Co přinese rok 2011, na jehož prahu stojíme? Přes významná témata - nové zákony, rozpočtové určení daní, financování obcí - která nám nastolí »velká politika«, je třeba se zamyslet nad budoucností venkovského prostoru. Přemýšlíme, zda s omezenými zdroji budeme schopni zajistit alespoň...
Co přinese rok 2011, na jehož prahu stojíme? Přes významná témata - nové zákony, rozpočtové určení daní, financování obcí - která nám nastolí »velká politika«, je třeba se zamyslet nad budoucností venkovského prostoru. Přemýšlíme, zda s omezenými zdroji budeme schopni zajistit alespoň standardní chod obcí, nebo zbude-li snad dokonce i na mírný rozvoj? Musíme se ptát i sami sebe, předáme-li dalším generacím obce v kulturní krajině, nebo v neošetřené vydrancované přírodě?
Pro nás, obyvatele venkova, je příroda životní prostor, zatímco pro lidi z měst představuje prostředí pro relaxaci a rekreaci. K využívání a ošetřování přírody byli vždy předurčeni zemědělci, lesáci a vodohospodáři. Do jakého poměru se dostalo využívání krajiny proti zachování přírody, posoudí asi každý sám. Vývoj hospodaření, vlastnických a uživatelských vztahů, velká mechanizace apod. znamenaly takový zásah do přírody, že ta se těžko vzpamatovává dodnes. Záleží jen na prioritách, jakým směrem se bude vyvíjet péče o venkovský prostor.
Jedno z rozumných nápravných řešení jsou s citem prováděné komplexní pozemkové úpravy, ale bude na dořešení všech potřebných opatření dostatek peněz? V poslední době vstoupil do přírody další fenomén - fotovoltaické mnohahektarové »farmy«, o jehož vlivu na přírodní prostředí není pochyb. Co může místní samospráva? Má pouze možnosti přes územní plánování. Co však má přednost? Byznys, či příroda?
A tak obdivujeme vyváženou krajinu Rakouska. Nejen Alpy, ale i jejich předhůří. Okolo pečlivě ošetřených obydlí jdeme po upravené lesní cestě, brankou (která se pro jistotu sama zavře) vstoupíme na pastvinu. Následně přijdeme na »soukromou stezku«, kterou však užívají všichni, a to i lavičku na vyhlídce, kde se dozvíme, kdo ji zbudoval a kdo se o ni stará. Zemědělci i lesníci, turisté i místní obyvatelé, ochránci přírody - a možná také hoteliéři, ti všichni jsou spokojeni. Podaří se i nám v České republice někdy něco obdobného? Jsme schopni a ochotni pro přírodu něco udělat? Začínáme dobře?
Už máme k dispozici mnohé úspěšně uskutečněné projekty - bohatě zainvestovaná sportovně-rekreační centra ve vytipovaných oblastech s udržovanou (až umělou) přírodou v okolí. Jenže však až příliš často narazíme i na enklávy přírody zanedbané, ne-li zdevastované, jež sice mají majitele, leč nikoliv uživatele.
A právě postupná komplexní péče o vývoj celého katastru je starostí obce. Udržet funkční vodoteč, najít možnosti pro uskutečnění protierozních a protipovodňových opatření, aktualizovat změny kultur (nefunkční zemědělské ve prospěch lesa), snažit se zlepšit přístupové cesty do přírody. To jsou problémy, které nás (asi nejen) v podhůří Orlických hor dlouhodobě zaměstnávají. Možná trochu specifické, ale jejich řešení je určitě ve prospěch přírody, ve prospěch uživatelů, zkrátka nás všech.
Přeji vám, čtenářům Moderní obce, pevné zdraví, trpělivost a úspěchy při řešení vašich specifických problémů - a ať rok 2011 přinese jen vše dobré!
Ing. JOSEF ZÁMEČNÍK
starosta obce Písečná u Žamberka, vítěz soutěže Poštovní spořitelna Starosta roku 2010
FOTO: ŠÁRKA BERGEROVÁ
Musíme se ptát i sami sebe, předáme-li dalším generacím obce v kulturní krajině, nebo v neošetřené vydrancované přírodě?
