Vůbec první koncesní řízení podle evropských podmínek u nás v oboru vodovodů a kanalizací se chystá na jihu Čech. Vodárenská společnost Táborsko, s. r. o., (VST) vybírá koncesionáře své vodohospodářské infrastruktury, kterou do ní před 11 roky vložila města Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí.
Starostka Tábora Ing. Hana Randová, jedna ze tří jednatelů VST (dalšími jsou starostové Sezimova Ústí a Plané n. L. Ing. Bedřich Beneš a Ing. Jiří Šimánek), upřesňuje, že vlastnická společnost před vypršením termínu provozovatelské smlouvy s Vodovody a kanalizacemi Jižní Čechy, a. s., (VaK JČ - smlouva s ní měla skončit k 31. 12. 2007) vypsala na nového provozovatele klasické výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Stalo se tak v závěru roku 2006, kdy VST již měla přiznánu dotaci z Fondu soudržnosti ve výši téměř 7,7 mil. eur na projekt Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko (projekt Táborsko) o uznatelných nákladech 14,246 mil. eur. Dotace byla projektu udělena mj. i proto, že v době podání žádosti už byl jasný termín ukončení provozovatelské smlouvy.
POŽADAVKY EVROPSKÉ KOMISE
"Výběrové řízení bylo vypsáno jako soutěž, která měla jediné kritérium výběru - soutěžila se pouze výše nájemného s tím, že byla taxativně stanovena a zafixována výše vodného a stočného pro období let 2008 až 2012 s další prognózou do roku 2017 ve shodě s finanční a ekonomickou analýzou našeho projektu. Výběr provozovatele by pak byl velmi jednoduchý, takže jsme tuto veřejnou zakázku předpokládali ukončit již během roku 2007, abychom k 1. 1. 2008 měli vybraného nového provozovatele," vysvětluje Ing. Hana Randová.
Jenže vypsané výběrové řízení zcela neodpovídalo tzv. zvláštním podmínkám stanoveným v Rozhodnutí Evropské komise (EK) o přidělení podpory projektu Táborsko. EK totiž zejména požadovala, aby VST vyhlásila otevřené výběrové řízení na provozování infrastruktury, které by úroveň vodného a stočného určilo volnou soutěží. Stanoviska Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva pro místní rozvoj ČR z března 2007 potvrdila, že v případě VST by mělo jít o koncesi - a s přihlédnutím k výši ročních nákladů a výnosů dokonce o "významnou koncesi", neboť předpokládaný příjem koncesionáře by podle dnešního stavu činil více než 100 mil. Kč ročně.
Podle EK měla být dále souladu s nejlepší mezinárodní praxí například stanovena i délka provozovatelské smlouvy, aby proporcionálně odpovídala riziku, které na sebe bere provozovatel, a aby nebyla ani delší, než je objektivně zdůvodnitelné. "Protože nová smlouva podstatnou část rizik s braním užitků (vodné a stočné), vyplývajících z poskytování služeb nebo z využívání provedeného díla, převede na provozovatele, půjde o koncesní smlouvu podle § 16 odst. 2 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Nejdůležitějším definičním znakem koncesní smlouvy je totiž přenos rizika na provozovatele," dodal Mgr. Jakub Kašpar, tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) ČR, když nám tlumočil výklad ministerského odboru fondů Evropské unie.
VST proto původní výběrové řízení zrušila (provozovatelská smlouva se společností VaK JČ byla prodloužena na dobu nezbytně nutnou, přičemž smluvní strany si dojednaly možnost ji vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou) a přistoupila k přípravě koncesní- ho řízení na výběr nového provozovatele, respektive koncesionáře.
