Naše obec je ve svazku obcí, kde jsou členy i jiné právnické osoby. Jak máme postupovat podle nového zákona o obcích, aby sdružení zůstalo zachováno? ODPOVĚĎ: Vzhledem k tomu, že členy tohoto sdružení jsou i jiné typy právnických osob, lze soudit, že se nejedná o dobrovolný svazek obcí (DSO), ale o...
Naše obec je ve svazku obcí, kde jsou členy i jiné právnické osoby. Jak máme postupovat podle nového zákona o obcích, aby sdružení zůstalo zachováno?
ODPOVĚĎ: Vzhledem k tomu, že členy tohoto sdružení jsou i jiné typy právnických osob, lze soudit, že se nejedná o dobrovolný svazek obcí (DSO), ale o zájmové sdružení právnických osob. Takové zájmové sdružení by mělo být založeno podle § 20f-20j Občanského zákoníku.
Pro doporučení dalších kroků je nutné vědět, jakému účelu má sdružení sloužit a jaká je ekonomická povaha jeho činností. Protože dotaz neobsahuje konkrétní údaje, odpověď bude obecnější.
Základním východiskem pro další úvahy je veřejnoprávní charakter obce jako základní jednotky územní samosprávy. Jejím účelem je správa věcí veřejných a majetku obce ku prospěchu občanů. Obec je sice právnickou osobou, postup a rozsah jejího samostatného rozhodování je však upraven zákonem (zatím zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích; ode dne voleb do zastupitelstev krajů bude účinný zákon č. 128/2000 Sb.).
V novém zákoně o obcích jsou formulovány hlavní úkoly obcí - oblast samosprávné působnosti obcí - poněkud přesněji, než je tomu v dosavadní právní úpravě. Bude tedy výhodné další postup řídit textem nového zákona.
Z tohoto hlediska je patrné, že základní význam budou mít ustanovení § 38-§ 45 zákona, kde jsou poměrně přesně definovány povinnosti obce při správě obecního majetku. Ze souvislostí se zněním § 84 a § 85 vyplývá, že takové rozhodování obce je podřízeno veřejné kontrole občanů a v případě nakládání s některým typem majetku i souhlasu státu nebo kraje.
Obec může volit z několika způsobů, pokud chce sdružit svůj majetek a finanční prostředky s někým jiným k dosažení cílů, které jsou obci vymezeny zákonem: DSO (§ 46-§ 53 zákona č. 128/2000 Sb.); zájmové sdružení právnických osob (§ 20f-20j zákona č. 40/1964 Sb.); smlouvu o sdružení (§ 829-841 zákona č. 40/1964 Sb.), sdružení bez právní subjektivity; být spoluzakladatelem nebo společníkem právnické osoby založené podle zákona (§ 84 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb.). Pro úvahy obcí bude v tomto směru důležitý i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Pro úplnost dodávám, že i v nové právní úpravě je zachována možnost, aby územní samospráva (obce a kraje) zřizovala příspěvkové organizace a nově je upraven postup při zřízení organizační složky územního samosprávného celku (bez právní subjektivity - analogie toho postupu či modelu, který dnes známe jako zálohové financování činností, tzv. zálohová organizace).
Při rozhodování o tom, zda účelu dosáhnout založením zájmového sdružení právnických osob či DSO, nebo uzavřením smlouvy o sdružení (§ 829-§ 841 Obč. zák.) je výhodné uvážit i ekonomické aspekty jednotlivých řešení. Z tohoto hlediska je klíčový zejména účinek daňových zákonů (zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o daních z příjmů).
Pokud je účelem sdružení činnost související se samosprávnou působností obce, respektive činnosti uvedené v § 50 nového zákona o obcích, lze (zejména s ohledem na charakter majetku i prostředků rozpočtu obce) doporučit založení dobrovolného svazku obcí. Vztah takového svazku obcí s jinými právnickými osobami lze pak řešit smlouvou. Bude výhodné, aby byl zakládán již podle podmínek stanovených zákonem č. 128/2000 Sb., a to i v případě, že bude založen a registrován před účinností nového zákona.
Pokud účelu více vyhovuje forma zájmového sdružení právnických osob (§ 20f- § 20j zákona č. 40/1964 Sb.), je nutné v příslušném zakládacím dokumentu respektovat fakt, že zájmové sdružení je z hlediska daňových zákonů (např. § 18, odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) chápáno jako takové, které není založeno za účelem podnikání.
Volba typu sdružení závisí především na účelu sdružení, ve kterém je obec účastna. Osobně bych doporučovala (před přijetím závazného rozhodnutí obce) provést i důkladnou ekonomickou analýzu obou možných variant.
Zákon č. 128/2000 Sb. obsahuje v § 151 ustanovení upravující další existenci, respektive podmínky trvání DSO (založených podle zákona č. 367/1990 Sb.) a zájmových sdružení právnických osob (založených pouze obcemi). Pokud jsou tedy členy sdružení i jiné právnické osoby, než obce a je-li toto sdružení právnickou osobou, jedná se o zájmové sdružení právnických osob podle zákona č. 40/1964 Sb.
PhDr. ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,
vedoucí útvaru REGIS,
IPOS Praha
