Světová organizace pro cestovní ruch WTO (World Travel Organization) udává, že ročně se zúčastňuje zahraničního cestovního ruchu příjezdového (incoming) a výjezdového (outgoing) ve světě více než 70 miliónů lidí a domácího cestovního ruchu asi desetkrát tolik. Cestovní ruch je bezesporu jedním z...
Světová organizace pro cestovní ruch WTO (World Travel Organization) udává, že ročně se zúčastňuje zahraničního cestovního ruchu příjezdového (incoming) a výjezdového (outgoing) ve světě více než 70 miliónů lidí a domácího cestovního ruchu asi desetkrát tolik.
Cestovní ruch je bezesporu jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství ve vyspělých i méně rozvinutých zemí a jeho výnosy pozitivně ovlivňují růst hrubého domácího produktu (HDP).
Mezi rozhodující služby cestovního ruchu patří:
poskytování ubytovacích a stravovacích služeb,
zajištění dopravních služeb,
informatika a turistický servis (průvodcovská činnost, organizátorská činnost, tlumočnictví atd.),
produkce a prodej informačních materiálů, knih, brožur, suvenýrů apod.
ZELENÁ TURISTIKA
Venkovská turistika se velmi často označuje též jako tzv. zelená turistika, a to podle prostředí, kde probíhají převážné aktivity turistů. Venkovské prostředí představuje v evropských poměrech zhruba 60 až 70 % obydleného území. Tato území jsou přirozeným místem pro oddech a různé druhy rekreace zejména pro návštěvníky z měst a městských aglomerací. Obyvatelé zvláště větších měst jsou pravidelně obtěžováni průmyslovým a dopravním shonem. Kromě toho velká část městského obyvatelstva má přirozené rodové kořeny na venkově, ve venkovských chalupách a statcích. Tato situace vytváří zcela přirozenou motivaci pobývat rekreačně na venkově, obnovovat si tam dříve prožité události, spojené s oddechem, aktivní rekreací, sportovní činností apod. V mnoha případech jde i o významný podíl na různých druzích zemědělských pracovních a výrobních činnostech, které dodávají jejich účastníkům radost z vykonané práce a potřebnou sílu a vitalitu.
K rozmachu venkovské turistiky významně napomáhá rozvoj všech druhu dopravy, tj. nejen hromadné dopravy železniční a silniční, ale stále rostoucí individuální automobilové dopravy. Postupně tak vzniká vrstva lidí, kteří v rámci daných možností více nebo méně začínají podnikat právě v oblasti poskytování příslušných turistických služeb.
SPECIFICKÉ SLUŽBY
V případě venkovské turistiky je většina služeb poskytována buď individuálně nebo v rámci velmi malých skupin turistů. Hlavními specifiky jsou zejména:
typ ubytování, jež je charakteristický svoji přímou vazbou na určitou výrobní činnost příslušného farmáře, nebo jiného poskytovatele,
typ stravování, který vyplývá, jak z určité výrobní činnosti dané farmy, tak z krajových zvyklostí doplněné specifickými znaky tzv. staré české kuchyně,
přímé působení vnějších prvků přírody, jako jsou hučící potok s jezem, možnosti rybaření večerní koncerty žab apod.,
přímé poznávání některých historických objektů, jako jsou zachovalé hrady či jen jejich zříceniny atd.,
Specifika venkovské turistiky vyžadují decentralizovat ubytovací zařízení (žádné vysoké hotelové koncentrace) a respektovat zájmy ochrany přírody a jednotlivých složek životního prostředí. Musíme se proto snažit co nejvíce omezovat negativní dopad jednotlivých forem cestovního ruchu, a to jak individuálního, tak skupinového na krajinu i na její stálé obyvatele. Jedním z cílů venkovského cestovního ruchu je dosáhnout rozptýlení turistů na větší prostor a tím také přispět k snížení devastace krajiny a životního prostředí.
Pozitivním znakem venkovské turistiky je její individuálnost z hlediska nároků na příslušné kapacity v ubytování a stravování. Tato skutečnost - proti velkoplošné a hromadné turistice - jí dává neopakovatelný komorní ráz, který odpovídá přání a motivaci mnoha rekreantů - turistů z hlediska trávení jejich volného času. Jsou to nejčastěji rodiny s malými dětmi, sociální skupiny s nižšími příjmy a velmi často senioři.
HLAVNÍ PRODUKTY
Mezi hlavní produkty venkovské turistiky patří:
ubytování v "malokapacitních" objektech, jež jsou v podstatě přímo v přírodě,
stravování v rámci ubytovacích služeb přímo na farmě, jež zpravidla přímo souvisí se zvyky v dané oblasti, příprava pokrmů přímo samotnými turisty,
doprava tradičními venkovskými prostředky (bryčky, kočáry, saně tažené koňmi, selské vozy, k formám dopravy patří i cykloturistika, včetně půjčování kol a pěší turistiky),
doprovodné programy ve formě nabídky a příležitostí letních a zimních sportů podle místních přírodních a klimatických podmínek a sezón a podle technického vybavení regionu (podle úrovně technické infrastruktury,
zájmové aktivity pro turisty (jezdectví, lov, rybaření, houbaření, sběratelství, speciální zdravotní programy apod.),
rozšířené je i pořádání pikniků v přírodě, táboření pod širým nebem, organizování táboráků s programem, grilování, opékání masa apod.,
ostatní doprovodné programy a nabídky ve vazbě na ráz určité krajiny (horolezectví, jeskyňářství, plavání, běhy v různě členěné krajině apod.),
návštěvy a poznávání kulturně historických pamětihodností (hrady, zámky, církevní stavby, muzea specifické geologické útvary atd.),
návštěvy skanzenů s typickými selskými usedlostmi s předváděním tradičních řemesel, domácího zpracování zemědělských produktů, jako jsou výroba másla, sýrů, ukázka provozu některých výrobních zařízení, zejména mlýnů, lihovarů, zpracování lnu atd. (mezi známé skanzeny patří Veselý kopec u Hlinska, Přerov nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm a další),
akce a slavnosti, jež provázejí venkovský přírodní a náboženský rok (poutě, vítání jara, posvícení, masopust, velikonoční zvyky a obyčeje, krajové dožínky, dočesná chmele, vinobraní apod.),
myslivecké slavnosti (vyřazování ulovené zvěře po skončeném honu, tradiční myslivecké zábavy),
soutěže v poznávání a sběru různých lesních, lučních a polních plodin (vhodné zejména pro školní děti),
vesnické zabíjačky v zimním období, které jsou příležitostí k setkání celých rodin a všech žijících generací rodu,
kulturní akce spojené s oslavami doby trvání určitých obcí, kdy se připomínají slavní rodáci, pořádají výstavy malířů, kteří v určité oblasti buď žili nebo tvořili svá díla, výstavy lidové umělecké tvořivosti (krajky, výrobky kovářů, kolářů, truhlářů apod.),
sportovní akce (tradiční fotbalové zápasy mezi kluby sousedních obcí, jezdecké dostihy, střelecké závody, výsledky výcviku služebních psů atd.),
výstavy místních zahrádkářů a chovatelů drobného hospodářského zvířectva,
tradiční trhy na volných prostranstvích obcí konaných pod širým nebem s předváděním různých jednoduchých řemeslných výrob apod.
AGROTURISTIKA
Agroturistika je forma venkovské turistiky. Nabízejí a provozují ji někteří farmáři a majitelé zemědělských usedlostí, jimž slouží jako dodatečný zdroj nabídky výkonů a služeb v běžné tržní ekonomice. Jde v podstatě o rozšíření zdrojů příjmů s následným rozšířením zvoleného podnikatelského programu při výrobě rostlinných a živočišných produktů. Svůj hlavní prostor činnosti má tento typ turistiky hlavně v okrajových částech regionů v malých vesnicích či dokonce samotách.
Typickými produkty agroturistiky (kromě dříve uvedených produktů venkovské turistiky jako celku) jsou zejména:
ubytování na farmě a spoluprožívání biologického a pracovního dne na příslušné farmě,
stravování na farmě, které vychází z její přímé produkce,
účast na sklizni pěstovaných plodin (sklizeň sena, vína, chmele, jahod atd.).