V ČEM SPOČÍVÁ ROZDÍL
Koncesnímu řízení předchází koncesní projekt, pro jehož zpracování VST vybrala firmu Mott MacDonald Praha, s. r. o. Její senior consultant RNDr. Miroslav Vykydal slova mluvčího ministerstva rozvíjí: "Zásadní rozdíl mezi koncesním řízením a klasickou veřejnou zakázkou na služby je v přenosu práva vybírat vodné a stočné od odběratelů a v přenosu rizik z vlastníka na provozovatele. Pokud tak chceme učinit, potom se podle evropské i národní legislativy dostáváme do speciální situace veřejného zadávání, a to ve formě koncesní smlouvy. Ta musí zajistit nejen pravidla financování, ale především kvalitu poskytované služby, její měření a případné smluvní sankce za porušení kvality. Kvalitou se ovšem nerozumí jen jakost vody, ale například i snižování ztrát vody, rychlost opravy poruch a havárií, způsob vyřizování reklamací odběratelů apod."
Nechce-li tedy vlastník uzavřít koncesní smlouvu, musí si ponechat ve své kompetenci celou agendu výběru vodného a stočného včetně řady rizik, například neplatičů a nedobytných pohledávek. A teprve až z těchto peněz financuje provozování své infrastruktury. Musí si však stanovit způsob ocenění jednotlivých služeb a nevyhne se ani kontrole kvality. Takový postup proto určitě není zásadně jednodušší či kratší cestou k zajištění plynulé dodávky kvalitní pitné vody a odpovídajícího čištění odpadních vod.
MŽP: KONCESE DOTACE NEOVLIVNÍ
Předpokládaná doba délky koncesních smluv je deset až dvacet let. Nemůže tento fakt omezit vlastníka vodohospodářské infrastruktury v čerpání dotací ať už z evropských fondů či z národních zdrojů?
Mluvčí MŽP Mgr. Jakub Kašpar to prakticky vylučuje: "Bude-li město, respektive jeho vlastnická společnost, při výběru nového provozovatele postupovat v mezích koncesního zákona a v souladu s dokumentem Metodika pro žadatele, rozvádějícím přílohu č. 7 - Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí pro období let 2007-2013, pak takto nově vzniklý právní vztah možnosti dosáhnout na dotace nepříznivě neovlivní."
Z odboru komunikace ministerstva zemědělství jsme na stejnou otázku obdrželi jednoznačnou lakonickou odpověď: "V rámci národního dotačního titulu ministerstvo zemědělství neuplatňuje žádné speciální podmínky při výběru provozovatele infrastruktury vodovodů a kanalizací."
VÝZNAM KONCESNÍHO PROJEKTU
Koncesní projekt je jakousi obdobou studie proveditelnosti. RNDr. Miroslav Vykydal vysvětluje: "Vlastník si jím definuje, zda a v jakém rozsahu chce realizovat rozvoj a výstavbu nových vodovodů a kanalizací, co musí rekonstruovat kvůli legislativě, jakým tempem bude obnovovat stárnoucí sítě, jakou si určí cenovou strategii, zda chce (a může) část financování realizovat z dotací, jaké úvěrové zatížení je přiměřené a zda je lze reálně splatit. K těmto cílům a potřebám je možné stanovit určité varianty, z nichž některé splňují potřeby vlastníka více a jiné méně. Po výběru nejvhodnější varianty je nutné promyslet otázky finanční, právní, technické i provozní. Zásadním rysem koncesního projektu je veřejný způsob projednávání - obvykle půjde o schvalování na úrovni zastupitelstev měst a obcí. Koncesní projekt ve svém finále stanoví určité zásady a mantinely pro vytvoření zadávací dokumentace a návrhu provozní (koncesní) smlouvy pro výběr provozovatele. Bez promyšleného a prodiskutovaného koncesního projektu nelze očekávat kvalitní provozní smlouvu s patřičnou úrovní ochrany práv vlastníka ani koncového odběratele. Proto se v případě VST uskutečnily i dva informativní semináře ke konkrétnímu obsahu koncesního projektu pro členy zastupitelstev všech tří měst - Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí. Koncesní řízení je pak z hlediska procesního už velmi podobné běžnému výběru nejvýhodnější nabídky podle zákona o veřejných zakázkách. Je však třeba chápat, že velmi záleží na stanovení kritérií pro hodnocení nabídek - na základě dohody mezi ČR a Evropskou komisí musí být dominantním kritériem cena pro vodné a stočné. Díky určitému modelování v rámci koncesního projektu lze stanovit i požadavek na určitý vývoj nájemného, které bude budoucí provozovatel hradit vlastníkovi, konkrétně společnosti VST. Nájemné tvoří zásadní zdroj pro financování investic a obnovy infrastruktury a je také zdrojem pro splácení investičního úvěru."
