Vědí, jak pomoci kráse i užitečnosti

Zajisté bychom je mohli popisovat velmi podrobně. Zkusme si je rozdělit do několika oblastí. Tak jako v každém jiném městě, jiné obci jsou investice, které nejsou příliš vidět, ale jsou pro občany nesmírně důležité. Koncem roku 2001 byla dokončena plynofikace nejen města, to už je několik let, ale jeho všech místních částí. Což je vždy složitější, protože místní části jsou vzdálenější od centra, stojí to více finančních prostředků. Ale chceme komfort plynofikace zajistit i pro občany přisloučených místních částí.

Infrastruktura, to jsou také vodovody a kanalizace

Máme vybudovaný vodovod a kanalizaci, které provozuje akciová společnost Východočeské vodovody a kanalizace, jíž jsme akcionáři. Ale pokud jsme budovali či budujeme vodovod a kanalizaci, investovali jsme my, nikoli tato firma. Potom převádíme vybudované do vlastnictví VAKu s tím, že se nám navyšuje náš podíl v akciích. Chodníky v souvislosti se stavbou vždy stavíme nové.

Často ve městech vídáme smutné zbytky tělocvičen - sokoloven původně krásných historických budov tělocvičných jednot Sokol.

V našem městě je tělocvičná jednota Sokol. Sokolovna - tělocvična vůbec není ve zdevastovaném stavu. V minulých letech investovala opravy tělocvičná jednota Sokol. Došlo i k dohodám s městem o participaci. Město tím získalo jistý majetkový podíl na Sokolovně, aby nenutilo TJ Sokol k ekonomickému vyčerpání tím, že by musela okamžitě vracet půjčku, kterou město poskytlo. Sokolovna kromě sportu slouží ve městě i jako dosud jediný velký prostor kulturním účelům - plesům, koncertům. Rozumná samospráva ví, že je třeba mít naprosto jasno ve všech vlastnických a právních vztazích. Na druhou stranu, mluvíme-li například o sokolovně, není možno tu věc oddělit. Říci sokolovna je Sokola a město nedá ani korunu. Sokolovna je tělocvičné jednoty Sokol, ale slouží přeci občanům města. A tak jsme se v minulých letech dohodli o půjčce města na opravy, ale Sokol financuje rekonstrukci budovy. Sport má v Heřmanově Městci z předcházejícího volebního období novou moderní sportovní halu, která je pýchou města. Město jako investor ji postavilo do svého vlastnictví. Mnoho měst takovou nemá, ani krajské město Pardubice. Ta hala splňuje všechny náležitosti, aby v ní mohla být hrána mezinárodní házená, basketbal, futsal. Máme tu prvoligové družstvo ve futsalu FC TORF Pardubice. Sportovní hala byla postavena do značné míry z úvěrových prostředků. Úvěr si vzal Heřmanův Městec v minulém volebním období ve výši 35 mil. Kč a ještě zbývá zaplatit 23 mil. Kč. Úvěr se daří splácet. A proto i v posledních třech letech v tomto volebním období město do haly investovalo. Do zařízení, do výstavby tenisových kurtů. Na sport nezapomínáme. Já jsem rád, že hala je na 100 % využívána od rána až do noci.

Heřmanův Městec je starobylé město, jak se vyrovnáváte s finančně náročnými rekonstrukcemi historických prostor, budov či celků?

