Naše město zvažuje veřejnou dražbou prodat svůj nepotřebný majetek. Jaké má z hlediska zákona o veřejných dražbách možnosti? Je třeba říci, že není vhodné dražit veškerý nemovitý majetek. Tento způsob se nevyužívá, když jde o pozemek o velmi malé výměře, logicky související s pozemkem sousedním,...
Naše město zvažuje veřejnou dražbou prodat svůj nepotřebný majetek. Jaké má z hlediska zákona o veřejných dražbách možnosti?
Je třeba říci, že není vhodné dražit veškerý nemovitý majetek. Tento způsob se nevyužívá, když jde o pozemek o velmi malé výměře, logicky související s pozemkem sousedním, např. předzahrádka, přes kterou je jediný přístup na sousední pozemek. Dalším příkladem je stavba ve vlastnictví obce, kdy okolní pozemek, patří jinému vlastníkovi. V těchto případech bude logickým způsobem prodej konkrétnímu zájemci - vlastníkovi sousedního pozemku, resp. stavby, v souladu s postupem daným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Veřejnou dražbou jsou zpeněžovány většinou stavební a jiné pozemky, rodinné a bytové domy, byty, nebytové prostory apod. Současně je třeba dodržovat zásady pro prodej majetku uvedené v zákoně o obcích. Podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, je nutné, aby zastupitelstvo rozhodlo o způsobu prodeje, dále o způsobu provedení dražby a stanovilo nejnižší podání.
Město má dvě možnosti - buď si dražbu připraví a provede vlastními silami nebo si vybere dražebníka, který ji zrealizuje. Oba způsoby mají řadu předností, ale i některé nevýhody. Rozhodne-li se město připravit dražbu vlastními silami, výrazně ušetří - nejen na odměně pro koncesovaného dražebníka, ale i na vlastních nákladech na přípravu a organizaci dražby. Podle ust. § 2 písm. e) zákona veřejných dražbách dražebníkem je osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné živnostenské oprávnění; jde-li o majetek územních samosprávných celků (ÚSC), může být dražebníkem i územní samosprávný celek. Město či obec je tak dražebníkem »ze zákona«, tudíž nepotřebuje k této činnosti žádné oprávnění. Na centrální adrese jsou dražebníci zapsáni v seznamu, který vede Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Bez uvedení dražebníka v tomto seznamu nelze zde zveřejňovat zákonem stanovené listiny. Proto je třeba, aby ÚSC poslal na MMR žádost o zapsání do seznamu dražebníků, ve které uvede základní identifikační údaje (přesný název, adresa, IČ, kontaktní údaje, statutární zástupce atd.).
Dále podle ust. § 6 odst. 6 téhož zákona se na dražebníky - územní samosprávné celky zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka nevztahují. Jako zvláštní podmínky jsou uvedeny povinnost mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností dražebníka, dále získání příslušného živnostenského oprávnění a pro provádění nedobrovolných dražeb i minimální výše základního kapitálu a povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Při přípravě a realizaci dražby musí město postupovat podle zákona o veřejných dražbách.
Druhou možností je vybrat si koncesovaného dražebníka. Je však vhodné, aby zastupitelstvo stanovilo podmínky pro jeho výběr. Vybraný dražebník by měl mít alespoň nějaké zkušenosti s dražební činností, nejlépe s dražbami obdobného typu předmětu dražby, jako je nepotřebný majetek města. Při podpisu smlouvy o provedení dražby je třeba věnovat značnou pozornost nastavení podmínek, za nichž dražebník dražbu připraví a provede. Jde zejména o finanční podmínky, tj. výši odměny a způsob úhrady nákladů na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu dražby. Následně město podepíše dražební vyhlášku a po vydražení a doplacení ceny dosažené vydražením podepíše protokol o předání předmětu dražby a převezme dohodnutým způsobem výtěžek dražby.
Při stanovení nejnižšího podání by mělo zastupitelstvo vycházet z ust. § 39 odst. 2 zákona o obcích. Podle něho by nejnižší podání mělo být ve výši ceny v místě a čase obvyklé. Toto ustanovení však připouští i částku nižší, přičemž tato odchylka musí být zdůvodněna. Cílem veřejné dražby je, aby se do dražební místnosti dostavil co největší počet zájemců. Ty na dražbu přiláká zejména zajímavá cena. Praxe ukazuje, že ideálně by mělo nejnižší podání činit zhruba 70 % ceny v místě a čase obvyklé. Následnou licitací dochází v mnoha případech k jeho navýšení v takovém rozsahu, že překročí cenu v místě a čase obvyklou.
Obavy z provedení dražby vlastními silami nejsou na místě. Kontroly potvrzují, že většina dražeb, které si ÚSC, nevykazuje závažnější nedostatky.
Ing. ZDEŇKA NIKLASOVÁ
ředitelka odboru veřejných dražeb Ministerstvo pro místní rozvoj
