Víceúčelový pruh je v zahraničí běžnou, v České republice ovšem zatím takřka neznámou variantou vedení cyklistické dopravy, která čeká na své »objevení«. Jde na první pohled o téměř »obyčejný« jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru (tj. na vozovce). I jeho rozměry jsou shodné (šířka zpravidla 1,50 m, v nouzi 1,25 m, v sousedství podélného parkování 1,75 m kvůli bezpečnostnímu odstupu1)2)).
Vtip víceúčelového pruhu ovšem spočívá v tom, že jeho vyznačení může jít (a zpravidla jde) šířkově mírně na úkor pruhů pro automobily, které jsou tak redukovány pod »normové« hodnoty (zpravidla v rozmezí 2,75 m až 2,25 m). Osobním automobilům tyto šířky zcela dostačují a rozměrná vozidla (kterých ovšem nemá být příliš mnoho) mohou v případě nutnosti, například při vyhýbání, částečně zasáhnout do víceúčelového pruhu.
Zřizování víceúčelových pruhů je tedy motivováno snahou odsunout automobily dále od pravého okraje a lépe využívat jinak málo pojížděný střed vozovky tak, aby pro cyklisty zůstávalo vpravo volné místo pro jízdu (viz snímky č. 1 a 2 vpravo nahoře). Základní filozofií řešení není stavba nových drahých zpevněných ploch (dosud převážně preferovaných samostatných cyklostezek), nýbrž účinnější využití ploch existujících, a to hlavně úpravou vodorovného značení. Mýtus, že vedení cyklistů mimo vozovku je vždy lepším řešením, je nutné i v České republice překonat.
VÍCEÚČELOVÝ PRUH V ZAHRANIČÍ
Víceúčelový pruh je standardním řešením známým a používaným například v:
Rakousku (uplatňovaný pod názvem »Mehrzweckstreifen«);
SRN (»Schutzstreifen« nebo »Angebots-streifen«);
Nizozemsku (»Suggestivstreifen«);
Velké Británii (»Advisory Cycle Lane«);
Švýcarsku (»Kernfahrbahn«).
Z těchto, ale i z řady dalších států přicházejí celkově velmi kladné provozní zkušenosti. Obecně lze shrnout, že víceúčelové pruhy vedou k:
zdůraznění prezence cyklistů v dopravním prostoru řidičům automobilů (cyklista ovšem jede tam, kde by jel tak jako tak, což je argument pro případné kritiky);
zvětšení bočního odstupu při předjíždění cyklistů;
snížení dopravní nehodovosti.
Snímky č. 3, 4 a 5 (dole na stránce) zachycují příklady realizací víceúčelových pruhů v zahraničí.
ZPŮSOB VYZNAČOVÁNÍ VÍCEÚČELOVÉHO PRUHU
Víceúčelový pruh se obecně vyznačuje »úzkou« přerušovanou čarou šířky 10-12 cm. Kadence čára - mezera se v různých státech liší. Například Německo a Nizozemsko užívají kadenci 1 m čára 1 m mezera, Rakousko 6 m čára a 1,5 m mezera.
V ČR předběžně doporučujeme použít spíše rakouský systém, nejen pro geografickou blízkost, ale hlavně pro dobrý psychologický efekt. Z pozice řidiče osobního automobilu, který sedí níže, totiž tato čára vypadá jako »téměř souvislá« (a řidič osobního auta nemá vcelku důvod do víceúčelového pruhu zajíždět), zatímco řidič nákladního automobilu, který sedí výše, čáru vnímá jako fakticky přerušovanou (symbolizující fakt, že v případě potřeby /vyhýbání/ může do víceúčelového pruhu zasáhnout, což mu pravidla provozu dovolují).
JAKÝMI HLEDISKY SE ŘÍDIT
Hlediska a parametry pro zřizování více-účelového pruhu se v různých státech mírně odlišují (třeba v Nizozemsku se připouští jeho užití i na dopravně méně významných komunikacích mimo obec za předpokladu omezení dovolené rychlosti na 60 km/h, v ostatních státech jen v obci, ve Švýcarsku se pro vyznačení používá žlutá barva apod.). Z provedené rešerše ve výzkumném projektu ROCY4) vyplývá, že pro aplikaci víceúčelového pruhu v České republice lze vycházet z následujících předpokladů:
je vhodný spíše v intravilánu (kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h);
uplatní se zejména pro dvoupruhové komunikace v rozmezí šířek mezi obrubníky 7,00-8,50 m;
profilové intenzity provozu by měly být do 10 000 vozidel/24 h, podíl těžké dopravy max. 6 %;
šířky víceúčelového pruhu by měly zpravidla být 1,20-1,60 m;
šířky sousedního pruhu by měly zpravidla být 2,30-2,75 m.
