Od letošního 1. července se tlak na organizování veřejné služby ve městech a obcích patrně zvýší. Velmi dobře si to uvědomuje municipální sféra a očekává to i ministerstvo práce a sociálních věcí. Právě od tohoto termínu totiž mnoha lidem, kteří pobírají příspěvek na živobytí, může tato základní dávka pomoci v hmotné nouzi klesnout na existenční minimum. Pokud se ovšem nezapojí například právě do výkonu veřejné služby.
Na základě novely zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, příjemci dávky pomoci v hmotné nouzi nebo společně posuzované osoby, kteří letos dostávají tyto dávky déle než šest měsíců, totiž budou pobírat pouze existenční minimum ve výši 2020 Kč. Odvrátit tuto hrozbu může příjemce příspěvku na živobytí i tím, když své obci pomůže v rámci veřejné služby, tedy zcela nového institutu zavedeným uvedenou novelou zákona. A protože novela platí od 1. 1. 2009, doba šesti měsíců, po něž jsou příjemci příspěvku "hájeni", skončí posledním dnem června. Pro příjemce příspěvku nebude zanedbatelné, zda veřejnou službou pohrdne či nikoliv. Při odpracování příslušného počtu hodin ve veřejné službě mu výše příspěvku na živobytí nejenže zůstane zachována, ale dokonce může být i zvýšena (viz: Příklad vztahu výše příspěvku na živobytí k počtu hodin odpracovaných v rámci institutu veřejné služby).
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přesně neví, jaký bude o veřejnou službu ze strany příjemců příspěvku zájem. Ani kolik obcí veřejnou službu bude opravdu organizovat, neboť takový krok závisí na jejich dobrovolném rozhodnutí. Mgr. Petr Beck z odboru rodiny a dávkových systémů MPSV poznamenává, že ministerstvo má možnost tyto obce spočítat jen tehdy, požádají-li ministerstvo o dotaci na pojistné, které má krýt odpovědnost za škodu na majetku nebo zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Počátkem dubna MPSV zatím evidovalo 62 žádostí obcí o tuto dotaci.
Veřejnou službou se ve smyslu zákona rozumí pomoc obci v záležitostech, které jsou v jejím zájmu, zejména při zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Je zdarma vykonávána osobami v hmotné nouzi na základě písemné smlouvy uzavřené s obcí, obsahující místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby. Mgr. Petr Beck ovšem upozorňuje, že veřejná služba je pouze jednou z možností, jež stávající systémy ochrany obyvatel dávají k dispozici občanům, kteří ztratili zaměstnání a mají zájem zachovat si své pracovní schopnosti a dovednosti. "Je nutné stále zdůrazňovat, že pro uvedený účel jsou zde například i veřejně prospěšné práce, krátkodobé zaměstnání a dobrovolnická služba," dodává Mgr. Petr Beck.
HORENTNÍ NÁKLADY SE NEČEKAJÍ, ALE ZADARMO TO TAKY NEBUDE...
Námi oslovené obce pro sebe žádný většíbezprostřední prospěch z organizování veřejné služby neočekávají. Spíše jim to přinese další výdaje navíc včetně nutnosti přijmout nové zaměstnance. Například v Havířově přijmou šest či sedm "mistrů", kteří budou rozdělovat a kontrolovat práci apod. Havířovský magistrát už si také spočítal, že náklady na pořízení ochranných reflexních vest, pracovních rukavic a pokrývek hlavy pro lidi, kteří se o veřejnou službu přihlásí, budou činit zhruba 150 korun na každého. "Náklady na pořízení lopat a dalšího nářadí jsme zatím nevyčíslovali," podotýká Ing. Jana Pondělíčková, tisková mluvčí města. "Nářadí snad máme dost, protože jsme je už dříve pořídili pro občany vykonávající veřejně prospěšné práce."
V Jirkově na Chomutovsku podle referentky vztahů k veřejnosti městského úřadu Bc. Evy Duškové, DiS., zatím předpokládají náklady na veřejnou službu do 30 tisíc korun ročně. Tyto peníze by byly zejména použity na školení bezpečnosti práce a pojištění. Náklady na ochranné a pracovní pomůcky a prostředky by tam měly být v režii Podniku služeb Jirkov, s. r. o., Městského ústavu sociálních služeb Jirkov či mateřských škol, kde příjemci příspěvku na živobytí budou z rozhodnutí radnice veřejnou službu vykonávat.