SOCIÁLNÍ HLEDISKO SE NEPOMÍJÍ
Starostka Tábora připomíná, že při zpracování koncesního projektu se ve VST velká pozornost věnuje i sociálně únosné míře vodného a stočného. "Na druhou stranu se bez určitého navýšení ceny vodného a stočného neobejdeme. Jinak bychom nedokázali zajistit nové investice nezbytné ke splnění závazků České republiky vůči Evropské unii, ani obnovu stávající infrastruktury podle principu udržitelnosti," konstatuje.
Před Vodárenskou společností Táborsko například stojí nejméně 140milionová investice do intenzifikace současné areálové čistírny odpadních vod, přičemž se pro tento projekt zřejmě bude ucházet o podporu z OP Životní prostředí. Dále je nutné v krátké době vybudovat vodovod, kanalizaci a přečerpávací stanici odpadních vod v příměstské části Tábor-Zárybničná Lhota o předpokládaných nákladech zhruba 70 mil. Kč. Nemálo peněz si však vyžádá i uskutečnění už zpracovaného desetiletého plánu obnovy vodohospodářské infrastruktury.
Ing. Hana Randová shrnuje: "Koncese jako zatím netradiční přístup k zadávání zakázek vytváří pro zadavatele zcela nové a složitější otázky, jak získat a měřit na konkrétní zakázce "nejlepší hodnotu" za peníze a o jaké hodnoty z hlediska ochrany veřejného zájmu má vlastně zadavatel při zadání příslušné zakázky usilovat."
Nyní v létě má být koncesní projekt už schválen, takže vlastní koncesní řízení na výběr koncesionáře by mohlo být zahájeno na podzim letošního roku. Optimistická varianta předpokládá, že k výběru koncesionáře dojde během příštího roku.
IVAN RYŠAVÝ
Co je dobré vědět
K uzavření či změně každé koncesní smlouvy vydává v rámci rozpočtového dozoru své stanovisko Ministerstvo financí (MF) ČR (nikoliv však k výběru koncesionáře). Stanoviskem se posuzují možné dopady přijímaných závazků obsažených v koncesní smlouvě na ekonomickou situaci žadatele nebo na mezinárodní závazky ČR, zejména na vývoj rozpočtového dluhu a schodku.
MF ČR doporučuje sledovat web mfcr.cz, kde jsou pod odkazem Regulace trhu (horní lišta) v sekci PPP zveřejňovány metodiky a řada dalších informací, které mají za cíl usnadnit zadavatelům orientaci v této oblasti.
Vyplatí se prostudovat vyhlášku č. 217 z 13. 5. 2006, kterou se provádí koncesní zákon. V jejím § 3 se praví: "Analýza způsobu realizace doporučené varianty obsahuje alespoň dvě formy řešení s tím, že srovnává vždy výhodnost zajištění dané služby nebo provedení díla podle koncesního zákona se způsobem zajištění služby nebo provedení díla jinou formou. Srovnávané varianty musí být zpracovány ve shodném rozsahu a členění tak, aby byla zajištěna jejich plná vzájemná srovnatelnost. Pokud zajištění dané služby nebo provedení díla není vyjmuto z působnosti zákona o veřejných zakázkách, je vždy jedna ze srovnávaných forem řešení veřejná zakázka."
ZDROJ. MF ČR, MŽP ČR