Tyto parametry jsou převzaty ze směrnice Magistrátu města Vídně, oddělení MA 463), který se v praxi používá společně se souborem vzorových příkladů různých variant (ulice bez parkování, ulice s podélným parkováním, ulice se šikmým parkováním). Pro ilustraci principu uvádíme vpravo nahoře jedno ze schémat (obr. č. 6):
VÍCEÚČELOVÝ PRUH V NAŠÍ ZEMI
V České republice není zatím víceúčelový pruh legislativně zakotven. Doporučení v tomto smyslu je formulováno v projektu Ministerstva dopravy VaV ROCY4) tak, aby bylo možno doplnit a upravit jak zákon číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, tak související technické předpisy (viz též http://rocy.cdvinfo.cz).
Už letos se předpokládá zřízení pilotního úseku víceúčelového pruhu v Brně , stejně jako novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, aby tento víceúčelový pruh nezůstal ojedinělým experimentem, nýbrž bylo možné jeho všeobecné rozšíření stejně, jako je tomu v ostatních evropských státech.
Spolupráce Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) s podobnými zahraničními institucemi (například s rakouským Kuratorium für Verkehrssicherheit, německým BASt, britským TRL a další) usnadňuje získávání mezinárodního know-how a motivovala též ke vzniku zmíněného projektu4) Snahou CDV je nabídnout zahraniční zkušenosti pro účely ověření víceúčelového pruhu a jeho běžného užívání i v ČR.
Dílčím »diplomatickým úspěchem propagandy vedené v souvislosti s myšlenkou víceúčelového pruhu« je legislativní zakotvení tzv. piktogramového koridoru pro cyklisty (dopravní značka č. V 20) formou vyhlášky č. 247/2010 Sb.5) Cyklopiktokoridor (původně zřizovaný jako »nápisy na vozovce«) má podobnou základní myšlenku: Senzibilizovat řidiče na přítomnost cyklistů na takové komunikaci a motivovat je k jízdě dál od pravého okraje tak, aby lépe využívali střed vozovky a pravý okraj ponechávali volný pro cyklisty.
Pozorování provozu na tzv. cyklopiktokoridorech sice napovídá, že toto značení je funkční a většina řidičů opravdu jezdí od něho dále vlevo, takže cyklista má k dispozici větší prostor (snímek č. 7). Dotazníkový průzkum prováděný v rámci projektu VaV ROCY4) však signalizuje, že potenciální uživatelé jednoznačně upřednostňují víceúčelový pruh (tj. včetně podélné čáry), neboť se tak cítí lépe chráněni.
Cyklopiktokoridor lze proto chápat jako historicky přechodnou formu víceúčelového pruhu do doby, než bude víceúčelový pruh plně ošetřen v zákoně o provozu na pozemních komunikacích podobně jako v zahraničí.
SHRNUTÍ: CO NABÍZÍ VÍCEÚČELOVÝ PRUH PRO ČR?
Perspektivy víceúčelového pruhu v České republice lze shrnout následovně:
V historicky krátké době a při nízkých nákladech se otevře možnost rozšíření cyklistické infrastruktury.
Česká republika má pro zřizování víceúčelových pruhů vhodné podmínky i proto, že díky tradici širokých komunikací bývá na vozovce pro zřízení víceúčelového pruhu dostatek místa.
Víceúčelový pruh nevyžaduje žádné zpevněné plochy navíc - snaží se o hospodárnější využití ploch stávajících.
Rozšíření víceúčelového pruhu v naší zemi závisí hlavně na kladném provozním odzkoušení (v současnosti se připravuje pilotní úsek v Brně) a na následném stanovení pravidel chování v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, které se předpokládá v průběhu roku 2011.
Literatura:
1) RVS 03.02.13 Anlagen für den nichtmotorisierten Verkehr, Radverkehr, Österreichische Forschungsgemeinschaft Strasse und Verkehr, Vídeň 2009
2) Empfehlungen für Radverkehrsanlagen (ERA), Forschungsgeselschaft für das Strassen und Verkehrswesen, Köln, 2010
3) Handbuch Mehrzweckstreifen, Magistrat der Stadt Wien, Abteilung MA 46, Vídeň 2005
4) Projekt VaV "Bezpečnost návrhových prvků pro cyklistickou dopravu" (ROCY), zpráva o aktivitě A 401, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2009
5) Vyhláška č. 247/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
PAVEL SKLÁDANÝ
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.
Vozovka nyní (horní snímek č. 1)
a možné řešení - animace (dolní snímek č. 2).
Snímky č. 3, 4 a 5 (zleva doprava) představují některá možná řešení realizace víceúčelových pruhů v zahraničí. První dva snímky zachytily příklady využití víceúčelových pruhů v Rakousku, třetí snímek je z Německa.
Obr. č. 6: Jeden z příkladů různých variant využití víceúčelového pruhu ve Vídni.
Snímek č. 7: Příklad cyklopiktokoridoru.
FOTO: ARCHIV
