělávání občanů či poradenské služby v oblasti odpadového hospodářství, tak pro další rozvoj systému třídění komunálních odpadů.
Obce se staly čistějšími
Také starostka obce Radovesice Lenka Procházková má za to, že hlavní efekt systému, do níž se její obec zapojila, spočívá nikoliv v ekonomickém přínosu, nýbrž ve zlepšení péče o životní prostředí. "Společnosti EKO-KOM fakturujeme částky pouze v řádu tisíců," vysvětluje Lenka Procházková. "Zato však v obci neuvidíte povalovat se jedinou prázdnou umělohmotnou láhev a nenalezli byste ji ani v žádné popelnici." Radovesice mohou posloužit jako příklad, jak sběr tříděného odpadu v jednotlivých obcích funguje. Z Vrutice obecní úřad obdrží igelitové pytle, do nichž se jednotlivé druhy odpadu vkládají. Obyvatelé obce si pytle vyzvednou na obecním úřadu a plné dopraví ke sběrnému místu. Práce spojené s evidencí, úklidem a manipulací s tříděným odpadem zajišťují pracovníci, které obec zaměstnává v rámci veřejně prospěšných prací. Jakmile obec Radovesice nashromáždí kolem stovky pytlů, zajistí prostřednictvím obce Vrutice odvoz do třídírny odpadů.
"Pro úspěšné zapojení do systému hned od počátku je nutné mít nejen připravené místo, kde lze plné pytle skladovat, ale také dobře seznámit občany s pravidly sběru," konstatuje Lenka Procházková. V Radovesicích to řešili vývěskami rozmístěnými po obci, zásady sběru vysvětlovali rovněž na veřejné schůzi zastupitelstva i ve škole a nakonec docílili toho, že odpad tímto způsobem třídí nejen místní občané, ale také chalupáři. Starostka doporučuje do systému sběru zapojit rovněž místní děti. "Nám se osvědčila spolupráce s místní základní školou pro první až pátý ročník a již několik let vyhlašujeme soutěž o nejúspěšnější sběrače. S malou odměnou však pamatujeme na všechny děti, které se do soutěže zapojí" říká Lenka Procházková.
Zhruba jednou za šest týdnů až dva měsíce se kolem stovky pytlů s použitými PET lahvemi nashromáždí také v základní škole v Libotenicích. O sběr se tam stará a evidenci výsledků jednotlivých sběračů vede školnice Martina Kissová, která je členkou místního zastupitelstva. Nejlepší sběrači z řad žáků podle ní ročně do školy přinesou i několik tisíc PET lahví, přičemž do jednoho pytle se jich po náležitém sešlápnutí vejde přibližně šedesát. Motivace v podobě drobných cen a zájezdů pro nejlepší sběrače dělá divy, takže ani v Libotenicích, ani v jejich okolí se žádné prázdné lahve z umělé hmoty určitě nepovalují.
Předpoklady úspěchu
Ve Vrutici se svážený odpad na třídírně dál zpracovává. Například je nutné od sebe oddělit čiré a barevné PET lahve, zkontrolovat, zda lahve či fólie nejsou znečistěny a všechny obaly zašpiněné například od olejů či barev z materiálu připravovaného pro recyklaci vyřadit.
V roce 1999, kdy tehdejší starosta, dnes místostarosta Václav Rendl myšlenku na třídírnu odpadů začal uskutečňovat, Vrutičtí nabídli možnost svozu tříděného komunálního odpadu všem 105 obcím okresu Litoměřice. Tehdy se do systému přihlásila dokonce i některá větší města, avšak tlak firem, zabývajících se svozem a likvidací komunálního odpadu, vykonal své, takže nyní s vrutickou třídírnou spolupracují především malé obce, které jsou pro tyto společnosti komerčně méně zajímavé.
"Rádi každé obci, která by uvažovala o tom, že zavede podobný systém svozu tříděného odpadu, poradíme," říká starostka Jana Bauerová. "Předpokladem úspěchu však rozhodně je nejen zájem dalších obcí v okolí do systému vstoupit, úspěšná spolupráce se školami a dobře odvedená osvěta mezi občany. Ale také nutnost najít si pro vytříděný odpad na recyklaci co možná nejbližší odběratele. Doprava, ať už jde o svoz odpadu do třídírny, nebo o odvoz už vytříděného materiálu k odběratelům, je totiž nejdražší položkou v celkových nákladech systému," dodává Jana Bauerová. Velmi důležité je podle ní také zajistit si v každé obci vhodné, nejlépe zastřešené místo, kde lze skladovat naplněné pytle, než jich bude dostatečné množství, aby se pro ně vyplatilo přijet. Starostka Vrutice však poukazuje i na to, že v české praxi pro některé komodity tříděného komunálního odpadu existují buď pouze monopolní odběratelé, nebo naopak několik drobnějších firem, jež pro dodavatele typu menší obce leckdy nepředstavují pevnější záruku dlouhodobého vzájemného obchodního vztahu.
