Věcná břemena jsou charakteristická tím, že omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena bud#161# s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. V prvém případě...
| Věcná břemena jsou charakteristická tím, že omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena bud#161# s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.
V prvém případě je toto omezení spojeno se "zatíženou" nemovitostí tak, že se na jeho trvání nic nemění ani změnou vlastnického subjektu (vlastníka nemovitosti), na něhož je věcné břemeno vázáno. "Zatížení" přímo z povahy věci sleduje nemovitost, na které "lpí" a po celou dobu své existence "váže" každého vlastníka zatížené nemovitosti, když tato věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s přechodem vlastnictví k této nemovitosti na nabyvatele. Protějškem omezení vlastníka "zatížené" nemovitosti je oprávnění vlastníka "panující" nemovitosti. I s ní je oprávnění neoddělitelně spjato, aniž by se změnou vlastníka této nemovitosti na jeho existenci (obsahu) cokoli měnilo. Pokud jde o problematiku výstavby a následného "provozu" inženýrských sítí, o nichž bude pojednáno dále, je zcela zřejmé, že půjde o věcná břemena, která patří do prvé uvedené kategorie, tj. která jsou zásadně spojena s vlastnictvím určité nemovitosti. O jinou povahu věcného břemene jde tehdy, patří-li oprávnění z něho plynoucí určité osobě (např. právo bydlení) bez jakéhokoli spojení s vlastnictvím nějaké jiné nemovitosti. Toto oprávnění je ryze "osobní" povahy a jeho vznik a zánik souvisí pouze s konkrétní oprávněnou osobou. Toto oprávnění je nepřevoditelné a nepřechází na právního nástupce oprávněného v případě smrti fyzické osoby nebo zániku právnické osoby a právo věcného břemene tak v tomto případě zaniká. Není tedy v případě smrti fyzické osoby ani předmětem dědění. Práva z věcných břemen jsou omezená věcná užívací práva k cizí nemovitosti (k cizí nemovité věci ), jimž odpovídá závazek vlastníka ve prospěch jiného něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Pokud je jejich obsahem něco konat, jedná se obvykle o určitá opakující se plnění vůči oprávněné osobě (vůči osobě z věcného břemene oprávněné). Jednu skupinu věcných břemen představují ta, pro která je charakteristický nepřetržitý trvající stav, aniž by zde docházelo k jednotlivým výkonům (jde například o taková věcná břemena jako opora sousední stavby (povinnost "zatížené" stavby poskytovat oporu sousední stavbě), vyústění kouřovodu do sousedního komína (povinnost strpět vyústění kouřovodu ze sousední stavby do komína "zatížené" stavby a odvádění spalin tímto komínem), právo vodovodu apod. (povinnost umožnit provedení a nadále strpět umístění stavby vodovodu ve svém pozemku). Druhou skupinu představují věcná břemena, jejichž výkon spočívá v jednotlivých opakovaných úkonech oprávněné osoby (například právo chůze nebo jízdy přes cizí pozemek, právo čerpat vodu z cizí studny apod.). U věcných břemen je již pojmově vyloučeno, aby se vyčerpala jednorázovým výkonem. Platná právní úprava věcných břemen se řadí do kategorie práv k cizím věcem, k nimž dále patří zástavní nebo zadržovací právo. Na rozdíl od těchto práv, jejichž předmětem mohou být i věci movité, mohou se podle platné právní úpravy věcná břemena vztahovat jenom k věcem nemovitým, tj. pouze k pozemkům a stavbám spojeným se zemí pevným základem (definice nemovitosti - viz § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen občanský zákoník). Problematika věcných břemen je upravena v občanském zákoníku v § 151n až § 151p. VZNIK Podle § 151o odst. 1 občanského zákoníku věcná břemena vznikají: 1. písemnou smlouvou, 2. na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, 3. schválenou dohodou dědiců, 4. rozhodnutím příslušného orgánu (v zákonem stanovených případech se může jednat o rozhodnutí soudu nebo stavebního úřadu - viz další výklad), 5. ze zákona. U věcných břemen zřizovaných přímo ze zákona jde v podstatě o určitý druh "veřejnoprávního omezení" vlastníka nemovitosti. Toto omezení vlastnických práv je výrazem "převahy" veřejného zájmu vztahujícímu se k určitému provozu nebo zařízení nad zájmem jedince (jednotlivce), aniž by toto omezení (zásah do jeho vlastnického práva) bylo podmíněno jeho souhlasem a aniž by existence omezení byla zřejmá ze zápisu v katastru nemovitostí. U těchto věcných břemen jde o omezení nejrůznějšího obsahu, od umožnění vstupu na pozemky po umístění určitých zařízení na nich, odstraňování porostů, oklešťování stromoví, zdržení se určitých činností apod. V této souvislosti lze poukázat zejména na vodní zákon (např. povinnost vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, strpět na svém pozemku břehové porosty, udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, strpět na svém pozemku vodní díla umístěna v korytě vodního toku, strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku a další povinnosti - viz § 50, 51 a 52 vodního zákona), energetický zákon (viz další výklad), zákon o vodovodech a kanalizacích (viz další výklad) a telekomunikační zákon (viz další výklad). Zákon č. 50/1976 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu, (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) dokonce připouští zřizování podzemních staveb, aniž by jejich stavebník musel prokazovat jakékoli právo k pozemku pod nímž chce stavbu provádět. Podle § 58 odst. 4 stavebního zákona "Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm, jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen". Z obsahu výše citovaného ustanovení je myslím zřejmé, že může jít pouze o některé druhy podzemních staveb a ty musejí být prováděny ražením (tunelováním, protlakem apod.). V praxi toto ustanovení nebude možné využít právě např. pro výstavbu inženýrských sítí (vodovodů, kanalizací, plynovodů apod.) vzhledem k typickému způsobu jejich provádění, umisťování v pozemku a požadavkům na jejich "provoz". Vodovodní a kanalizační přípojky Tuto problematiku upravují zákon číslo 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, (vodní zákon) a zákon číslo 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, (zákon o vodovodech a kanalizacích ) - oba zákony nabyly účinnosti 1. ledna 2002. Zákon o vodách mj. vymezuje pojem "vodní dílo", a to jednak pozitivně, když uvádí, že jde mj. např. o stavby vodovodních a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod atd. (§ 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona), jednak negativně, když uvádí, že za vodní dílo se podle vodního zákona nepovažují např. vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak (§ 55 odst. 2 vodního zákona). Zákon o vodovodech a kanalizacích upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku (§ 1 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích). Zákon o vodovodech a kanalizacích se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50 (§ 1 odst. 3 zákon a o vodovodech a kanalizacích. Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v odstavci 3, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé (§ 1 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích). Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem (§ 2 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích). Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod (dále jen odpadní vody), kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Kanalizace je vodním dílem (§ 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). PROVOZOVATEL Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen provozovatel) je osoba, které krajský úřad vydal povolení podle § 6 (§ 2 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích). Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě, která mj. je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat, nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu o smlouvě budoucí o provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 odst. 2 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích). Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování (§ 8 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích). Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele (§ 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právním předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle 8 odst. 2 (§ 9 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích). Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak (§ 2 odst. 5, věta první, zákona o vodovodech a kanalizacích). Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem (§ 3 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích). Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem (§ 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak (§ 3 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích). Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila (§ 3 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích). POVINNOST PŘIPOJENÍ Obec může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné (§ 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích). Tutéž povinnost může vlastníkům stavebních pozemků a staveb uložit ovšem i stavební úřad (mj. také obec, která je stavebním úřadem - viz § 117 odst. 1 písm. c), d) a e) stavebního zákona), a to jako nezbytné úpravy (viz § 87 stavebního zákona a § 37 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona), kdy se povinnost může týkat nejen připojení na kanalizaci, ale i na další inženýrské sítě. Tato dvě ustanovení (§ 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích a § 87 stavebního zákona) se nepochybně částečně překrývají. Rozdíl je především v tom, že podle citovaného ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích může tuto povinnost (ale pouze, pokud jde o připojení na kanalizaci) uložit každá obec, tj. i ta, která není stavebním úřadem, zatímco podle citovaného ustanovení stavebního zákona pouze obec, která je stavebním úřadem a dále pak v rozsahu oprávnění v prvém a druhém případě (viz výše). PRÁVA A POVINNOSTI Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází (§ 7 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích). Z obsahu tohoto ustanovení je zřejmé, že jde o oprávnění, která vznikají až poté, kdy byly vodovod nebo kanalizace uvedeny do provozu (užívání), tj. nesouvisejí s jejich výstavbou (prováděním). Stavebník a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umisťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Oprávnění obsažené v tomto ustanovení se naproti tomu týkají jak fáze výstavby (provádění), tak provozování (užívání) vodovodu nebo kanalizace. Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (§ 7 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích). V obou těchto případech jde o již výše zmíněná věcná břemena vznikající přímo ze zákona, která se ale týkají (oprávnění obsažená v citovaných zákonných ustanoveních) pouze provozování a údržby (s výše uvedenou výjimkou) vodovodu a kanalizace, ale nikoli vlastní výstavby (zřizování) těchto staveb (když přes použití výrazu "při výstavbě" ve shora uvedeném nadpisu citovaného ustanovení zákona - § 7 - jakékoli oprávnění týkající se výstavby vodovodu nebo kanalizace v příslušných ustanoveních, s výjimkou oprávnění stavebníka - v průběhu výstavby - a vlastníka - zde se ale bude jednat pravděpodobně o oprávnění využívané až po dokončení stavby - při její údržbě a provozování - umisťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace, v ustanovení samotném chybí). Pokud jde o provádění stavby (výstavbu) bude proto třeba, aby stavebník vodovodu a kanalizace, vždy ještě před zahájením výstavby, uzavřel s vlastníky dotčených pozemků (ať již jimi bude obec nebo jiný subjekt) smlouvu o zřízení práva věcného břemene, opravňující jej k provedení stavby vodovodu nebo kanalizace a k jejich následnému provozování, tj. k tomu, že vodovod nebo kanalizace budou v pozemku "umístěny" (provozovány, užívány). V těchto případech půjde ovšem vždy o věcné břemeno vzniklé na základě písemné smlouvy, a nikoli na základě zákona. (Pokračování příště) STANISLAV MALÝ, Stavební fakulta ČVUT v Praze |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Přes náš pozemek vede přívod elektriky,plynu a vody.Jsme spolumajitelé tohoto domu,kam toto vede.Uzávěr vody je u souseda ve sklepě pro celý dům.Nyní mezi námi nejsou dobré vztahy.Jak donutit souseda,aby si přívody dal na svůj pozemek.A také má žumpu na našem pozemku.Děkuji.