V polovině února premiér Petr Nečas a vicepremiérka Karolína Peake představili další návrhy, které mají zmenšit prostor pro korupci. Patří k nim i chystané novely zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Návrhy mj. předpokládají povinnost obcí zpeněžovat majetek prioritně veřejnou dražbou nebo veřejnou obchodní soutěží.
Obcím by rovněž měla přibýt povinnost zveřejňovat záměr disponovat s nemovitým majetkem nejen na své úřední desce a na svém webu, ale nově také na Centrální adrese. Svaz měst a obcí (SMO) ČR i Sdružení místních samospráv (SMS) ČR však poukazují na to, že navržené opatření je poměrně výrazným zásahem do práva obcí a měst na samosprávu. V návrhu není navíc nikde stanoveno, kdo by měl vhodnost či možnost takového postupu posuzovat.
»Předkladatel v podstatě navrhuje obcím a městům řídit se při prodejích majetku pouze kritériem finančním, tedy cenou,« komentovala za SMO připravovanou novelu zákona o obcích Mgr. Iva Vejmelková z legislativněprávního oddělení Kanceláře SMO (viz Moderní obec č. 3/2012 - Boj s korupcí? Určitě ano! Ale ne boj s obcemi... - pozn. redakce).
»Všechny tyto tři návrhy považuji za velmi klíčové pro potírání korupce a neefektivního nakládání s veřejnými prostředky právě na komunální úrovni,« naopak zdůraznila místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Připustila však, že se k těmto návrhům sešla již tisícovka připomínek ze stran zástupců obcí a krajů.
MOŽNOST DRAŽEB JE OBCÍM OTEVŘENA UŽ I NYNÍ
Obce mohou organizovat dražby již dnes. Umožňuje jim to zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách ve znění pozdějších předpisů. Navíc požadavky na obec jako dražebníka jsou méně náročné než na ostatní dražebníky, kteří k provádění veřejných dražeb musí mít příslušné živnostenské oprávnění. Obec nemusí splňovat zvláštní podmínky uvedené v § 6 tohoto zákona, tj. nemusí mít například uzavřenou smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu a nepotřebuje ani příslušné živnostenské oprávnění jako jiní dražebníci. Obci stačí zaslat na Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jen žádost o registraci. Jako vlastník a dražebník zároveň obec ani neuzavírá smlouvu o provedení dražby. Musí však dodržovat zákon o veřejných dražbách stejně jako ostatní dražebníci. Pochopitelně některé obce si nemusí troufnout organizovat dražby samy, zvlášť, když s nimi nemají žádné zkušenosti. Potom mají možnost uzavřít smlouvu o provedení dražby s dražebníkem, jehož si vyberou.
POČET DRAŽEB ROSTE
Podle mluvčí MMR Jana Jabůrková počet dražeb nepotřebného majetku územních samosprávných celků v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 opět vzrostl. Zajímavé je, že se to týká dražeb, které připravily a provedly města a obce, tedy že byly navrhovatelem a dražebníkem zároveň. Těchto dražeb bylo loni 93. K nim je třeba přičíst i dražby, které za město či obec připraví a zrealizuje dražebník na základě uzavřené smlouvy o provedení dražby. Je proto třeba rozdělit obce na ty, jež »našly odvahu« a dražbu provedly samy, a na ty, které uzavřely smlouvu o provedení dražby a dražbu nepotřebného majetku provedla jiná osoba.
NE KAŽDÁ OBEC SI TROUFNE PUSTIT SE SAMA DO PŘÍPRAVYDRAŽBY
Podle mluvčí MMR k obcím, které loni uskutečnily dražbu samy - a současně i nejvíce dražeb, patří Pardubice, Louny a Kolín. »Podle našeho názoru však není možné hodnotit města a obce podle počtu provedených dražeb. Je nutné brát v úvahu i velikost města či obce a objem vlastního nepotřebného majetku. Z tohoto úhlu pohledu je třeba vysoce hodnotit obce či malá města, která - ač nemají tolik odborně zdatných úředníků, se pustila do přípravy dražby sama. Takovými městy jsou například Radnice a Kožlany v Plzeňském kraji nebo obec Světice ve Středočeském kraji,« dodala Jana Jabůrková. Z dat, která má MMR k dispozici, vyplývá, že v loňském roce připravilo a provedlo veřejnou dražbu vlastními silami přibližně 40 procent ze všech měst a obcí, jejichž majetek se dražil.
Možnost zpeněžit vlastní nepotřebný majetek veřejnou dražbou na základě smlouvy o provedení dražby zase využily mj. Liberec, Kojetín a Brušperk. K menším sídlům, která zvolila tento postup, patří například Dolní Věstonice, Jablunkov, Josefův Důl aj.
CO PŘINESOU NOVELY?
Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží v rámci své působnosti v souladu s Programovým prohlášením vlády a dalšími přijatými dokumenty využívat všechny možnosti k podpoře transparentnosti zpeněžení majetku, která by minimalizovala prostor pro případnou korupci. Mezi protikorupční opatření je podle názoru MMR nutno zahrnout i zpeněžování nepotřebného majetku veřejnou dražbou.
