Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR zaujímá důležitou roli v rámci našeho soudnictví. Rozhodčí řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Na základě zákona č. 216/1994 lze rozhodovat v rozhodčím řízení veškeré spory majetkové...
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR zaujímá důležitou roli v rámci našeho soudnictví. Rozhodčí řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
Na základě zákona č. 216/1994 lze rozhodovat v rozhodčím řízení veškeré spory majetkové povahy - s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání.
Rozhodčí soud působí déle než padesát let, dozvěděli jsme se od jeho tajemnice JUDr. Marie Moravcové. Před jeho senáty bylo projednáno téměř osm tisíc sporů. Většina z nich byla zakončena vydáním rozhodčího nálezu. Před rozhodčími soudy jsou vedeny spory týkající se jak vnitřních, tak zahraničních záležitostí.
Právní problematika sporů je různorodá. Převažují spory z kupních smluv, např. o zaplacení kupní ceny za zboží, o odpovědnosti za vady, za porušení závazků a povinnosti náhrady škody, ale i spory týkající se např. zabudování různých inženýrských sítí - kanalizací či telefonních sítí. Dále to jsou dohody s nemocnicemi nebo jinými zařízeními, smlouvy o obchodním zastoupení, zasilatelské smlouvy, dohody o smluvních pokutách, nesrovnalosti při stavebním řízení atd. Stručně řečeno: Rozhodčí soud může řešit jakékoli spory týkající se majetkové oblasti, záležitosti, které lze finančně vyjádřit, kromě sporů vzniklých ze zákona o konkurzu a vyrovnání a exekuce.
Důležitá rozhodčí doložka
Aby společnosti, ať již výrobní či neziskové, ale stejně tak obce nebo města mohly řešit spor u Rozhodčího soudu, musí již při uzavírání jakékoli smlouvy týkající se majetku, finančních záležitostí a všeho co s tím souvisí, dodržet důležitou zásadu, tj. zapracovat do smlouvy příslušnou rozhodčí doložku. Ta zní: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR podle jeho Řádu a pravidel - buďto jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu nebo třemi rozhodci. Tato doložka se dává většinou do závěrečných ustanovení.
V případě obce či města by na tuto záležitost při uzavírání smluv měl pamatovat buďto jejich právník, odpovědný pracovník majetkového odboru nebo pracovník, který je oprávněn smlouvou za příslušnou stranu podepsat. A tato rozhodčí doložka potvrzuje, že v případě vzniku sporu jej žalobce nebude muset řešit před obecním soudem, ale bude se soudit u Rozhodčího soudu podle jeho Řádu a pravidel.
Přínos rozhodčího řízení
Hlavním přínosem řešení sporů před Rozhodčím soudem je rychlost a efektivnost tohoto řízení. Je jednoinstanční, takže není možnost odvolání. Žalující strana si může určit, kde bude rozhodčí řízení probíhat. V případě obce to může být i v prostorách obecního úřadu, pokud je tam potřebná místnost a zapisovatelka. Rozhodce či celý tříčlenný rozhodčí senát přijede řešit spor přímo na místo. Pokud je předmětem sporu odborná technická záležitost, je jen věcí žalující a žalované strany, jaké odborníky si na řešení problému vyberou. U Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR je zapsáno v Listině rozhodců více než 170 odborníků. Jsou to právníci, ale také stavební odborníci, lidé z výrobního procesu, lidé znající bytovou problematiku, zdravotnictví, školství apod. A není-li potřebný odborník zapsán v Listině rozhodců, nic nebrání jedné či druhé straně, aby si jej vyhledala a povolala. Vše záleží na dohodě stran, které se soudí.
Pak se již rozjede normální rozhodčí řízení - je podána žaloba, zaplacen poplatek, běžně to je ve výši tří procent z hodnoty předmětu sporu, nejméně však sedm tisíc korun a je stanoveno ústní projednávání případu. Od podání žaloby, tedy spíše od zaplacení poplatku, byly např. vloni spory u Rozhodčího soudu řešeny v průměru do čtyř a půl měsíce. To je oproti obecným soudům, které se často vlečou i několik let, opravdu více než přínosné. Když strana, která spor prohrála, nezaplatí stanovenou částku, může se druhá strana obrátit na exekutory.
Možnosti pro města a obce
Jaké spory se řeší? Velké i malé. Rozhodčí řízení je neveřejné, takže nelze uvádět příklady kromě těch, které již byly medializovány. Mezi ně patří z posledních let např. spor ruského podnikatele s městem, kde působí, s Karlovými Vary, apod.