Když se po Heřmanově Městci projdete, uvidíte v centru samé historické stavby. Jsme městskou památkovou zónou. Domy, náměstí, ulice stačíme udržovat z vlastních prostředků. Ale k významným historickým památkám patří i rozsáhlé objekty, jako je zámek, bývalé židovské město včetně hřbitova a kostel sv. Bartoloměje. Na rekonstrukce těchto uměleckých a architektonických skvostů se musíme dlouhodobě připravovat, neboť představují především nemalou finanční spoluúčast státu a církve. V listopadu 2001 jsme dokončili klíčovou investici, a to rekonstrukci spolu s náročnými restaurátorskými pracemi bývalé židovské synagogy a školy. To jsou státem zapsané umělecké památky a jejich obnova započala v minulých letech, ale zásadní objem prací se realizoval v minulém roce. Objem nákladů je vysoký, předpokládané náklady na opravu bývalé synagogy jsou téměř 15 mil. Kč a na opravu židovské školy bezmála 7 mil. Kč. Jsou to ovšem památky, které mají význam, podle mého přesvědčení, nadregionální. Navíc jejich rekonstrukce a restaurování umožní také rozvoj kulturního života ve městě. Jsme rádi, že Ministerstvo kultury a státní rozpočet se podílejí svojí dotací na těchto opravách, byť i z prostředků města plynuly značné částky do městské památkové zóny, a nejen v souvislosti s těmito stavbami. Vynakládali jsme miliónové částky.

Navrátí se synagoga a židovská škola původnímu poslání?

Bývalá synagoga, neboť po roce 1945 ji židovská obec regulérně prodala, je dnes majetkem města, přirozeně nemůže sloužit jen jako muzeum, jen jako prostor, kde se pietně návštěvník podívá, jak je ta synagoga postavená v předminulém století krásná. K tomu musí sloužit také, protože je třeba památku s pietou uchovat. Ale památka musí žít. Nebude žít už jako synagoga, protože synagogou už není přes padesát roků. Ale bude žít jako prostor pro výstavy, komorní koncerty, stálou expozici vývoje osídlení židovských občanů Heřmanoměstecka. Koncert vážné hudby v takovém prostředí nikoho neurazí a mnoho lidí přivede vlastně i k tomu, že se porozhlédnou. Výzdoba je opravdu skvostná, snad kromě Prahy, se hned tak někde nevidí.

Jaké máte zkušenosti s projektanty a firmami?

Neměli jsme problémy. Tak jako jinde, musíme, a jsme na to velmi opatrní, realizovat spoluprácí na základě průhledné veřejné soutěže. Nemůžeme dávat někomu přednost. Výběrová řízení probíhala podle zákona zadávání veřejných zakázek. Nemáme žádnou svoji stavební firmu. Všechno, co investujeme, nakupujeme u dodavatelů na základě výběrového řízení. Ti dodavatelé musí být kontrolováni a k tomu máme vyčleněného pracovníka, který pro majetkové a investiční záležitosti města má dostatečné kvalifikační předpoklady a v tomto je partnerem dodavatelských firem. Nad vším bdí odbor investic.

Nebrzdí úvěry města z předešlých investičních záměrů naplňování dalších důležitých potřeb pro občany?

Úvěry je třeba platit, to je jistý limit pro financování dalších aktivit, ale existence úvěru neznemožní městu realizovat další investice. Musí se opatrně, obezřetně, nepouštět se do projektů velikášských. Uvažujeme i o další rekonstrukci - střechy a pláště - dominanty centra Heřmanova Městce kostela sv. Bartoloměje. Nyní z prostředků města připravujeme podklady, abychom mohli zažádat o dotace. V předstihu zpracováváme všechny podklady, které jsou potřebné k tomu, aby státní dotace byla. Stát nedá dotaci bez přípravy spočívající v existenci výběrového řízení na projekt a stavebního povolení. Přirozeně by nás těšilo, kdybychom tuto stěžejní kulturní památku města mohli dát do pořádku. Ale opět je nutná participace církevních, státních a obecních prostředků. Je to památka, která by si zasloužila uvedení do lepšího stavu. Jako památka, ne jako, řekněme, jenom církevní objekt či jako kultovní stavba. Měla by být vizitkou města bez ohledu na to, zda někdo je nebo není věřícím. A já myslím, že to tak většina občanů chápe. Dále na příští rok plánujeme stavbu domu s pečovatelskou službou. To není malá investice, to předpokládá téměř 22 mil. Kč. Dům by měl 15 bytů a příslušné zázemí. Je za námi výběrové řízení na projekt a je vybrán dodavatel. Ale tuto stavbu můžeme začít realizovat jedině za předpokladu, že dostaneme státní dotaci. Bude-li poskytnuta, můžeme okamžitě začít.

Jana Kracíková