Zohledňovat širší sociální, environmentální a regionálně ekonomické dopady by měly napříště v rámci svých nákupů zohledňovat státní správa a samospráva. Vyplývá to z usnesení vlády, resp. schválení pravidel uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Pro obce a města má usnesení charakter doporučení.
Z usnesení vlády č. j. 781/17, jehož návrh minulé pondělí 24. července kabinetu Bohuslava Sobotky společně předložili 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, vyjímáme:
Pravidla uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy
Státní správa a samospráva se zavazuje, že bude v rámci svých nákupů zohledňovat širší sociální, environmentální a regionálně ekonomické dopady. Bude usilovat o využití své kupní síly a svých možností k výběru výrobků, služeb a prací s nižším dopadem na životní prostředí, bude přispívat k cílům udržitelnosti na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni, k posílení sociální odpovědnosti a zavádění nových udržitelnějších výrobních a spotřebních vzorců, k podněcování inovací a pobídek průmyslu k vývoji výrobků a služeb s minimálními negativními environmentálními dopady. Řídí se při tom těmito pravidly:
Pravidlo č. 1: Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje environmentální aspekty tohoto zboží a služeb. Tím trvale usiluje zejména o:
Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí – jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby „...se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak“[1]. Environmentální požadavky, které státní správa a samospráva při nákupech uplatňuje, směřují k dosažení rovnováhy mezi environmentální šetrností, cenovou výhodností a dostupností na trhu.
Pravidlo č. 2: Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje sociální, resp. širší společenské aspekty související s nakupovaným zbožím, službami a stavebními pracemi. Tím trvale usiluje zejména o:
Veřejní zadavatelé z řad státní správy a samosprávy požadují, aby při realizaci plnění za veřejné prostředky docházelo k podpoře zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ke zvyšování kvalifikace těchto osob a k zajištění důstojných pracovních podmínek v celém dodavatelském řetězci. Podporou širších společenských aspektů v rámci nákupů zboží, služeb a stavebních prací státní správa a samospráva jako zadavatelé finanční prostředky vynakládají efektivně a maximalizují tak hodnotu, kterou za ně získávají.
Pravidlo č. 3: Státní správa a samospráva svým efektivním a transparentním přístupem k nákupu zboží a služeb vytváří příklad pro další instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru:
Státní správa a samospráva o svém environmentálně šetrném a sociálně odpovědném chování informuje veřejnost a svým příkladem motivuje i soukromý sektor. Nezbytnou součástí příkladného chování je zapojení vlastních zaměstnanců do celého procesu, zabezpečení odpovídající informovanosti a školení v problematice odpovědného chování a motivace k aktivnímu přístupu k dalšímu rozvíjení a posilování odpovědného přístupu veřejné správy.
K uvedeným pravidlům se časopis Moderní obec vrátí podrobněji už ve svém zářijovém vydání.*
/zr/
Před jednáním vlády 24. 7. 2017
foto: archiv vlády