Mluvčí MMR upřesnila: »V první řadě je třeba tento způsob zakotvit do zákona o majetku České republiky a dále do zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze. Nyní se chystají novely těchto zákonů. MMR v rámci meziresortních připomínkových řízení uplatnilo i zásadní připomínku týkající se povinnosti dražit nepotřebný majetek státu a územních samosprávných celků, ledaže by tento způsob byl neúčelný. V rámci prvotního vypořádání byla tato naše připomínka akceptována a předkladatelé (ministerstva financí a vnitra) ji do novel zapracovali. Je však otázkou, co se s touto připomínkou stane v průběhu dalšího legislativního procesu,« uvedla Jana Jabůrková.
DRAŽEBNÍCI JSOU SKEPTIČTÍ
A co říkají dražbám obcí samotní dražebníci? Podle prezidenta České asociace dražebníků (ČAD) Miloslava Olivy je sice patrný určitý nárůst počtu dražeb využívaných orgány veřejné a státní správy. Není však na té úrovni, kterou dražebníci očekávají, přestože zákon o veřejných dražbách platí již od roku 2000. Tento institut, jak se Miloslav Oliva domnívá, totiž ještě nepronikl do veřejné správy tak, jak by měl.
»Jsme skeptičtí, protože těch naznačených směrů bylo mnoho, ale velmi málo se z toho všeho dotáhlo do konce. Stanovisko České asociace dražebníků bylo vždy jednoznačné - zprůhlednit proces dražeb a maximálně využít Centrální adresu jako úřední desku státu, aby proces zpeněžování, respektive přechodu vlastnického práva ze státní správy na další subjekty, byl průzračný a nezpochybnitelný,« shrnul Miloslav Oliva názor dražebníků k osudu chystaných novel zákonů o obcích, krajích a hl. městě Praze, které by měly nabýt účinnosti začátkem roku 2013.
KAREL ŽÍTEK
šéfredaktor Konkursních novin
Dražbou zpeněžíte majetek průhledně a nezpochybnitelně, vzkazuje radnicím šéf dražebníků
Podle prezidenta České asociace dražebníků (ČAD) JUDr. Miloslava Olivy veřejné dražby představují průlomový právní institut zavedený zákonem o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb., kterým se upravuje zpeněžování movitého a nemovitého majetku či práv dobrovolnou či nedobrovolnou dražbou s tím, že navrhovatelem dražby je vlastník nebo osoba s dispozičním oprávněním a vlastním odborným realizátorem dražby je pak dražebník. »Při zpeněžení majetku dlužníka ve veřejné dražbě se dosahuje maximálního výnosu při zachování úplné průhlednosti celého procesu zpeněžení. Transparentnost při dražbách zaručuje zákonem stanovená povinnost dražebníka zveřejnit dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým. Jde-li o nemovitost, je povinné zveřejnění také na internetu na tzv. Centrální adrese, na dalších povinných zákonem vymezených místech a rovněž na úřední desce okresního nebo obdobného úřadu v místě konání dražby. Náklady dražby jsou vždy hrazeny až po úspěšném zakončení z výtěžku dražby. Je-li dražba zmařena vydražitelem, použije se na uhrazení nákladů dražby dražební jistota tohoto vydražitele--zmařitele. Vztah navrhovatele dražby a dražebníka je upraven smlouvou o provedení konkrétní veřejné dražby,« říká Miloslav Oliva.
Z některých dotazů, které ČAD dostává z municipální sféry, zní zřetelná obava, že ne vždy je vhodné se při úvahách o způsobu zpeněžováním majetku řídit pouze kritériem finančním, tedy cenou. Navrhovatel totiž při svém rozhodování je často vázán dalšími kritérii, např. snahou o maximální zlepšení podmínek v dané obci, zvýšení počtu pracovních míst, zlepšení infrastruktury apod. »To jsou samozřejmě kritéria, zavazující a neoddiskutovatelná,« poznamenává Miloslav Oliva. »Na druhé straně by mělo být vždy věcí navrhovatele, často jako správce svěřeného majetku, aby zvážil všechna pro a proti a zvolil takový způsob zpeněžení majetku, který by byl průhledný a nezpochybnitelný. Tím radnice ochraňuje i sama sebe, ostatně médii během posledních let prošla řada sporných kauz, kdy města nebo obce byly právě kvůli netransparentnosti zpeněžování majetku kritizovány. Bývají slyšet i dotazy, jak se vypořádat s možnými pletichami na dražbách a jaké má ČAD s tímto nešvarem zkušenosti. Je pravdou, že pletichy se objevují, a je pravdou, že již ne v takové míře jako v minulosti. Samozřejmě, že vždy při tom hraje rozhodující úlohu lidský faktor. Zkušený dražebník je dnes však už chopen pletichaření na dražbě zamezit. V rámci certifikace svých členů ČAD přijala už řadu návodů, jak eliminovat pletichaření. Mezi členy asociace například dobře funguje předávání informací, takže už při prvních náznacích pletich jsou pleticháři z dražeb tvrdě vykazováni,« vysvětluje Miloslav Oliva.
Ve snaze maximálně eliminovat pletichy na dražbách se Česká asociace dražebníků už od svého vzniku v roce 2000 snaží v rámci svých legislativních aktivit co nejvíce zjednodušit proces dražeb, využít v něm formu elektronických formulářů a zejména zavést elektronické aukce. Ty jsou některými městy a obcemi již využívány, avšak bez vymezeného právního rámce. Ten byl podle prezidenta ČAD připravován dnes již zaniklým Ministerstvem informatiky, avšak do současné doby nebyl Ministerstvem pro místní rozvoj dotažen do konce.
/kž/
Prezident České asociace dražebníků Miloslav Oliva
FOTO: AUTOR
