Díky ní bude moci stát lépe zvládat kritické stavy sucha. Schválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny ministerstev životního prostředí a zemědělství umožní úřadům větší regulaci odběrů vody v případě sucha. Systém operativního řízení během sucha nastavuje obdobně, jak je tomu již nyní během povodňových situací. Sucho spolu s povodněmi jsou důsledkem probíhající klimatické změny, na níž je třeba se adaptovat a z pozice státu operativně reagovat.
Nová část vodního zákona s názvem „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ vymezuje rámec monitoringu sucha, odpovědnosti kompetentních orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha i nedostatku vody i pro kontrolní mechanismy. Umožní mj. vytvoření komisí v jednotlivých krajích, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a uplatnit určitá omezení pro užívání vody, zejména např. pro zalévání nebo napouštění bazénů.
„Ze zkušeností z posledních suchých let jasně vyplývá, že se blahobytné čerpání vody ze strany průmyslu, zemědělství i domácností musí do budoucna změnit. V české legislativě doposud chyběla širší možnost vodoprávních úřadů zasahovat do vodoprávních rozhodnutí při změnách hydrologických poměrů a pružněji tak reagovat na aktuální situaci nebo stanovení preference využívání srážkových vod na pozemku, vsakování, zadržení a odvedení. To především chceme naším návrhem změnit,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Základním operativním dokumentem pro zvládání sucha a nedostatku vody budou tzv. plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, na úrovni všech krajů zpracují krajské úřady a na úrovni celé České republiky zpracuje společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Jejich základní část bude obsahovat především údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody. Operativní část plánů bude obsahovat seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody, grafická část plánů pak bude znázorňovat zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody. Pro přípravu těchto plánů dokončilo MŽP ve spolupráci s VÚV T.G.M. ke konci roku 2018 metodický pokyn, který ověřilo při vypracování pilotního plánu pro Královéhradecký kraj. Oba tyto materiály jsou volně dostupné na www.suchovkrajine.cz .
V období nedostatku vody budou na úrovni krajů podle návrhu novely vodního zákona svolávány Komise pro zvládání sucha. Ty na základě plánů pro zvládání sucha zváží přijetí konkrétních opatření. Intenzita sucha se vyhodnotí pomocí indikátorů na základě měřených hodnot srážek, průtoků a zásob povrchové a podzemní vody. Indikátory jednou týdně počítá monitorovací a předpovědní systém HAMR (Hydrologie, Agronomie, Meteorologie, Retence), který vyvinuli experti z VÚV T.G.M., CzechGlobe, FŽP CZU a ČHMÚ speciálně pro podporu operativního řízení během sucha.
Sucho začíná významným nedostatkem srážek, proto se za jeho hlavní indikátor považuje sucho meteorologické. Indikátory se dělí podle intenzity do tří kategorií: sucho mírné, silné a mimořádné. V případě výskytu silného nebo mimořádného sucha i podle vyhodnocení předpovědního systému HAMR s výhledem vývoje na nejbližší období vydá Český hydrometeorologický ústav výstražnou informaci o stavu sucha v povrchových nebo podzemních vodách a zveřejní ji v systému výstražné služby. Výstražná informace slouží jako upozornění před pravděpodobným vznikem nedostatku vody.
Jak má systém fungovat
Po vydání výstrahy ČHMÚ posoudí vodoprávní úřad na úrovni kraje situaci a vyhodnotí, zda hrozí na území kraje vznik nedostatku vody. Pro tento účel využívá i místní limity vypovídající o schopnosti systému plnit požadavky na vodu podle bilance reálného stavu dostupných vodních zdrojů a povolených odběrů vody. Takovým limitem v jednoduchém systému zásobování může být třeba stav konkrétního vodního zdroje (velikost průtoku vodního toku, stav hladiny podzemní vody, disponibilní objem vody ve vodní nádrži) nebo v komplexním systému zásobování pak např. schopnost soustavy vodních nádrží nebo více zdrojů podzemních vod plnit požadavky na zásobování vodou především kritické infrastruktury a prioritních sektorů, tedy energetického, potravinářského či zdravotnického.
HAMR shromažďuje i dostupné informace o všech odběratelích (kteří odebírají nad 6000 m3 vody za rok nebo 500 m3 vody za měsíc) ve vybraném území, vč. odběrů z podzemních vod, odběrů z povrchových vod či vypouštění. Komise tak bude mít k dispozici seznamy uživatelů vody významných pro dané území podle druhu odebírané vody (povrchová, podzemní) či užití vody (pitná, energetika, průmysl, zemědělství, rybářství) či podle hierarchizace uživatelů stanovené na základě významu způsobu užití vody.
Sucho bude řešit krajská komise, která rozhodne
Krajská komise pro sucho bude podle novely vodního zákona oprávněna při nedostatečné kapacitě vodních zdrojů k oprávněným (povoleným) odběrům vody vyhlásit a při zlepšení situace odvolat „stav nedostatku vody“ a při jeho platnosti uložit na dobu nezbytně nutnou potřebná opatření např. zprovoznění záložního zdroje vody, mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu či mimořádné sledování množství a jakosti vod, případně odběry pitné vody regulovat. „Momentálně pracujeme na zavedení předpovědi vývoje hydrologické situace až na 8 týdnů dopředu, která bude sloužit jako doplňková informace suchým komisím k tomu, aby věděly, jak razantní opatření je nutné v dané situaci zavést,“ říká jeden z tvůrců systému HAMR Adam Vizina z VÚV TGM.
Pro podporu rozhodování komisí umožňuje systém HAMR provádět i simulace dopadů plánovaných opatření na stav vodních zdrojů. A zároveň zmíněným významným odběratelům umožní během sucha upravit své požadavky na odběr (např. časové či množstevní). Díky tomu bude moci systém HAMR vypočítat optimalizaci odběrů z jednotlivých vodních zdrojů a najít tak úsporu vody pro další využití. Velcí odběratelé, kteří budou ochotni se do tohoto procesu efektivně zapojit, mohou být zvýhodněni při hierarchizaci uvedené v plánu.
HAMR: kalkulačka na sucho
První část verze systému pro monitoring a predikci sucha HAMR běží již od prosince 2018 a je veřejně dostupná na stránkách hamr.chmi.cz. Slouží široké veřejnosti pro lepší informovanost o aktuálním stavu i vývoji sucha. Díky němu se lidé dozvídají, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Každý si tak může udělat představu o tom, jaká je právě situace, jestli se v nejbližších dnech změní a připravit se na možné dopady s předstihem – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod.
Každý týden zveřejňuje HAMR aktualizovaný videokomentář s výkladem dat a předpokládaným vývojem na další týden. Díky systému HAMR na jednom místě lze jednoduše zjistit údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti. Pilotní verze systému dále obsahuje prezentaci všech indikátorů od roku 1981. Díky těmto mapám lze porovnávat např. aktuální stav s velmi suchém rokem 2015, jehož dopady máme ještě v živé paměti.
Druhou část HAMRu spustí MŽP koncem srpna 2019, tato fáze bude odpovídat výše uvedeným požadavkům úprav vodního zákona.*
Návrh novely vodního zákona najdete v eKLEPu zde.
/tz/
