Vliv nové struktury na daňové výnosy Původní odhady předpokládaly, že vývoj daňových příjmů obcí v jednotlivých obdobích bude meziročně jiný. Změnila se totiž struktura daní. Z grafů struktury daňových příjmů do 31. 12. 2000 a grafu nové struktury pod le zákona č. 243/2000 Sb. je patrné, že do...
Vliv nové struktury na daňové výnosy
Původní odhady předpokládaly, že vývoj daňových příjmů obcí v jednotlivých obdobích bude meziročně jiný. Změnila se totiž struktura daní.
Z grafů struktury daňových příjmů do 31. 12. 2000 a grafu nové struktury pod le zákona č. 243/2000 Sb. je patrné, že do rozpočtu každé obce přibylo oproti dřívějšku několik daňových titulů.
Jak je vidět, existoval velký rozdíl ve struktuře daňových příjmů měst a obcí v porovnání s magistrátními městy Prahou, Brnem, Ostravou a Plzní. To způsobovalo jiné rozdělení výnosů daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků mezi stát, obce a magistráty. Dnes je tato struktura velmi podobná u všech obcí a měst. Dokonce se státní rozpočet svou strukturou příjmů blíží obecním rozpočtům. Je pouze malé riziko výrazněji odlišného vývoje daňových zdrojů obou těchto rozpočtů.
Z hlediska struktury daňových příjmů obcí, pro zdůvodnění slabších výnosů v I. čtvrtletí si všimněme nových daní zastoupených v daňových příjmech obcí. Více než jednu třetinu všech daňových příjmů obcí tvoří daň z přidané hodnoty (DPH). Tato nepřímá daň nebyla do 31. 12. 2000 součástí zdrojů obcí, její vliv působí na obce teprve od účinnosti zákona č. 243/2000 Sb. Daň z přidané hodnoty výrazně ovlivnila příjmy obcí v I. čtvrtletí t. r. Obce se v současnosti podílejí na 20,59 % celorepublikového výnosu daně. Daňová politika státu, připravená v rámci předvstupního hospodářského programu, by měla výrazně pozměnit daňovou výnosnost vybraných daní. Struktura daňových příjmů obcí je přitom dnes vytvořena tak, aby splňovala dynamické vlastnosti daňových zdrojů. Pokud se zásadně nezmění, pak má budoucnost daňových zdrojů obcí velmi dobré vyhlídky.
Obcím se oproti srovnatelnému období roku 2000 meziročně zhoršila daňová výtěžnost. Důvod tkví právě ve vlivu DPH na obce. Tato daň má každoročně v I. čtvrtletí nejnižší výnosy z celého roku. Prohlédneme-li si důkladně výnosy DPH od roku 1999, spatříme "jádro pudla" velmi ostře (viz tab.).
Srovnatelné období předchozího roku, co se týká výnosů DPH, nebylo jiné. Výnosy DPH v I. čtvrtletí roku dosahují průměrně 19 % celoročního výnosu. Pokud srovnáme tento údaj s čísly aktuální predikce k 10. 4. 2001 (kdy se očekával celoroční výnos DPH celkem 164,2 mld. Kč), vyjde nám, že v I. čtvrtletí roku 2001 bylo vybráno 19 % celoročního výnosu. Je tedy běžné, že toto čtvrtletí je z hlediska výnosů DPH nejslabším obdobím celého roku.
Podstatně výnosnější jsou ostatní čtvrtletí. Nejsilnějším obdobím bývá IV. čtvrtletí. Zpravidla silné je také druhé a čtvrté čtvrtletí. Nezapomínejme však na to, že do zdrojů obcí přibudou získané výnosy s určitým zpožděním. Finanční úřady převádí dnes sdílené daňové výnosy včetně výnosů DPH dvakrát do měsíce (jednou přibližně pátého, podruhé zhruba 5 dní před koncem měsíce). Na převod výnosů daní do obecních rozpočtů má výrazný vliv to, zda se jedná o sdílený daňový výnos nebo o výlučný daňový výnos, který zůstává v místě výběru. To, že obce mají v I. čtvrtletí celkově nižší daňové výnosy, v porovnání se stejným obdobím minulých let, je dáno zcela odlišnou strukturou daňových výnosů, zejména výnosy DPH, které jsou v tomto období každoročně nejslabší. Porovnáme-li letošní I. čtvrtletí s předchozím rokem, nejedná se o výjimku. Naopak výnosy za leden 2001 jsou v porovnání s lednem 2000 vyšší o 6,57 %, výnosy za únor se zvýšily dokonce o 24,3 %. Výnosy za březen jsou ale mírně nižší asi o 4,8 %.
Na vliv nové struktury daňových výnosů obcí je dobré připravit časový plán rozložení příjmů a výdajů rozpočtů obcí. Domnívám se, že podstatně hůře bude možno reagovat na chystané zrušení okresních úřadů a s předstihem změnit vykazování hospodářských výsledků, přípravu a realizaci auditů, zejména u malých obcí. Je nutné soustředit pozornost a tlak obcí na průběh koncepce územní reformy a dlouhodobě vyřešit postavení okresních úřadů. Nejasnosti v této oblasti ztěžují práci ekonomům samosprávy i státní správy.
Luděk Tesař,
odbor financování územních rozpočtů
v oddělení souhrnných rozpočtových vztahů
územních rozpočtů Ministerstva financí ČR
Výnosy DPH v období 1999 až 1Q 2001
Meziroční Meziroční Průměrný
VÝNOS VÝNOS VÝNOS VÝNOS VÝNOS VÝNOS tempo tempo VÝNOS
Q OBDOBÍ Skutečnost za měsíc Kvartál Skutečnost za měsíc Kvartál Skutečnost za měsíc Kvartál růstu růstu Z LET
1999 1999 1999 2000 2000 2000 2001 2001 2001 01/00 01/00 1999 a 2000
I.Q leden 10 274,8 10 274,8 11 606,4 11 606,4 12 369,4 12 369,4 na predikci 1,06574 1,06574
I.Q únor 12 412,2 2 137,4 15 414,3 3 807,9 17 106,2 4 736,8 roku 2001 1,24394 1,10976
I.Q březen 23 878,5 11 466,3 17,3 % 30 196,3 14 782,0 20,7 % 31 180,6 14 074,4 19,0 % 0,95213 1,03260 19,0 %
II.Q duben 40 040,4 16 161,9 43 500,4 13 304,1
II.Q květen 48 225,0 8 184,6 51 057,5 7 557,1
II.Q červen 59 610,8 11 385,8 25,8 % 67 867,5 16 810,0 25,8 % 25,8 %
III.Q červenec 75 623,4 16 012,6 80 670,9 12 803,4
III.Q srpen 81 885,7 6 262,3 91 631,3 10 960,4
III.Q září 95 295,8 13 410,1 25,8 % 101 353,8 9 722,5 23,0 % 24,3 %
IV.Q říjen 109 217,8 13 922,0 116 696,7 15 342,9
IV.Q listopad 119 230,9 10 013,1 132 962,7 16 266,0
IV.Q prosinec 138 281,7 19 050,8 31,1 % 145 907,9 12 945,2 30,5 % 30,8 %
Celkem 138 282 100 % 145 908 100 % 31 181 19 % 100 %
