Před dvěma roky Městská část Praha 10 zjišťovala, jaké proměny veřejných prostorů by si její občané přáli. Sešlo se tolik námětů a připomínek, že se zastupitelé nakonec rozhodli řešit celou problematiku komplexněji a systematičtěji - vytvořením Strategie pro veřejné prostory. »OBÝVACÍ POKOJE...
Před dvěma roky Městská část Praha 10 zjišťovala, jaké proměny veřejných prostorů by si její občané přáli. Sešlo se tolik námětů a připomínek, že se zastupitelé nakonec rozhodli řešit celou problematiku komplexněji a systematičtěji - vytvořením Strategie pro veřejné prostory.
»OBÝVACÍ POKOJE MĚST«
Odborníci označují veřejné prostory ja-ko »obývací pokoje měst«. Jsou to totiž místa, která slouží společenským kontaktům - setkáním lidí při cestě za nákupy a do práce, odpočinku při procházce v parku; jsou to i místa pro hry dětí či poslech hudby nebo zhlédnutí divadelního představení. Na hlavních náměstích bývají významné budovy a náměstí samotná se často stávají dějištěm veřejných shromáždění, ať už silvestrovských oslav, nadšeného vítání hokejových šampionů nebo třeba demonstrací. Proto podoba veřejných prostor spoluurčuje veřejný život města a jeho atmosféru. Právě kvalita veřejných prostor může být podstatným důvodem, proč se nám ve městě líbí a proč se v něm cítíme dobře.
Během 20. století byly veřejné prostory radikálně poznamenány jednak změnou společenských vztahů, jednak - a to především, používáním aut. Ovšem prostorové nároky automobilové dopravy jsou nesrovnatelné v porovnání s hromadnou dopravou, chůzí nebo jízdou na kole. Navíc na konci každé cesty vzniká nutnost vozidlo zaparkovat, přičemž jedno parkovací stání zabere asi 12,5 m2, tedy zhruba plochu jednoho pokoje. Ve městech se pro parkování nejčastěji využívá právě veřejný prostor. Ulice a náměstí tak slouží soukromým potřebám vlastníků automobilů.
PLACEMAKING - VYTVÁŘENÍ MÍST
V poslední době se znovu objevuje význam veřejných prostor pro život města. Jejich kvalita totiž může spoluovlivnit udržitelnost města a míru jeho suburbanizace. Nejvýraznějším příkladem je dánská Kodaň, která se úpravě veřejných prostor věnuje už čtyři desetiletí. Zavedla řadu pěších zón, pozvolna vytěsňuje parkující automobily z ulic a systematicky podporuje využití pěší a cyklistické dopravy během celého roku. Snaží se vytvářet veřejná prostranství především jako místa příjemná pro lidi. Hlavním představitelem tohoto pojetí je architektonická kancelář Jana Gehla, který je u nás znám hlavně díky svým knihám Život mezi budovami (Nadace Partnerství, 2000) a Nová veřejná prostranství (ERA, 2002).
I v řadě jiných zemí, nejen v Evropě, zjistili, že se veřejným prostorům musí věnovat systematicky a cíleně. Lze uvést londýnskou koncepci Jak vytvářet kvalitní ulice nebo koncepci úpravy veřejných prostor v Curychu. Americká kancelář Project for Public Space prosazuje i v této »zemi automobilů« tzv. placemaking - vytváření míst. Že lze auta nahradit veřejným životem na ulici, dokazuje čerstvý příklad zklidnění londýnského Times Square.
PRAHA 10 - VÝJIMEČNÝ PŘÍSTUP
K těmto světovým snahám se přidávají i česká města. Jedním z průkopníků je Městská část Praha 10 se svou Strategií pro veřejné prostory. Ta vznikala ve spolupráci členů pracovní skupiny složené ze zástupců odboru územního rozvoje a neziskových organizací Agora C.E., Partnerství, o. p. s. a Ústav pro ekopolitiku. Agora dlouhodobě spolupracuje s městskou částí na zapojování veřejnosti do rozhodování. Ústav pro ekopolitiku připomínkuje různé pražské dopravní záměry a snaží se prosadit alter-nativy, například sdílení automobilů nebo podporu pěší chůze. Partnerství se tvorbě veřejných prostorů věnuje dlouhodobě, v současnosti kupříkladu v rámci evropského projektu UrbanSpaces (financovaného z Operačního programu Nadnárodní spolupráce). Na výsledné podobě Strategie pro veřejné prostory se podíleli i členové komisí městské části - a také její obyvatelé.
Základní myšlenkou dokumentu je snaha postupovat při úpravách veřejných prostorů systematicky a koncepčně, zabránit náhodným »ad hoc« akcím i sladit jednotlivé investice. Na obnově a tvorbě prostorů se totiž podílí řada faktorů, tedy i mnoho institucí - například dopravní podnik, správci sítí a komunikací nebo správa zeleně.
SPOLEČNĚ MĚNÍME MĚSTSKOU ČÁST
Dalším z důležitých cílů strategie je úzká spolupráce s obyvateli. Měly by se obnovovat zejména prostory, o něž mají občané zájem, které budou využívat a na jejichž zvelebení jsou ochotni se podílet. V souladu se strategií by měli na své snahy získat příspěvek ti občané, kteří se rozhodnou pečovat sami o veřejné prostory ve svém okolí. Zvláště v případě velkých ploch »nikoho« na panelových sídlištích by jejich část mohla přejít do přímé péče místních lidí.
Schválení Strategie pro veřejné prostory je jen prvním krokem k systematickým úpravám prostranství. Dalším krokem bude vznik generelu veřejných prostor, na nějž pak naváže tzv. akční plán. Cílem generelu je rozdělení prostorů do určité hierarchie, která stanoví, které funkce jsou v konkrétních územích nejdůležitější a jaké priority pro řešení stanovit. Součástí generelu bude i prověření termínů a možností realizace. Akční plán pak nabídne konkrétní časový plán vybraných prostorů jako plán pro financování a realizaci.
MAGDALENA HLEDÍKOVÁ
Partnerství, o. p. s.
