Veřejné dražby mohou organizovat také samy obce

V tomto vydání bychom rádi upřesnili problematiku organizace veřejných dražeb. V zářijovém čísle časopisu vyšel článek s názvem »Dobrovolné dražby ano, ale.«, v němž autorka uvedla, že obce nemohou samy organizovat dražby.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je gestorem zákona o veřejných dražbách, zdůrazňuje, že obce nejenže mohou dražby samy organizovat - a některé tak již činí, ale že je to pro ně dokonce velmi výhodné.

Právo pořádat veřejné dražby přiznává územním samosprávným celkům zákon o veřejných dražbách. Podle § 2 písm. e) může být dražebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy, jde-li o majetek územního samosprávného celku nebo státu. Na tyto dražebníky se podle zákona nevztahují zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka. To znamená, že například vůbec nepotřebují oprávnění k provozování živnosti nebo povinné pojištění odpovědnosti za škodu.

PROCES VEŘEJNÉ DRAŽBY JE SVÝMI ÚČASTNÍKY VNÍMÁN JAKO JEDNODUCHÝ A SROZUMITELNÝ

Aby obec nebo město mohly být samy sobě dražebníky, nemusí zakládat žádné vlastní obchodní společnosti. Dokonce ani nemusí na tuto službu najímat dražebníka - podnikatele, a dražbu si tak mohou zorganizovat samy a levněji.

Nabízejí se však ještě i další výhody. Na rozdíl od kupní smlouvy na zpeněžování nemovitostí se prostřednictvím veřejné dražby nevztahuje povinnost předkládat novému vlastníkovi průkaz energetické náročnosti budovy a daň z nabytí nemovitých věcí hradí vždy vydražitel. Veřejná dražba představuje obecně dobrý nástroj pro dosažení maximálního výtěžku, přičemž cena dosažená vydražením mnohdy bývá vyšší než cena v místě a čase obvyklá.

Nejde samozřejmě pouze o úspory a finance. Proces veřejné dražby je účastníky dražby vnímán jako jednoduchý a srozumitelný, není pro ně spojen - kromě složení dražební jistoty a samotné účasti na dražbě - s mnoha nadbytečnými úkony. Pokud se zájemci o předmět dražby rozhodnou dražby účastnit, ihned po skončení dražby vědí, jak dopadli, zda udělením příklepu nabyli vlastnictví či nikoliv.

Mnoho lidí proto dnes považuje dobrovolné dražby majetku státu nebo územního samosprávného celku za rychlou a výhodnou možnost, jak nabýt jindy složitě dostupný majetek.

ZÁKON O VEŘEJNÝCH DRAŽBÁCH STANOVÍ JASNÁ PRAVIDLA

Pro pořádání veřejné dražby a její organizaci určuje zákon o veřejných dražbách jasná pravidla. Díky tomu je veřejná dražba velmi transparentním způsobem převodu majetku s vysokou mírou právní jistoty. Například velmi omezena je možnost dražbu jakkoliv zpochybnit (na rozdíl od běžné koupě). Návrh na prohlášení veřejné dražby za neplatnou je možné k soudu podat pouze do tří měsíců ode dne konání dražby - jinak toto právo zaniká. Návrh může být navíc podán jen omezeným okruhem osob a výlučně z důvodů uvedených v zákoně.

Zákon rovněž upravuje finanční transakce spojené s dražbou. Například díky tzv. dražební jistotě, skládané účastníkem dražby před jejím konáním, nemůže dojít k situaci, že by byly zbytečně vynaloženy finance na zmařenou dražbu, takže územním samosprávným celkům a orgánům státní správy nehrozí žádná zátěž pro jejich rozpočty.

Jestliže vydražitel v určené lhůtě nedoplatí cenu dosaženou vydražením, jím složená dražební jistota je využita k úhradě nákladů spojených s organizačním a administrativním zajištěním této dražby i případné dražby opakované. Je-li cena dosažená vydražením řádně zaplacena, náklady se pak samozřejmě uhradí z výtěžku dražby.

Zpeněžování majetku formou veřejných dražeb bezpochyby naplňuje princip transparentnosti tak, jak je definován ve Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2013-2014. Tato Strategie ukládá opatření »Posilovat transparentní a hospodárný způsob nakládání s veřejným majetkem, a to pokud možno formou veřejné dražby«.

Transparentnost je rovněž podpořena vysokou mírou publicity veřejných dražeb, která je dána povinností zveřejňovat dražby v oficiálním informačním systému Centrální adresa a dalšími zákonem požadovanými způsoby.

MMR POSKYTUJE ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM METODICKOU POMOC

Výhody veřejných dražeb lze najít rovněž v tom, že dražebníci mají podporu Ministerstva pro místní rozvoj. MMR jde příkladem a veřejné dražby pro zpeněžování svého majetku také úspěšně využívá. Odbor veřejných dražeb a realitní činnosti Ministerstva pro místní rozvoj poskytuje v této činnosti územním samosprávným celkům a orgánům státní správy metodickou pomoc a konzultace.

Pro obce, města a orgány státní správy MMR pravidelně pořádá semináře, jejichž součástí bývá i praktický nácvik v podobě fiktivní dražby, a zúčastňuje se kongresů či jiných veřejných akcí, kde je problematika zpeněžování nepotřebného majetku diskutována. Subjekty, které si na zpeněžení svého majetku vybraly externího dražebníka, může těšit, že MMR tyto dražebníky důkladně kontroluje, dražebníci - podnikatelé jsou tedy při výkonu své činnosti pod přímým státním dohledem.

Veřejná dražba majetku je obecně dobrým nástrojem k dosažení maximálního výtěžku, přičemž cena vzniklá vydražením mnohdy bývá vyšší než cena v místě a čase obvyklá.