Ani případný nedostatek rozpočtových prostředků ještě nemusí zcela vyloučit možnost realizace některých projektů veřejné správy. I v České republice se totiž už začíná hovořit o modelu PPP (Public Private Partnership), který jako oboustranně výhodná spolupráce veřejného a soukromého sektoru při...
Ani případný nedostatek rozpočtových prostředků ještě nemusí zcela vyloučit možnost realizace některých projektů veřejné správy. I v České republice se totiž už začíná hovořit o modelu PPP (Public Private Partnership), který jako oboustranně výhodná spolupráce veřejného a soukromého sektoru při realizaci veřejných staveb je ve světě již běžný. Předseda Svazu měst a obcí Ing. Oldřich Vlasák ovšem připomíná, že rozvoj modelu PPP u nás brzdí fakt, že zatím není dostatečně komplexně zakotvena právní úprava vztahů mezi soukromým a veřejnoprávním sektorem.
Projekty PPP jsou založeny na dlouhodobém vztahu mezi veřejnou správou a soukromými firmami, které zajistí realizaci a financování projektů a dodávky veřejných služeb občanům výměnou za budoucí příjmy z veřejných zdrojů. Pavel Rittenauer, jednatel společnosti Babtie, s. r. o., k tomu poznamenává, že základní schéma PPP projektu spočívá v tom, že příslušná stavba je připravena, realizována a po určitou dobu provozována soukromou firmou na její náklady. "Během provozu stavby, obvykle po dobu deseti až třiceti let, platí veřejný sektor soukromému sektoru za poskytovanou službu na základě zvolených kritérií (například mýtným na dálnici) tak, aby v ideálním případě byly uhrazeny veškeré vynaložené náklady, pokryta rizika a uhrazen zisk v rozumné výši," říká Pavel Rittenauer a zdůrazňuje, že u financování podle modelu PPP nikdy nejde o půjčku. Babtie, s. r. o., je členem skupiny Babtie Group se sídlem v Glasgow a na našem území se orientuje na konzultační a poradenskou činnost v oblasti dopravy, infrastruktury, vodního hospodářství a životního prostředí. Zabývá se i územní a projektovou přípravou obchodních a zábavních center a městské infrastruktury.
Silnice i nemocnice ...
Vladimír Bílý, ředitel společnosti Gleeds ČR, říká, že pro PPP jsou vhodné projekty v oblasti dopravy, zdravotní a sociální péče, revitalizace městských center či bydlení. Mateřská mezinárodní firma Gleeds, sdružující specialisty a konzultanty na řízení stavebních projektů a investičních záležitostí s pobočkami po celé Evropě, Asii a Spojených státech, však má i zkušenosti s PPP projekty také pro policii, armádu či vězeňskou správu. "Vezměme si, dejme tomu, nemocnici," uvádí Vladimír Bílý konkrétní příklad. "Veřejný sektor obstará lékaře a další zdravotnický personál a pochopitelně do ní přivede také pacienty. Soukromý sektor nemocnici vyprojektuje, postaví, vybaví, zafinancuje a bude ji po určitou dobu, řekněme pětadvaceti až třiceti let, s využitím svého know-how z jiných komerčních projektů provozovat. Veřejný sektor si tak nebude kupovat nemovitost, ale pouze službu, za niž bude pravidelně platit. Po uplynutí smluvní doby přejde nemocnice plně do majetku veřejného sektoru."
Pavel Rittenauer konstatuje, že každá taková akce musí být vyváženým obchodním případem. "Jinými slovy řečeno - soukromému sektoru musí přinášet zisk a pro veřejný sektor zase musí být natolik potřebná či nezbytná, aby úhrada služby v odpovídající výši byla namístě. Veřejný sektor musí mít tedy zajištěné financování, přičemž výhodou je rozložení nákladů na delší období. Z toho vyplývá i nutnost, aby o potřebnosti projektu existoval konsenzus napříč politickým spektrem, neboť jedno volební období jeho realizaci neobsáhne," tvrdí jednatel společnosti Babtie, s. r. o. Zároveň připomíná zkušenosti ze zahraničí, podle nichž bývají výhodnější větší PPP projekty.
Důvodem je podle Pavla Rittenauera náročnost přípravy modelu s nutnou účastí zahraničních expertů, a tím i jejich podílu na celkových nákladech. "Pro české podmínky ovšem zatím nelze nastavit nějaký spodní limit investičních nákladů, za nichž může být projekt veřejné stavby zajímavý pro soukromý sektor. Chybějí totiž zkušenosti. Ale odhaduji, že by se v našich podmínkách tento limit mohl pohybovat kolem 100 miliónů korun," dodává Pavel Rittenauer.
Model vhodný také pro EU
Jednatel společnosti Babtie, s. r. o., má rovněž za to, že PPP modely by mohly sloužit i jako jeden z možných způsobů jak vyřešit spolufinancování projektů, na něž české obce, města či kraje budou požadovat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Stejný názor zastává Vladimír Bílý, podle něhož fondy EU se mohou stát součástí PPP projektů jako zdroj financování. "Avšak PPP modely jsou pouze jednou, nikoliv jedinou samospasitelnou formou financování veřejných projektů," podtrhuje ředitel společnosti Gleeds ČR. "Nicméně jde už o ve světě vyzkoušený způsob řešení nedostatku peněz pro veřejně prospěšné projekty - a je-li PPP projekt od samého počátku dobře připraven, nese své ovoce."
