Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025 je základním strategickým dokumentem, který určuje směřování vládní politiky ČR v oblasti vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na následující období. Od roku 1992, kdy byl schválen první národní plán, se jedná již o sedmý plán, jehož cílem je podporovat integraci osob se zdravotním postižením. Svou strukturou tak jako předchozí národní plány navazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Naplňováním doposud realizovaných národních plánů došlo ke zlepšení přístupu státu k osobám se zdravotním postižením, což se pozitivně promítlo v řadě oblastí, které jsou k zajištění podmínek pro kvalitní a důstojný život této skupiny lidí důležité a napomáhají jejich integraci do společnosti.
Přestože většina úkolů obsažených v doposud realizovaných národních plánech byla splněna, zůstává i nadále řada otevřených a nedořešených témat, která se přímo dotýkají života jednotlivých skupin osob se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu je potřebné navázat na státní politiku v této oblasti prostřednictvím nového národního plánu na následující pětileté období.
Na přípravě národního plánu se podílela především Pracovní skupina pro přípravu nového Národního plánu pro osoby se zdravotním postižením. Tuto pracovní skupinu tvořili zástupci všech zainteresovaných resortů a institucí. Konkrétně šlo o Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Český statistický úřad, Asociaci zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a Národní radu osob se zdravotním postižením ČR jakožto reprezentace osob se zdravotním postižením. Dále byla zastoupena i krajská samospráva prostřednictvím Asociace krajů ČR. Na tvorbě Národního plánu se podílely také další organizace osob se zdravotním postižením, např. Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením ČR či Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR.
Kromě pokračování v již nastavených programech a činnostech, jako je odstraňování bariér ve veřejných budovách, komunikacích a dopravě, podpora inkluzivního vzdělávání a také pokračování v podpoře organizací osob se zdravotním postižením, obsahuje Národní plán i řadu nových úkolů. Mezi zcela nové oblasti patří např. oblast Přístupnost informací a služeb veřejné správy či oblast Pečující osoby.
PĚT ZÁKLADNÍCH ČÁSTÍ NÁRODNÍHO PLÁNU
Národní plán je rozdělen do pěti částí. První, úvodní část, obsahuje základní informace vztahující se k tomuto strategickému dokumentu, dále účel a kontext vzniku Národního plánu, definici jeho uživatelů a základních používaných pojmů a upozorňuje také na nejdůležitější relevantní národní i mezinárodní dokumenty vztahující se k tomuto tématu.
Druhá, analytická část, obsahuje definici řešené problematiky, revizi stávajících opatření, tj. zhodnocení plnění Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 (dále také „Národní plán 2015–2020“), statistické údaje týkající se osob se zdravotním postižením a shrnuje předpokládaný vývoj v oblasti v případě, že tento materiál nebude přijat.
Třetí, nejrozsáhlejší část, zahrnuje výčet strategických oblastí podpory osob se zdravotním postižením, na které je Národní plán zaměřen. Vyjmenované oblasti svým obsahem navazují na jednotlivé články Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením[1] (dále jen „Úmluva“). V úvodu každé strategické oblasti je uveden článek nebo články Úmluvy, na které tato oblast navazuje, a stručný popis současné situace v ČR. Každá oblast obsahuje cíle, jichž má být v následujícím období dosaženo, soubor termínovaných a průběžných opatření včetně uvedení resortů, které jsou za jejich plnění odpovědné, a indikátory monitorující jejich plnění. Na realizaci některých opatření se budou na základě dohodnuté spolupráce podílet mimo resortů také další subjekty, např. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“).
Čtvrtá, implementační část, uvádí subjekty, které se podílí na procesu implementace Národního plánu, a způsob, jakým bude implementace zajištěna. Uveden je také časový rozvrh plnění Národního plánu a zdroje jeho financování.
V páté části materiálu je popsán postup jeho tvorby.*
/zr/
Ilustrační obrázek: Revue pro sociální politiku a výzkum
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Posts are all wonderful and great. Thank you!
Red Deer Carpet Cleaning