Města a obce mohou Rozhodčího soudu využívat ve všech záležitostech souvisejících s majetkem, když dojde k porušení povinnosti, která je vyjádřena v penězích a je arbitrovatelná. Podmínkou je mít, jak jsme již uvedli, ve smlouvě zapracovanou příslušnou rozhodčí doložku. Tu je možno zapracovat i do smlouvy budoucí - např. do smlouvy na vyklizení bytu apod. Možnost podstatně širšího využívání Rozhodčího soudu mají nejen obce a města, ale veškeré společnosti a fyzické osoby. Vždyť se tak mohou domoci pravomocného rozsudku nepoměrně dříve. Rychleji získají zpět své peníze nebo svůj majetek. Jde-li spor před obecní soud, záležitost se většinou neúměrně vleče, často celé roky, a čas pracuje ve prospěch žalovaného. V nejednom případě se tak stane, že když je dotyčný konečně odsouzen k zaplacení částky či vrácení majetku, není již z čeho náhradu platit, jaký majetek vracet. Hlavním kladem rozhodčího řízení je tedy jeho rychlost. Mnozí si to již uvědomují. Zatímco v roce 1999 Rozhodčí soud řešil 130 sporů, z toho 41 mezinárodních a 89 vnitrostátních, v roce 2000 již 192 sporů, z toho 40 mezinárodních a 152 vnitrostátních. Letos - jen za prvé pololetí - je to již více než 200 sporů - 20 mezinárodních a zbytek vnitrostátních.
Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR spolupracuje se zahraničními rozhodčími soudy. Tuto spolupráci vždy završují dohody o spolupráci při rozhodčím řízení, např. s Rozhodčími soudy v Polsku, Rusku, Ukrajině, Švýcarsku, Rakousku, ale také v Indii, Japonsku, Koreji, USA Číně a v dalších zemích.
Dny otevřených dveří
Rozhodčí soud spolupracuje se Svazem měst a obcí, s jednotlivými kraji a městy. Tajemnice Rozhodčího soudu JUDr. Marie Moravcová zajíždí do regionů, kde probíhají Dny otevřených dveří Rozhodčího soudu, na které přicházejí místní podnikatelé, ale také starostové měst a obcí, pracovníci majetkových odborů a další. V pořádání těchto konzultačních dnů by chtěl Rozhodčí soud pokračovat, záleží to však i na hejtmanech a dalších vedoucích představitelích krajů, aby i oni projevili zájem. Den otevřených dveří se již konal např. v Brně, Jablonci nad Nisou, Olomouci, Ostravě a jinde, většinou v krajských sídlech Hospodářské komory. Ale pořádají se i v menších městech. JUDr. Marie Moravcová byla se svými spolupracovníky nedávno v Polici nad Metují, kde jednali nejen se starostou a dalšími zástupci města, ale i s místními podnikateli. Bylo to přínosné jednání pro obě strany.
Zanedlouho se ČR stane členem Evropské unie. Zahraniční podnikatelé jsou zvyklí využívat rozhodčích soudů. Naši podnikatelé by se to měli také rychle naučit a začít tuto možnost využívat, aby nebyli v nevýhodě. Při uzavírání i těch největších mezinárodních smluv pak nezapomínat na příslušnou rozhodčí doložku, která v ní vždy musí být zanesena, a tak se vůči zahraničnímu partnerovi chránit.
Je třeba se zajímat předem, kde by arbitráž v případě sporu probíhala. Bude-li to u zahraničních arbitrážních soudů, pak i o to, jaké jsou tam za tato řízení poplatky (jsou podstatně vyšší než u nás). Pohybují se často v řádech miliónů. Může se totiž stát, že podnikatel, který je i v právu a chce jít se svojí žalobou k mezinárodnímu rozhodčímu soudu, na tyto poplatky vůbec nemusí mít.
Veškerou administrativní činnost spojenou s projednáváním sporu zajišťuje sekretariát Rozhodčího soudu. Náklady na rozhodce v případě vnitrostátních sporů hradí Rozhodčí soud, žalující strana s tím nemá žádné problémy. Záleží proto jen na obcích, městech a dalších společnostech, zda budou rozhodčí řízení podstatně více využívat než dosud.
Hlavním přínosem řešení sporů před Rozhodčím soudem je rychlost a efektivnost tohoto řízení.
