Počátkem dubna byl vyhlášen program Zelená úsporám, jehož prostřednictvím si vlastníci bytových a rodinných domů rozdělí až 25 miliard korun s cílem snížit emise skleníkových plynů. Tyto prostředky ČR získá zapojením do mezinárodního emisního obchodování v rámci Kjótského protokolu. Kolik peněz z programu Zelená úsporám bude rozděleno ještě letos? Tuto a další otázky jsme položili řediteli Státního fondu životního prostředí České republiky Petru Štěpánkovi.
Sáhnou si na tyto dotace také obce a města?
V letech 2008-2012 má ČR předpokládaný emisní přebytek skleníkových plynů asi 150 milionů tun CO2, z toho zhruba dvě třetiny mohou být prodány. Pro letošek předpokládáme příjem ve výši 10 miliard korun. Program Zelená úsporám však bude pokračovat až do konce roku 2012, i proto by se mělo dostat na všechny zájemce, kteří splní podmínky. Zažádat o dotaci může každý, kdo vlastní byty nebo bytové domy. Týká se to tedy i měst a obcí stejně jako všech typů bytových družstev a společenství vlastníků. Kromě zlepšení kvality ovzduší - protože to bude mít významný dopad na snížení podílu neekologických paliv na vytápění - dojde především k úsporám energií, vyplývajícím ze zateplení bytů a domů.
Koho se tedy program netýká, ač je také vlastníkem nemovitosti k bydlení?
První smlouva o prodeji emisních povolenek AAU byla podepsána 30. 3. tohoto roku. Od té doby může program platit, respektive od tohoto data lze použít prostředky z prodeje těchto povolenek. Bohužel se tedy netýká těch, kteří již zateplování a úsporná opatření provedli a tato stavba či technologie byla ukončena před 1. 4. 2009. Kvůli nutnosti zajistit kontrolovatelnost a efektivnost vynaložených prostředků z programu Zelená úsporám nebude také možno získat prostředky na zateplovací opatření v případě, že se uskutečňuje svépomocí nebo bez využití odborně způsobilé firmy.
Při podpoře energeticky úsporných systémů vytápění také nemohou s projekty přicházet vlastníci panelových domů - jejich zateplování již řadu let podporuje program Panel. Úspěšné však budou projekty, které zajistí náhradu neekologického vytápění panelových domů v malých obcích, jde vesměs o starší výstavbu, kde se topí uhlím - buď v místní kotelně, nebo přímo v bytech. Plyn jako náhrada uhlí nárok na podporu z tohoto programu nemá - programy plynofikace jsme již masivně dotovali. S projekty nemohou do tohoto programu vstupovat ani developeři či stavební firmy. Podpora se netýká také rekreačních chat a chalup, které nejsou kolaudovány k bydlení.
A co nová výstavba?
Přímou dotaci na výstavbu poskytneme jedině tehdy, bude-li splňovat pasivní energetický standard. Podpora se přiděluje jako fixní částka na jeden rodinný dům nebo na jednu bytovou jednotku v takovém bytovém domě, a to prvnímu vlastníkovi domu nebo bytu. Program nevede k podpoře výstavby zbytečně rozlehlých obydlí, strop je stanoven na 350 m2 u rodinného domu a 120 m2 na jednu bytovou jednotku. Úspora emisí se bude vykazovat jako rozdíl mezi stavbou v pasivním standardu a podobnou - o stejné podlahové ploše - která splňuje požadavky současně platné stavební normy na tepelně technické vlastnosti budov. Šanci mají však i ti, kteří nestaví dům v pasivním energetickém standardu. U nízkoenergetických novostaveb podporujeme také náhradu zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu a tepelná čerpadla - je však vždy třeba si zjistit podrobné podmínky.
Postačí výměna oken, nebo je třeba udělat celý komplex zateplovacích opatření?
Výměna oken nestačí, protože to samo o sobě zateplení nevyřeší. Projekty musejí obsahovat alespoň tři opatření, vedoucí k zateplení (včetně výměny oken). Čím lépe zateplíte, tím více dostanete, tzn. že fixní podpora na jeden metr čtvereční je determinována na úrovni zateplení. U komplexního zateplení je to až 1950 Kč na metr čtvereční.
Obce již peníze od fondu na zateplování obdržely, například pro školy. Starostové si však stěžují, že je často dostávají pozdě a nestačí v době letních prázdnin tyto akce realizovat...
Obce měly šanci žádat o prostředky na zateplení již ve dvou výzvách Operačního programu Životní prostředí. Další dvě vyhlásíme v letošním roce. My administrujeme snad jediný operační program, který dotace proplácí průběžně, tzn. že můžete prostředky dostávat ještě před realizací. Projekty na zateplování budov jsou však poměrně rychlé, a tak někdy předběhnou postdotační administraci, která má určitý harmonogram. Vyhlásíme výzvu a maximálně do tří měsíců se obce dozvědí, zda uspěly. Pak musí uskutečnit tendr, uzavřít smlouvy. Stěžování si na administraci je časté a trochu nevděčné - pro nás by bylo jednodušší snížit tempo výzev, přičemž bychom byli stále nejrychlejším operačním programem. OPŽP má alokaci 18,4 % z celých strukturálních fondů, počtem schválených dotací však jsme již nad 50 %. Starostové často nedostávají objektivní informace od svých poradců. Každopádně nyní se snažíme administraci trochu zjednodušit a "reptáním" se nenecháme odradit. Letos na podzim vyhlásíme například několik výzev navíc, mj. na vodohospodářské projekty pro obce pod 2000 obyvatel. Peníze na to máme, obce je tak dostanou o rok dřív, než by na ně došla řada.
Jaké největší chyby obce dělají a kdo na to nejspíš přijde?
Časté chyby jsou v tendrech. Proto kontrolujeme všechna výběrová řízení, tím chráníme žadatele předem, aby o dotaci dodatečně nepřišli - vždyť kontroly chodí z řady míst, nejen z EU, ale i z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva financí apod. Objevují se první případy, kdy žadatelé kvůli své špatné práci o dotace přijdou. Kontroly probíhají neustále. Například na programu OP Infrastruktura jsme absolvovali audit z Nejvyššího kontrolního úřadu a z Evropského účetního dvora. Častá - a přitom školácká chyba - je např. tzv. značková specifikace v rozpočtech vodohospodářských zařízení. Obce by měly kontrolovat, zda jejich poradci jsou pojištěni proti škodě, kterou případně způsobí.
Není získání dotace z fondu příliš administrativně složité? Takže se tím uživí především spousta ne vždy dost kvalifikovaných poradců?
Malý projekt, což je teoreticky například zateplení školy nebo úprava parku, se dá uskutečnit i bez poradců. Ale například výstavba čistírny odpadních vod nebo kanalizace, což jsou často objemy kolem 100 milionů korun, to se přece nedá odbýt na pár listech papíru. Vždyť jde o stamiliony, nelze tedy skuhrat, že je k tomu třeba velký balík dokumentace a dokladů. Ta námaha je přece úměrná výsledku.
MILENA GEUSSOVÁ
