V minulém roce každý měsíc využilo veřejnou službu průměrně okolo 11 400 lidí v hmotné nouzi v téměř 600 obcích. Díky tomu si tak zvýšili své životní příjmy. Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) v zájmu rozšíření tohoto institutu vydalo příručku Obec a veřejná služba a leták Osoby v hmotné nouzi a veřejná služba.
Publikace vyšla v nákladu 25 tisíc výtisků, leták v nákladu 50 tisíc kusů. V tištěné podobě jsou dostupné zdarma na MPSV, všech úřadech práce, v obcích s pověřeným obecním úřadem, na Státním úřadu inspekce práce, ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce a v Ústavu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Rovněž je lze stáhnout z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí na http://www.mpsv.cz/cs/8538 (příručka), http://www.mpsv.cz/cs/8537 (leták).
VE SPOLUPRÁCI S OBCEMI
Publikace Obec a veřejná služba vznikla z iniciativy Ministerstva práce a sociálních věcí, které na začátku letošního roku oslovilo prostřednictvím Ministerstva vnitra obce a požádalo je o sdělení jejich názorů a zkušeností s veřejnou službou.
Kromě nejčastějších otázek a odpovědí týkajících se tohoto institutu příručka obsahuje příklady z praxe a potřebné formuláře. Měla by především oslovit ty obce, které prozatím veřejnou službu neorganizují, přestože na jejich území jsou osoby v hmotné nouzi a o účast ve veřejné službě projevují zájem.
Leták Osoby v hmotné nouzi a veřejná služba přináší základní informace o veřejné službě a její realizaci v praxi. Je zpracován ve formě jednoduchých dotazů a odpovědí, aby stručně a přehledně informoval o možnostech zapojení osob v hmotné nouzi do veřejné služby, o jejich právech a povinnostech apod. I v tomto případě Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpalo ze zkušeností obcí.
VEŘEJNÁ SLUŽBA A VÝŠE PŘÍSPĚVKU
Do veřejné služby se mohou zapojit pouze osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Výhodné je pro ně vykonávat veřejnou službu alespoň 20 hodin měsíčně, protože v takovém rozsahu je tato činnost považována za snahu o zvýšení příjmu vlastní prací.
Rovněž pozitivně je výkon veřejné služby v takovémto rozsahu hodnocen těmi osobami, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců, protože jim zachovává výši dávky - ta neklesne na úroveň existenčního minima.
Pokud lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí, ve veřejné službě odpracují minimálně 30 hodin měsíčně, zvýší se jim příspěvek na živobytí o polovinu rozdílu mezi jejich životním minimem a existenčním minimem.
Více informací o souvislosti veřejné služby s výší příspěvku na živobytí lze nalézt na http://www.mpsv.cz/files/clanky/8475/19032010.pdf.
Příklady částek životního a existenčního minima
| Osoba | Žádná aktivita po 6 měsících pobírání příspěvku na živobytí (existenční minimum) | Navýšení za aktivitu (příjem z výdělečné činnosti, 20 hodin veřejné služby aj.) po 6 měsících pobírání příspěvku na živobytí | Navýšení za 30 a více hodin veřejné služby |
| Jednotlivec (nemá majetek, nemusí uplatňovat pohledávky a nároky) | 2020 Kč | 3126 Kč | o 553 Kč |
| Rodina - 1. osoba | 2020 Kč | 2880 Kč | o 430 Kč |
| Rodina - 2. osoba, která není nezaopatřeným dítětem | 2020 Kč | 2600 Kč | o 290 Kč |
ZDROJ: MPSV