Náklady na veřejnou službu dosud nezná radnice v Litvínově na Mostecku. "V rozpočtu na letošní rok jsme s nimi nepočítali, neboť v době, kdy se rozpočet tvořil, ještě nebyly přesně známy podmínky výkonu veřejné služby," uvedl starosta JUDr. Daniel Volák s tím, že město však nebude váhat potřebné peníze uvolnit. "Veřejná služba ale určitě pro město nebude zadarmo. S jejím organizováním je spojena spousta dílčích činností, které musí obec zajistit a financovat, aniž by mohla spoléhat na pomoc státu. Proto bude muset být vyčleněna, případně přijata jedna osoba, aby zajišťovala administrativu a kontrolu spojené s veřejnou službou," upozorňuje JUDr. Daniel Volák.
MĚSTA: NEVYDĚLÁME, MŮŽEME VŠAK LIDI LÉPE OCHRÁNIT
Nepřímo by však přínos veřejné služby nemusel být malý, soudí oslovená města. Litvínovský starosta vysvětluje: "Tohoto institutu jsme se rozhodli využít kvůli vysoké nezaměstnanosti na území města, kde délka evidence mnoha uchazečů o zaměstnání činí i několik let. Dalším důvodem je snaha o udržení pracovních dovedností u osob, které dlouhodobě setrvávají ve stavu hmotné nouze, a vykázání jejich pracovní aktivity pro zachování maximální výše dávek. Veřejná služba může přinést několik kladných efektů najednou - zvýší se počty pracovníků pečujících se o pořádek na veřejných místech, eliminují se možnosti "práce načerno" a současně se umožní osobám obtížně získávajícím práci na otevřeném trhu práce pomoci svému městu."
Podobně hovoří Bc. Eva Dušková z radnice v Jirkově: "Naše město má 21,5 tisíce obyvatel a míra nezaměstnanosti k 28. 2. 2009 se pohybovala na hranici 11,4 %. Vedení města se rozhodlo pro veřejnou službu, aby se dlouhodobě nezaměstnaní mohli zapojit do alespoň částečného pracovního poměru, byť bez nároku na plat, a osvojit si základní pracovní návyky - například dojít v určený den a hodinu na místo výkonu veřejné služby. Dalším zásadním důvodem je pokusit se pomoci udržet životní úroveň lidí, kteří jsou závislí na dávkách hmotné nouze. Umožnit jim výkon veřejné služby je vstřícný krok. Jirkov totiž nechce dostat tyto lidi, kteří už beztak žijí v nepříznivé finanční situaci, do ještě větších potíží, které by zcela jistě po snížení dávek následovaly. Proto lze už od března v Jirkově vykonávat veřejnou službu, aby tito lidé nebyli kráceni na dávkách, případně si mohli něco málo přilepšit. Je z toho prospěch i na straně města v podobě uklizených trávníků a veřejných prostranství."
Ing. Jana Pondělíčková z Magistrátu města Havířova stručně shrnuje: "Naším hlavním motivem je umožnit lidem v tíživé sociální situaci zachování příspěvku na živobytí v plné výši."
Zkušeností z organizování veřejné službydosud příliš není. Potvrzuje to i MPSV. Několik rad Mgr. Petr Beck přece jen připojuje: "Radnice by si měly vytipovat práce, které mohou osoby v rámci veřejné služby provádět přímo v obci. Tento institut otevírá obci možnosti využít veřejnou službu pro činnosti, na něž nemá mzdové prostředky. Je přitom na uvážení obce, zda bude organizovat pro osoby v hmotné nouzi, které jsou zároveň evidovány na úřadě práce, pouze veřejně prospěšné práce, nebo zda jim umožní činnost i v institutu veřejné služby."
KDYŽ SE DELEGUJE UZAVŘENÍ SMLOUVY NA JINÝ SUBJEKT
Radnice si budou muset dávat větší pozor, aby nepochybily, jestliže budou na jiné subjekty delegovat úkoly uložené v § 62b zákona o pomoci v hmotné nouzi, tedy uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby a uzavření pojistné smlouvy. Tyto úkoly mohou delegovat jak na vlastní příspěvkovou organizaci, tak na organizaci soukromou. "Pokud jde o příspěvkovou organizaci obce, uvedené svěření působnosti se zabezpečí formou schválení či změny zřizovací listiny této organizace zastupitelstvem obce. V případě jiné organizace, kterou nevlastní obec, by mělo mít delegování těchto úkolů smluvní formu," připomíná Mgr. Petr Beck.
Podrobnosti jsou upraveny v metodickém pokynu MPSV k veřejné službě č. 1/2009. Město však nemůže na tyto subjekty delegovat úkoly, které jsou uloženy obecnímu úřadu v přenesené působnosti (§ 62a zákona o pomoci v hmotné nouzi). V témže metodickém pokynu je vysvětlen i podrobný výklad rozsahu těchto úkolů. Mgr. Petr Beck však předpokládá, že většina úkolů směřujících ke konkrétnímu výkonu veřejné služby bude upravena ve smlouvě s osobou v hmotné nouzi, kterou mohou uzavírat výše uvedené subjekty na základě příslušné delegace.
