Vegetační střechy s minerální vlnou (bez použití zeminy) lze provádět u nových střech i při jejich rekonstrukcích. Uplatní se u bytových, administrativních i průmyslových objektů či na terasách. Nezatěžují hmotností a tlumí teplotní výkyvy.
Střešní zelené zahrady bez použití zeminy mají uplatnění na obytných i administrativních budovách, nákupních centrech, na průmyslových objektech, garážích či terasách.
MÍSTO ZEMINY MINERÁLNÍ DESKY
Použití minerálních desek pro vegetační vrstvy zelených střech má několik výhod. Patří k nim především jejich objemová hmotnost (70-80 kg/m3) podle druhu desky, zatímco objemová hmotnost zeminy je asi 1700 kg/m3. Proto je tento materiál vhodný zejména pro rekonstruované střechy, kde je snadná manipulace s deskami, čímž se podstatně snižuje obtížnost při realizaci vegetační střechy.
Minerální desky jsou snadno vyměnitelné, což v případě jakékoli poruchy střešního pláště znamená urychlení a snížení pracnosti oprav. Nezanedbatelná je i podstatně nižší cena oproti klasickým zeleným střechám.
Desky z minerální vlny slouží pro hydroponní pěstování rostlin bez styku s půdou. Semínka rostlin nebo předpěstované sazenice se vkládají do předem připravených otvorů v deskách nebo do otvorů vytvořených po položení desek. Ty jsou díky speciální hydrofilní přísadě velmi nasákavé s minimálním úbytkem gravitační vody. Oproti skladbám střech se zeminou mají výrazně menší hmotnost, takže zatěžují konstrukci střech výrazně méně. Současně přispívá vegetační střešní vrstva k lepší tepelné stabilitě v různých ročních obdobích - podstatně tlumí teplotní výkyvy. Snadná je i montáž střech, což vyplývá ze snížení počtu jednotlivých vrstev zelené střechy (z asi 9 na 4) a tím i menšího množství dopravovaného materiálu. Tím se také zjednodušuje technologie provádění souvrství.
OSAZOVÁNÍ A ÚDRŽBA STŘECH
K osázení je vhodné použít zejména suchomilné a samoregenerující rostliny (menšího vzrůstu, s menším kořenovým balem). Rostliny s kořenovým balem se vkládají do otvorů v deskách a trávníky se sejí do krycí vrstvy. Mezi nejvhodnější typy rostlin patří trávy, okrasné traviny, plazivé a pnoucí dřeviny, skalničky a sukulenty.
Údržba vegetačních střech závisí na zvoleném způsobu pěstování:
extenzivní: menší nároky na údržbu, jednoduchý (nebo žádný) závlahový systém.
intenzivní: vyšší nároky na údržbu, rozmanitější výběr rostlin, náročnější systém závlahy.
ZKUŠENOSTI S ŽIVOTNOSTÍ STŘECHY
V roce 1996 byla v Brně (poprvé v ČR) realizována zkušební zelená střecha. Při celkové rekonstrukci pláště střechy se realizovala hydroizolace proti srážkové vodě (fólie proti prorůstání kořínků), celá skladba vegetačního souvrství a osazení vegetací.
Pro prvních pět let testování jsme zvolili intenzivní způsob údržby, tj. pravidelnou zahradnickou údržbu, zavlažování, hnojení aj. Využito bylo i počítačové techniky a automatického zavlažování s ohledem na klimatické a povětrnostní vlivy (četnost srážek, maximální a minimální teploty, relativní vlhkost vzduchu a vlhkost uvnitř vegetační vrstvy nezbytné pro růst rostlin).
Během testu nedošlo k žádným viditelným změnám chování konstrukce vegetační střechy (objemovým ani povrchovým). Zato díky intenzivní zálivce a hnojení výrazně vzrostla a posílila vegetace. Nepatrný byl úhyn rostlin v důsledku jiných vlivů. Testovali jsme přes 68 druhů rostlin.
Po skončení testování jsme provedli 10letý pokus s extenzivním způsobem pěstování (zahradnická údržba se omezila pouze na kontrolu rostlin a výskyt náletového plevele). V průběhu testu došlo pouze k útlumu či úhynu některých vegetačně náročných rostlin. Rostliny odolné náročným klimatickým podmínkám dobře prospívaly včetně samovolného množení. Vegetační střecha získala »Osvědčení o užitném vzoru« Úřadu průmyslového vlastnictví ČR i řadu mezinárodních ocenění.
IVAN MOUDRÝ
Ústav pozemního stavitelství, VUT v Brně
LUDĚK MOUDRÝ
ENERGYSERVICE
Nejvhodnějšími typy rostlin pro zelené střechy jsou okrasné traviny, plazivé či pnoucí dřeviny, skalničky či sukulenty.
FOTO: ARCHIV AUTORŮ