Obchodní rada britského velvyslanectví v ČR Martin Day na lednové konferenci Public Private Partnership 2003, uspořádané v Praze magazínem Stavební fórum, připomněl, že jen v jeho zemi bylo od května 1997 až dosud uzavřeno více než 150 těchto kontraktů. Ty veřejnému sektoru přinesly kapitálové investice přesahující 12 miliard liber, přičemž mj. šlo o projekty 35 nemocnic a 520 škol. Obchodní rada dále uvedl, že projekty financované soukromým sektorem v jeho zemi poskytují úspory v průměru 17 procent z celkových nákladů ve srovnání s možnostmi veřejného sektoru.
V ČR však na financování podle modelu PPP veřejný sektor zatím příliš připraven není. Pavel Rittenauer v té souvislosti poukazuje na fakt, že vedle mezer v legislativním rámci chybí veřejnému sektoru zejména větší informovanost a ochota nechat se informovat či dokonce za informace tohoto druhu platit. Také Vladimír Bílý soudí, že veřejné správě u nás chybí více informací a na druhé straně, že je nutné čelit některým jejím nevhodným očekáváním ve vztahu k PPP. "PPP není alternativní zdroj investic, nýbrž alternativní způsob zabezpečení obecně prospěšné služby," upřesňuje Vladimír Bílý, podle něhož v Česku neexistuje závazná metodika PPP pro veřejnou správu.
Hradec Králové o PPP projektu již uvažuje
Ing. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR, primátor Hradce Králové, se domnívá, že hlavním důvodem, proč se v naší zemi dosud financování veřejných projektů podle modelu PPP nerozvinulo, je nedostatečné komplexní zakotvení právní úpravy vztahů mezi soukromým a veřejnoprávním sektorem v této oblasti. "Současná právní úprava neposkytuje veřejné správě ani dostatek kompetencí pro aktivní účast v těchto projektech, ani rozhodovací pravomoci umožňující se na nich podílet," zdůrazňuje Ing. Oldřich Vlasák a dodává: "Dalším důvodem je tradiční nedůvěra, která tento model na úrovni místních samospráv provází."
Předseda SMO ČR je názoru, že by stálo za zvážení nabídnout představitelům měst a obcí semináře či jiné formy vzdělávání, kde by získali potřebné informace o možných variantách spolupráce se soukromým sektorem. Zároveň je podle Ing. Oldřicha Vlasáka nutné do věci zainteresovat i poslance parlamentu a chystat potřebné změny v legislativě. Královéhradecký primátor však naší redakci potvrdil, že v jeho městě již existuje určitý záměr, jak model PPP využít na financování výstavby místních komunikací.
Vladimír Bílý městům či krajům radí: "Chcete-li se o PPP modelu financování více dozvědět, neváhejte oslovit firmy, které již mají s těmito projekty zkušenosti v zahraničí. Vyviňte i tlak na centrum, aby na toto téma pořádalo odborné semináře. Sám jsem se v lednu zúčastnil konference PPP 2003 v Praze a nedávno jiné podobné akce v Bratislavě." Obdobně připravenost poskytnout informace na toto téma vyjádřil také Pavel Rittenauer. "V Česku jsou již poradenské firmy, které mohou pro města či kraje vytipovat možnosti a zpracovat případové studie nebo studie proveditelnosti," dodal.
IVAN RYŠAVÝ
VÝHODY PPP PROJEKTŮ
- průměrné úspory ve výši 17 procent z celkových nákladů projektů ve srovnání s možnostmi veřejného sektoru (výsledky dosažené ve Velké Británii od roku 1997);
- nižší výpůjčky veřejného sektoru (soukromý sektor na sebe bere riziko zvýšení kapitálu);
- přesun rizika z veřejného na soukromý sektor);
- zajištění průběžného rozvoje infrastruktury (společný podnik v rámci PPP obstarává nejen výstavbu, ale i další údržbu díky dlouhodobým kontraktům);
- rychlejší výstavba (soukromý sektor je k ní stimulován faktem, že jakékoliv platby začne pravidelně přijímat až poté, co se služba začne poskytovat);
- vysoká kvalita výstavby (je v zájmu soukromého sektoru, aby mohla být o to lépe udržena kontrola nad náklady na údržbu po celou dobu životnosti projektu);
- inovace a lepší výkon (soukromý sektor je podněcován k tomu, aby inovativně snižoval náklady na budování infrastruktury a její údržbu, přičemž středem zájmu jsou pak právě celkové náklady na vlastnictví prostředků během doby provozu a životnosti projektu).
Pramen: Referát obchodního rady britského velvyslanectví v ČR Martina Daye na konferenci PPP 2003, Praha, leden 2003