VENKOVSKÁ TURISTIKA A OBCE
Regiony a jejich části označované často jako mikroregiony mají různé předpoklady pro různorodé druhy venkovské turistiky či agroturistiky. Dá se říci, že mají různý turistický potenciál. Příslušné orgány obce, zejména zastupitelstvo obce a rada obce by měly věnovat venkovské turistice dostatečnou pozornost.
Jestliže například typicky nížinné oblasti mají vysoké produkční zemědělské možnosti, které zajišťují jejich obyvatelům dobrý životní standard (např. Polabí, Haná a další), většina podhorských a horských oblastí má zvýšené předpoklady pro provozování venkovské turistiky. Tak je tomu všeobecně například v Rakousku a jiných hornatých státech. Tím se však z venkovské turistiky vůbec nevylučují naše vinorodé oblasti. Naopak, cykloturistika umožňuje navštěvovat různá místa naší republiky a seznamovat se i s životem obyvatel těchto míst.
Pro provozování venkovské (vesnické) turistiky jsou typické:
ohleduplný vztah k přírodě a ke krajině, neboť krajina je v podstatě hlavním motivem turistova pobytu a putování, všechny zásahy turistů do krajiny musí být minimální a musí být v její prospěch, tj., aby přispívaly k trvale udržitelnému rozvoji určitého území (ekosystému),
decentralizované rozmístění turistů v krajině, což vyplývá hlavně z daných ubytovacích kapacit farem či jiných zařízení, tím je v podstatě snížena na minimum devastace krajiny a jejich složek,
téměř rodinné prostředí a zázemí pro pobyt a ubytování turistů (letních hostů),
vytváření zázemí pro typicky venkovské turistické aktivity, jako jsou např. cykloturistika a pěší turistika,
zvýšené pochopení pro individuální zájmy jednotlivých turistů či jejich skupin.
Venkovský cestovní ruch všeobecně příznivě ovlivňuje rozvoj příslušných regionů - po stránce ekonomické, ekologické, sociální a kulturní. Je proto i v zájmu příslušných obcí, aby jej maximálně podporovaly.
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
Ilustrační foto archív
Deset faktorů, které pozitivně ovlivňují venkovskou turistiku
Podle zahraničních zkušeností a zkušeností orgánů OECD, které se zabývají rozvojem venkova a v souvislosti s tím i s venkovskou turistikou, je vytipováno asi 10 rozhodujících faktorů, které pozitivně ovlivňují venkovskou turistiku. Jsou to zejména:
1. Celkové zvyšování úrovně vzdělanosti jak venkovského obyvatelstva, tak účastníků turistických akcí.
2. Poznávání venkovských oblastí s historickými památkami a přírodními pozoruhodnostmi (chráněná naleziště, přírodní výtvory apod.) podporuje pocit vlastenectví a národní sounáležitosti.
3. Růst volného času a životní úrovně většiny obyvatel zvyšuje možnosti trávit zejména víkendy na venkově.
4. Vybavenost vlastními dopravními prostředky umožňuje přesun i do méně dostupných míst.
5. Stále více sílí přesvědčení obyvatel, že pobyt ve venkovském prostoru je jedním z předpokladů dobrého zdraví a dožití se vysokého věku.
6. Zvyšuje se kvantita i kvalita osobního vybavení obyvatel (stany, čluny, kvalitní jízdní kola apod.), které umožňují optimálně využívat venkovského prostoru.
7. Stoupá zájem o konzumaci přírodních, průmyslově neupravovaných potravin, a to jak rostlinného, tak živočišného původu, což je podmínkou dobrého zdraví.
8. Přednost má klidné a tiché prostředí venkova jako předpoklad pro regeneraci fyzických a dušeních sil člověka.
9. Zvyšuje se počet seniorů, pro které je pobyt ve venkovském prostoru nejen zdravý, ale i finančně méně náročný.
10. Roste propagace a kvalita poskytovaných služeb v rámci provozování venkovské turistiky.