Prostřednictvím obchodní společnosti, kterou sama vlastní a řídí, zavede veřejnou službu litvínovská radnice. V Technických službách Města Litvínova, s. r. o., bude práce pro desítku klientů odboru sociálních věcí městského úřadu. "Budou pracovat v pětihodinových blocích, v pracovní dny od pondělí až do pátku, tudíž je možné během měsíce takto zaměstnat zhruba 40 lidí," říká starosta JUDr. Daniel Volák.
V Jirkově městský odbor sociálních věcí a školství vytipoval na 270 vhodných uchazečů o veřejnou službu. Už v březnu tam na zkoušku do veřejné služby zařadili devět příjemců dávky pomoci v hmotné nouzi na úklid veřejných prostranstv. Dalších 15 lidí v březnu vykonalo veřejnou službu při úklidu v mateřských školách a Městském ústavu sociálních služeb i venkovních prostor. Byla dohodnuta spolupráce s Podnikem služeb Jirkov, s. r. o., který je ve vlastnictví města, o výpomoci v rámci veřejné služby při blokovém čištění města. Podle předběžných odhadů by takto až do druhé poloviny května mohlo být zaměstnáno přes 30 osob.
V MENŠÍCH OBCÍCH SPÍŠE SKEPSE?
Buď jak buď, jak se letos podaří zavést do praxe institutu veřejné služby, bude záležet hlavně na příjemcích příspěvku na živobytí. Zejména v menších sídlech starostové velmi dobře znají potenciální adepty na výkon veřejné služby. Ne od všech z nich lze očekávat zájem pomoci touto formou své obci a alespoň průměrné pracovní nasazení. Sdružení měst a obcí Jesenicka ( SMOJ) sestává z 19 obcí a pěti měst. Ačkoliv Jesenicko patří mezi nejhůře strukturálně postižené okresy ČR a míra nezaměstnanosti tam v únoru dosahovala 14,5 %, starosty ve vztahu k veřejné službě ovládá spíše skepse.
Potvrdil to předseda SMOJ, starosta obce Lipová-lázně Ing. Lubomír Žmolík. Starostové menších obcí podle jeho slov dávají spíše přednost veřejně prospěšným pracem, v jejichž rámci obce vytvářejí nová pracovní místa ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, a to na základě písemné dohody s úřadem práce, který také hradí mzdy včetně odvodů.
"Obce tak levně získajít pracovní sílu pro kus pořádné práce především v péči o obecní zeleň, úklid veřejných prostranství apod.," zdůrazňuje Ing. Lubomír Žmolík. A dodává: "Na setkání starostů členských obcí a měst letos v únoru převládl názor, že pro veřejnou službu by často připadali v úvahu ti, kdo bohužel už dávno ztratili pracovní návyky - pokud je vůbec někdy měli, a kteří jsou prakticky nezaměstnatelní. Veřejnou službou tak stát na obce pouze přenáší další starosti. To obec se musí postarat o vyškolení příjemce příspěvku na živobytí a musí zaplatit a poskytnout mu pracovní a ochranné prostředky - a pak se strachovat, aby nebyly zničeny či odcizeny. A to už vůbec nemluvím o tom, že je třeba takového člověka trvale hlídat a dbát o to, aby se mu nic během výkonu veřejné služby nic nestalo. Mnozí z nás proto berou veřejnou službu jako institut, jímž si stát chce ochránit své svědomí, a pro jistotu do tohoto systému zařazuje obce, aby měl alibi pro případné snížení dávky pomoci v hmotné nouzi."
BEZ OSVĚTY A TRPĚLIVOSTI TO NEPŮJDE
Trpělivost při práci s příjemci příspěvku na živobytí bude nutná. Litvínovský starosta. JUDr. Daniel Volák shrnuje dosavadní přípravu zavedení veřejné služby takto: "Zatím pracovnice odboru sociálních věcí seznamují své klienty s možností výkonu této služby pokud se úprava příspěvku na živobytí na klienty vztahuje. Vysvětlují jim i dopady, které by na jejich peněženku mělo neodpracování potřebného počtu hodin, a rovněž jim předávají letáčky s informacemi o veřejné službě. Bude však především na samotných klientech, zda institut veřejné služby využijí či nikoliv," uzavřel litvínovský starosta.
IVAN RYŠAVÝ
Příklad vztahu výše příspěvku na živobytí k počtu hodin odpracovaných v rámci institutu veřejné služby
Osoba pobírající po dobu 6 měsíců příspěvek na živobytí ve výši 3126 Kč bez dalšího příjmu:
Pokud po 6 měsících neodpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 2020 Kč (existenční minimum).
Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3126 Kč.
Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 30 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3679 Kč.
ZDROJ: MAGISTRÁT MĚSTA HAVÍŘOV
