Vliv stromů na chování Parky a zeleň v ulicích se považují za důležitý estetický prvek městského prostředí. Existuje mnoho zemí, kde si obyvatelé váží stromů a zeleně v městských ulicích a pečlivě je udržují. V naší zemi jsme si však v posledních desetiletích vytvořili ke stromům a zeleni dosti...
Vliv stromů na chování
Parky a zeleň v ulicích se považují za důležitý estetický prvek městského prostředí. Existuje mnoho zemí, kde si obyvatelé váží stromů a zeleně v městských ulicích a pečlivě je udržují.
V naší zemi jsme si však v posledních desetiletích vytvořili ke stromům a zeleni dosti nevšímavý až negativní vztah. Problém spočívá v tom, že udržovaná zeleň je někdy považována za zbytečný luxus, který si obec nemůže dovolit.
Naší odborné veřejnosti však není příliš známo, že nedostatek městské vegetace se může projevit negativními změnami lidského chování. V posledním desetiletí provedli psychologové řadu výzkumů, které ukázaly, jak silný vliv má zeleň na člověka.
Nejznámější je výzkum týmu environmentálních psychologů z univerzity v Illinois, kteří sledovali individuální i skupinové chování obyvatel jednoho z předměstských sídlišť Chicaga (Robert-Taylor's Homes).
Ukázalo se, že dospělí a děti z domů obklopených stromy tráví v průměru více času venku než lidé z domů, kde není žádná zeleň.
Lidé bydlící v domech obklopených stromy se stýkali se svými sousedy častěji, měli silnější pocit společenství a cítili se bezpečněji než lidé z budov beze stromů.
Stromy v okolí domů vytvářely takový prostor, který umožňoval sousedům být v častém vzájemném styku a rozvíjet vzájemné vazby uvnitř společenství.
Na druhé straně, prostor bez zeleně, jen s asfaltovými a betonovými plochami, který byl v druhé části sídliště, spíše obyvatele odrazoval od toho, aby trávili čas venku. Uzavírali se tedy ve svých bytech, a tím i omezovali vztahy se svými sousedy na minimum.
Výzkum rovněž ukázal, že pevnější sousedské vazby přispívaly k lepšímu fyzickému a duševnímu zdraví obyvatel domů obklopených stromy. Bylo zde také méně fyzického násilí a kriminality, což se projevilo i v menším počtu tísňových volání na policii.
Uvedené výzkumy v podstatě neukazují nic, co by člověk již dávno nevěděl - lidé ve svém bezprostředním okolí nezbytně potřebují alespoň minimum přírodních prvků.
V racionálně uvažujících společnostech si příslušné autority vykalkulují, kolik prostředků stojí zvýšené náklady na nemocnost, sociální péči, bezpečnost a zjistí, že investice do zeleně se vyplatí.
Například představitelé města Chicaga investovali 10 miliónů dolarů do projektu vysazení 20 tisíc stromů ve městě. Jejich příkladu následovala další americká města
Marek Franěk,
Český ekologický ústav
