Může soukromá společnost jako neúspěšný dodavatel veřejné zakázky požadovat po obci jako veřejném zadavateli poskytnutí materiálů předložených vítězným uchazečem (nebo nahlédnutí do těchto materiálů) na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (IZ)? Jaké informace může obec...
Může soukromá společnost jako neúspěšný dodavatel veřejné zakázky požadovat po obci jako veřejném zadavateli poskytnutí materiálů předložených vítězným uchazečem (nebo nahlédnutí do těchto materiálů) na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (IZ)? Jaké informace může obec jako veřejný zadavatel poskytnout v průběhu »administrativního« vybavování veřejné zakázky dodavateli veřejné zakázky a jaké informace z celého průběhu, tedy i realizace veřejné zakázky třeba v době, kdy jsou materiály uloženy k archivaci na obecním úřadě?
Povinnost poskytování informací týkajících se zadávacích řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), veřejným zadavatelem má dva související aspekty. Jedním z nich je v dotazu zmiňovaný zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, druhým pak právě ZVZ.
Rozsah informační povinnosti se odvíjí od postavení veřejného zadavatele v rámci zadávacího řízení. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu (č. j. 5 Afs 78/2010 - 186) vyplývá, že přestože je proces zadávání veřejných zakázek značně formalizován, jedná se o soukromoprávní kontraktační proces. Veřejný zadavatel má proto v tomto procesu pouze povinnosti, které výslovně plynou z dikce zákona o veřejných zakázkách.
Zákon o veřejných zakázkách tak např. zadavateli ukládá povinnost umožnit uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny, až do uzavření smlouvy nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Z uvedeného je patrné, že povinnost poskytnout informace na základě ZVZ je omezena jak po věcné stránce, tak co do okruhu oprávněných subjektů a okamžiku od/do něhož je možné informace poskytovat.
Odlišná úprava je však v případě zákona o svobodném přístupu k informacím, v rámci něhož zásadně žádné časové omezení ani omezení oprávněných subjektů neexistuje. Tento přístup odráží smysl IZ, jímž je nutné rozumět zajištění práva veřejnosti na informace, které mají k dispozici povinné subjekty. Ze zákona o svobodném přístupu k informacím jednoznačně vyplývá, že povinné subjekty musí poskytovat zásadně veškeré informace, které mají k dispozici. Výjimku tvoří informace, jejichž poskytnutí IZ výslovně vylučuje nebo v nutné míře omezuje. Jde zejména o informace chráněné zvláštními právními předpisy (např. utajované informace nebo obchodní tajemství) nebo informace, které by porušily ochranu osobnosti a soukromí osob, jejichž poskytnutí musí být odepřeno.
Kromě toho existují výjimky, které povinný subjekt může (ale nemusí) uplatnit. Pod takovou výjimku např. spadá i nová informace, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu. Takovou informaci povinný subjekt nemusí zpřístupnit, a to do doby, kdy příprava končí rozhodnutím - typickým příkladem jsou protokoly o jednání hodnoticí komise či zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, které jsou podkladem pro samotné rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Důležité je, aby povinný subjekt využití této výjimky využil pouze v nezbytné míře a současně to také náležitě odůvodnil.
Jak jsme již uvedli, není možné samostatně aplikovat pouze zákon o veřejných zakázkách či zákon o svobodném přístupu k informacím. Je nutné při výkladu informační povinnosti zvážit obsah a vztah obou právních předpisů. K této otázce se soudy několikrát již vyjádřily v tom smyslu, že ZVZ neposkytuje žádnou zvláštní ochranu informací, a tudíž i důvod odmítnout informace, o které bylo požádáno podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud se tedy jedná o povinný subjekt podle IZ a nevztahuje-li se na informaci některá ze zákonem uvedených výjimek, je povinný subjekt informaci týkající se zadávacího řízení podle ZVZ povinen na žádost vydat.
Ve světě veřejných zakázek to tedy znamená, že žádat informace podle IZ je oprávněn nejenom neúspěšný uchazeč, nýbrž i jakákoli jiná osoba oprávněná ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. O informace, které tvoří podklad pro rozhodnutí zadavatele, je však možné žádat až po vydání tohoto rozhodnutí (zprávu o posouzení a hodnocení nabídek lze poskytnout až v okamžiku vydání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky apod.).
Mgr. RICHARD OTEVŘEL
advokát advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
Mgr. ONDREJ ČURILLA
advokát advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners
